Miliardy potečou dál. Poslanci ANO a SPD rozhodli, že stát si na Agrofert neposvítí

Jan Horák Jan Horák
20. 1. 2021 20:06
Evidence skutečných majitelů měla sloužit k tomu, aby měl stát přehled o konečných příjemcích veřejných peněz z dotací a zakázek. Poslanecká sněmovna tomu však v úterý večer vstříc nevyšla. Návrh zákona schválila ve verzi, jež státu efektivní způsob zjišťování skutečného vlastníka komplikuje. Z rozhodnutí poslanců těží i holding Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše.
Andrej Babiš před sídlem Agrofertu, který je od roku 2017 ve svěřenských fondech.
Andrej Babiš před sídlem Agrofertu, který je od roku 2017 ve svěřenských fondech. | Foto: ČTK

Dvanáct poslanců rozhodlo, že rozdělování peněz nebude pod absolutní kontrolou státu. Právě tolik hlasů chybělo ke schválení senátorské verze návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. Tato varianta by poskytovala záruky, že uchazeč o veřejné peníze se bude muset před státem vlastnicky obnažit. Sněmovna následně přijala původní poslaneckou verzi, jež zvýhodňuje netransparentní firmy.

Například Holding Agrofert, uložený ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše (ANO), tak bude moct dál čerpat dotace bez toho, aniž by musel bez dalšího odhalit skutečného vlastníka. Stejně tak může dosáhnout na vítězství v zakázce firma za anonymními akciemi schovaného kriminálníka. Státu po zásahu poslanců nezbude než se k informacím o skutečných vlastnících složitě dobývat.

"Senátní verze, která by vylepšila vymahatelnost zákona, neprošla sněmovnou kvůli hlasům ANO a SPD. Hnutí ANO svůj zamítavý postoj vůbec nevysvětlilo. Důvodem tedy zřejmě bude snaha alespoň trochu pomoci holdingu Agrofert, který ani v současné evidenci neuvádí všechny své skutečné majitele," sdělil Aktuálně.cz právník organizace Transparency International Jan Dupák.

Povinná kontrola majitelů padla

Výhoda firem plynoucí z postoje poslanců je prostá. Do evidence skutečných majitelů sice musí zanést pravdivé údaje o vlastnické struktuře, jejich poctivost však záleží na jejich libovůli. Schválený zákon nebude zavazovat úředníka, aby při rozhodování o přidělení dotace či zakázky uchazeče dál prověřil. Zákon nepočítá ani s tím, že by firmy pro získání subvence musely nepravdivé údaje opravit.

Zamítnutá senátní verze upřednostňovala zájem státu. Pokud by člověk odpovědný za přidělení peněz při kontrole evidence pojal podezření, že firma lže, naopak by musel konat. Žadatel by jeho žádosti o rozkrytí své vlastnické struktury musel vyhovět. Dodal by zakládací listinu či soupis akcionářů. Pokud by to neudělal, na veřejné peníze by neměl nárok.

V případě Agrofertu byl smysl senátorské verze zjevný. Holding by se v evidenci musel vypořádat s tím, jaký vztah má k němu Andrej Babiš. Předseda vlády jako beneficient inkasuje výnosy z podnikání Agrofertu, holding si navíc kdykoliv může z fondů vzít zpět. Pokud by ho Agrofert výslovně uvedl jako vlastníka, přišel by o veřejné peníze. Narazil by na zákon o střetu zájmů.

Přesilovka Agrofertu

Jestliže by Agrofert Babiše v evidenci nezmínil, musel by se do jeho střev podívat úředník a holding by se nesměl vzpírat. Výše zmíněné však se schválenou verzí padá. Úředníka pak staví do situace, že prověrka bude čistě na jeho rozhodnutí. Klíčové orgány státní správy přitom spadají pod ministerstva v rukou hnutí ANO ovládaného Babišem.

"Existuje obava, že v případě, že Agrofert neuvede po nabytí účinnosti zákona o evidenci skutečných majitelů v předmětné evidenci Andreje Babiše jako jednoho ze skutečných majitelů, nebude s tím moci poskytovatel veřejných peněz nic dělat," sdělil Aktuálně.cz Lukáš Kraus z právnické firmy Frank Bold a současně analytik z protikorupční platformy Rekonstrukce státu

Poskytovatel dotace by sice mohl jít s Agrofertem do střetu, ale holding by hrál s nadsázkou řečeno přesilovku. Podle zákona nemusí nepravdivé údaje opravit, aby dosáhl na dotace. Pak by zbýval úředníkovi coby poslední instance soud. "Buď se premiér konečně přizná k ovládání stovek svých společností, nejen svěřenských fondů, nebo nás čekají právní spory u každé z nich zvlášť," říká právník Dupák z Transparency.

Senátorská shoda s ministerstvy

Na důslednější verzi zákona pracovali na podzim senátoři Lukáš Wagenknecht (za Piráty) a Tomáš Goláň (ODS), když do Senátu dorazil sněmovní návrh. Aktuálnímu rozhodnutí poslanců ani jeden nerozumí. "Vidím v tom bohužel jen osobní zájem pana premiéra. Nic nebránilo tomu, naopak bylo to v zájmu poskytovatelů veřejných prostředků, aby to prošlo ve znění, ve němž to zpět do sněmovny poslal Senát," řekl Aktuálně.cz Goláň.

