V jednom ze dvou svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše se spravuje vydavatelství Mafra, ve kterém vychází například deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a jejich on-line verze. Součástí mediálního domu je i několik společenských magazínů v čele s titulem Rytmus života. Do fondu také náleží nejposlouchanější tuzemské soukromé Rádio Impuls.
Koaliční poslanci Pirátů, ODS, lidovců a STAN v čele s šéfem pirátského sněmovního klubu Jakubem Michálkem připravili novelu zákona o střetu zájmů, jež by Babiše o zmíněné tituly s konečnou platností připravila. Na podzim 2019 Evropská novinářská federace upozornila, že šéf ANO nepřímo ovládá třetinu tuzemského soukromého mediálního trhu. Tehdejší premiér analýzu označil za nesmysl.
"Návrh si klade za cíl zefektivnit právní úpravu (…) v oblasti střetu zájmů veřejného funkcionáře ve vztahu k vlastnictví médií, účasti na veřejných zakázkách a investičních pobídkách. (…) Zpřesňuje stávající zákazy proti kumulaci a koncentraci vlivu a stanoví efektivní sankce, aby ustanovení proti střetu zájmů u vlastnictví médií a získávání peněz z veřejných rozpočtů byla vymahatelná," zní jedna z hlavních pasáží novely.
Klíčová změna: stopka pro skutečného majitele
Zásadní změna vedoucí k přísnějšímu výkladu legislativy spočívá v na první pohled drobné úpravě slovníku v zákoně. Dosud se zapovídalo angažmá v mediálních domech politikům, kteří byli v pozici ovládající osoby firmy. Výklad tohoto sousloví v české legislativě však dosud umožňoval, aby představitelé politické moci uplatňovali vliv v médiích prostřednictvím svěřenských fondů.
Novela však místo termínu "ovládající osoba" zavádí spojení "skutečný majitel". Pokud je tedy politik uváděný ve veřejném registru coby takový vlastník, musí se médií vzdát úplně. Loni začal platit zákon o evidenci skutečných majitelů. Díky tomu lze od června v registru coby vlastníka holdingu Agrofert, pod který spadá vydavatelství Mafra, nalézt právě Babiše.
"Návrh jsme psali obecně, nejde jen o Andreje Babiše. Jde o libovolného politika, který se může ocitnout v takové situaci," sdělil k tomu Aktuálně.cz hlavní autor návrhu Jakub Michálek. Média by zákon zakazoval vlastnit poslancům, senátorům, ministrům nebo náměstkům ministrů. "Cílit to má na to, aby politik nevlastnil velké mediální domy a nedocházelo k obrovské kumulaci vlivu," dodal.
Pokud by novela začala platit, Babiš by musel do 60 dnů ukončit činnost svých médií. Případně by se mohl vyvázat z veškerých právních vztahů s vydavatelstvím Mafra, například ho prodat. Nebylo by však možné, aby ho od něj koupil příbuzný či blízký obchodní partner. Pokud by takto Babiš nepostupoval, přišel by o výnos z činnosti mediálního domu nebo by vydavatelství muselo zaplatit pokutu ve výši tří procent svých aktiv.
Většinová podpora úřadů
Uplynulý pátek se uzavřelo připomínkové řízení, během něhož mohly dotčené úřady vznášet k předloze podněty. Účastnilo se ho devět institucí včetně Úřadu vlády, ministerstva spravedlnosti nebo resortu vnitra. Většina s ní vyslovila souhlas. Souzní s ní i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, jenž by nově omezení angažmá politiků v médiích vymáhal.
"Návrh si klade za cíl zefektivnit právní úpravu a zvýšit vymahatelnost práva v oblasti střetu zájmů veřejného funkcionáře ve vztahu k vlastnictví médií, účasti na veřejných zakázkách a investičních pobídkách a k tomu přidává některá další opatření, což se mu daří a používá vhodné a přiměřené nástroje," stojí třeba v kladném vyjádření ministerstva pro místní rozvoj.
Nová úprava vlastnictví médií
Novela zákona o střetu zájmů přitom v některých ohledech změkčuje pravidla, která se týkají provozování médií. Předloha například výslovně dovoluje, aby tištěný titul vydávala politická strana, hnutí nebo institut. Komunální politici by také mohli vlastnit malá vydavatelství s možností tisknout noviny.
"Návrh umožňuje vlastnit média až do velikosti, pokud nemají obecnou
povinnost vydávat výroční zprávu podle zákona o účetnictví (§ 21 zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví). Jde typicky o organizace (mající tuto povinnost, pozn. aut.), které mají aktiva vyšší než 40 mil. Kč, čistý obrat přes 80 mil. Kč nebo 50 zaměstnanců," stojí k tomu v důvodové zprávě.
Andrej Babiš oznámil koupi vydavatelství Mafra v červnu 2013, mediální dům se stal součástí jeho koncernu Agrofert. V roce 2017 musel Babiš holding převést na základě sněmovnou schválené změny zákona do svěřenského fondu, do druhého uložil firmy ze struktury podnikající mimo jiné ve zdravotnictví Synbiol. Opakovaně tvrdil, že na svá média nemá vliv.
V minulosti přitom vyšlo najevo, že domlouval s redaktorem Mladé fronty Dnes články namířené proti Babišově politické konkurenci. Lidové noviny na webu zase bez kontroly obratem zveřejnily prohlášení podvodné organizace, jež se Babiše zastala v ostré diskusi o přijetí uprchlíků ze Sýrie. Do redakce ho poslal Úřad vlády. "Kdybych to dal do jiných novin, tak by to bylo v pohodě, ale to mě mrzí, nebyl to účel," omlouval se Babiš.
Zpřesněný zákaz dotací pro politiky
Návrh se nevztahuje jen k vlastnictví médií, ale určuje také přísnější pravidla hry pro firmy v držení politiků ucházejících se o veřejné zakázky, dotace nebo investiční pobídky. O veřejnou podporu nesmí usilovat společnost v rukou členů vlády. Podstatou změny je zčásti opět úprava terminologie, také se pracuje se souslovím "skutečný majitel".
Další změnou je důraznější postup proti takovým společnostem. Dosud legislativa výslovně bránila firmám v držení politiků získat "jen" zakázku malého rozsahu. Novela přesnější definicí staví najisto, že nedostanou žádnou zakázku. Nově také určuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, aby na toto omezení dohlížel a případně ho žalobou vymáhal.
Některé orgány v připomínkovém řízení upozornily na možné nedostatky předlohy. Pravidla účasti v soutěžích o veřejné peníze vychází primárně ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v této souvislosti poukazuje na to, že zavést nové regule v jiném právním předpisu není srozumitelné.
"Nesystematičností a zakotvením určitého pravidla pro zadavatele mimo zákon o zadávání veřejných zakázek dochází ke kolizi dvou právních předpisů, přičemž není vyjasněn jejich vzájemný vztah," varuje úřad. Podle ministerstva spravedlnosti je potřeba zvážit, zda je nutný absolutní zákaz pro firmu politika přijmout jakoukoliv veřejnou podporu.
Znovu otevřít registr přiznání o majetku
Novela by navíc měla znovu otevřít pro veřejnost registr, do kterého starostové, poslanci či ministři ukládají přehled majetku nabytého před vstupem do funkce nebo během jejího vykonávání. Ústavní soud předloni zrušil část zákona, jenž občanům dovoloval do registru nahlížet. Podle tribunálu bylo právo veřejnosti seznamovat se s majetkem funkcionářů příliš široké, což zasahovalo do soukromí politiků.
"Podle Ústavního soudu by měl být přístup k údajům z oznámení podmíněn žádostí o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech veřejných funkcionářů. Hlavní navrhovanou změnou je proto zakotvení výslovného požadavku předchozí žádosti o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech kategorií veřejných funkcionářů," stojí proto nyní v novele.
Předloha by se měla dostat na jednání vlády v průběhu ledna, nejpozději února. Kabinet Petra Fialy (ODS) k ní následně přijme stanovisko, které bude signálem pro koaliční poslance, jak by měli o novele hlasovat v Poslanecké sněmovně, až se tam bude projednávat. Podle předkladatelů by měl zákon v nové podobě platit od června letošního roku. Po projednání kabinetem a při sněmovní proceduře lze v novele čekat změny.