Oba přitom byli během úpravy legislativy v kontaktu s klíčovými resorty - ministerstvem pro místní rozvoj, spravedlnosti a financí. Na konci spolupráce se jim od nich dostalo ujištění, že proti jejich verzi nemají námitek. "Měli jsme s nimi mnoho jednání. Náš návrh byl laděný tak, aby byli spokojení a poslanci to mohli odsouhlasit. Shoda byla maximální," řekl Aktuálně.cz Wagenknecht.

Senátor Tomáš Goláň.
Senátor Tomáš Goláň. | Foto: DVTV

Aktuálně.cz má k dispozici e-maily, kde ministerstvo pro místní rozvoj coby klíčový vládní hráč zákona nemělo připomínky. Zpráva bez námitek prošla i přes náměstka ministerstva spravedlnosti Michala Fraňka. "Potvrzujeme neutrální stanovisko ministerstva pro místní rozvoj k výsledné podobě pozměňovacího návrhu," stojí v jedné zprávě, pod kterou jsou podepsaní úředníci z legislativního oddělení a odboru kabinetu resortu.

Klíčové hlasy chyběly od ANO a SPD

V jiném e-mailu dotyční úředníci explicitně vysvětlují, proč se proti senátnímu návrhu nepostaví. "Nechceme, aby naše stanovisko bylo bráno jako souhlas s argumentací, že vládní návrh neumožňoval ověřování informací o skutečném majiteli nad rámec údajů z evidence skutečných majitelů," psali úředníci.

Senátor Goláň upozorňuje, že v dílčím ohledu vyšli s kolegou resortům dokonce vstříc. Například ze zákona vypustili pasáž, podle níž by uchazeč o veřejné peníze v případě nesrovnalostí údajů v evidenci rovnou vypadl ze soutěže. Ve finále se to mělo týkat jen vítěze. "To byl od nás velký ústupek," je přesvědčený Goláň.

Jak SPD při hlasování o evidenci otočilo

Za pozornost v případě hlasování o senátním návrhu stojí SPD, hnutí Tomia Okamury zcela obrátilo. Když loni v prosinci Poslanecká sněmovna hlasovala o novele zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, dolní komorou parlamentu sice neprošla, SPD ji však podpořila. Novela přitom vycházela ze stejné evropské směrnice a obsahovala ještě tvrdší podmínky než senátní verze zákona o evidenci skutečných majitelů.

SPD navíc měla původně nakročeno k tomu, že v úterý podpoří i zákon o evidenci skutečných majitelů v senátní podobě. Alespoň takto to avizoval ještě v pondělí večer poslanec SPD Jiří Kohoutek. "Já a náš klub podpoříme senátní verzi," psal poslanec v e-mailu spolupracovníkovi Rekonstrukce státu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

Odpovědi na otázku, proč hnutí tedy nepodpořilo senátní verzi, se šéf SPD Tomio Okamura vyhnul. Místo toho jen uvedl, že ve finále hnutí hlasovalo pro sněmovní návrh "stejně jako všechny ostatní strany ve sněmovně včetně stran demobloku," napsal Aktuálně.cz. Na opakovanou otázku už neodpověděl. Po zamítnutí senátní verze však sněmovna původní návrh musela schválit, aby evropské směrnici vůbec dostála.

Co přes tichý souhlas klíčových resortů vedlo k zamítnutí senátní verze poslanci, není jasné. Hlasy pro jeho podporu chyběly od vládního hnutí ANO a SPD. Všichni jejich přítomní poslanci včetně Babiše se zdrželi hlasování. Z dvanácti hlasujících poslanců ČSSD zvedli ruku pro jenom čtyři. Diskuse s konkrétními postřehy k senátorské variantě se ve sněmovně nevedla, poslanci ji odmítli s mlčením. 

Vystoupení ministryně Benešové

Za zákon - byť se hrálo o senátní verzi, ale šlo o vládní návrh - se nepostavil žádný z ministrů. Jen ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že návrhy senátorů "neplynou z požadavků evropské směrnice proti praní špinavých peněz". Právě tato směrnice Česko zavázala, aby zákon o evidenci skutečných majitelů přijalo. V Senátu se přitom ministryně k verzi Goláně a Wagenknechta vyslovila neutrálně.

"Směrnice naopak chce přesně to, abychom řešili skutečný stav a aby mu evidence odpovídala. A pokud jsou o skutečném stavu pochybnosti, abychom měli možnost to zjistit," oponuje Benešové senátor Goláň. "Cílem bylo ověřit skutečného majitele a odstranění korupčních rizik. Proč bychom měli dávat veřejné peníze někomu, kdo je skrytý? To je obecný princip, dávat peníze někomu, koho znám," dodal Wagenknecht.

Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu upozorňuje na to, že právě senátní verze evropské směrnici plně odpovídala. "Ještě více posilovala ve svém důsledku kvalitu, správnost údajů v evidenci skutečných majitelů. Směrnice nepřipouští, aby v evidenci byly chyby a nepřesnosti, ale aby byla evidence 'aktuální a přesná'. Každé posílení nástrojů vedoucích k aktuální a přesné evidenci je tedy v souladu se směrnicí," uzavírá Kraus.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Slovenský nejvyšší soud dnes zrušil osvobozující verdikt soudu nižšího stupně nad dvěma obžalovanými v případu vraždy novináře Jána Kuciaka

Podnikatel Marian Kočner čelí obvinění, že objednal vraždu Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Alena Zsuzsová podle žalobce čin zprostředkovala. Soud naopak potvrdil rozsudek, kterým byl soudem první instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě obou mladých lidí, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele. 

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy