Od začátku pandemie se diskutuje o tom, jestli lidé nakažení koronavirem zemřeli "s" či "na" covid-19. Čili jestli byla tato nemoc hlavní příčinou jejich smrti, nebo to byla jiná choroba, byť byli nakažení. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného byl v první polovině roku covid-19 hlavní příčinou úmrtí u necelé třetiny těch, kteří se nakazili a zemřeli. Ve druhé polovině roku pak mluví dokonce o 36 procentech lidí. Čísla, která uvádíte vy, ale říkají, že v první polovině roku na koronavir zemřelo až 91 procent nakažených, kteří zemřeli, a v druhé polovině roku jich bylo dokonce ještě o dvě procenta víc. Proč se vaše čísla liší?
Bavíme se o stejných datech a číslech. Ministr Blatný neřekl, co naznačujete. Ukázal výsledky dat týkajících se úmrtí z jara a podzimu tohoto roku. Konkrétně uvedl, že 27 procent lidí, kteří zemřeli v prvních šesti měsících, mělo covid jakožto jedinou zdravotní komplikaci a 36 procent lidí v druhé polovině roku. Dále uvedl, že 64 procent, respektive 57 procent lidí mělo kromě covidu i jiné zdravotní komplikace. A ten zbytek - čili 9 procent, respektive 7 procent lidí - zemřel kvůli zdravotním komplikacím, které nesouvisely s covidem.
Mezinárodní standardy, které uvádějí klasifikaci příčin úmrtí, říkají celkem jasně, jak definovat příčinu úmrtí. A podle těchto standardů je těch 91 procent úmrtí kvůli covidu v první půlce roku a 93 procent ve druhé správnou interpretací dat, jež prezentovalo ministerstvo zdravotnictví. V této velké skupině lidí by všichni, nebo skoro všichni nyní nezemřeli, kdyby se nenakazili covidem. Ten je tak pokládán za příčinu jejich úmrtí.
Není moc odvážné nebo snad riskantní říkat, že přes 90 procent lidí zemřelo přímo na covid? Někteří z nich mohli mít jiné vážné zdravotní komplikace, takže covid možná nehrál až takovou roli…
Mluvíme o vědě, ne o názorech nebo nějakých rizicích v interpretacích dat. Řekl bych, že spíše některá média nebo někteří jedinci riskují tím, že neinterpretují data tak, jak je mezinárodně přijímáno a podpořeno vědou. Zkrátka ta konkrétní příčina spouští fyziologické události vedoucí k smrti.
Díky důkazům víme, že tak fatální průběh událostí se častěji děje u lidí, kteří mají jiné závažné komorbidity (přítomnost více nemocí u jednoho konkrétního pacienta). Ale ta jedna příčina, která spustí řetězec fyziologických událostí vedoucích k smrti, je v těchto případech covid, a nikoliv cukrovka, rakovina, obezita, vysoký tlak nebo jiné zdravotní potíže. To je těch zbývajících sedm až devět procent úmrtí, která jsou přímo způsobena jinou zdravotní komplikací, nehledě na covid.
Myslíte si, že se zde často chybuje v tom, když říkáme, že někdo umřel "s covidem" nebo "na covid"?
Nedokážu posoudit, jak běžná taková debata je. Zaznamenal jsem ji i v jiných zemích, ale nechci z toho dělat žádné velké závěry. Každopádně je to velmi umělá debata. Není pochyb o tom, že pandemie covidu má tragický dopad na populaci po celém světě a hlavně v některých evropských zemích. Stovky tisíc lidí kvůli tomu zemřely nehledě na to, jak jejich úmrtí označujeme. Kdyby se nenakazili, prostě by žili déle. A hodně z nich mnohem déle.
Tuto diskusi často živili ti, kteří se snažili snížit význam této zničující pandemie. Měli bychom mít na paměti, že jen v Česku ztratilo kvůli covidu-19 přes deset tisíc rodin někoho jim drahého a milovaného. Měli bychom mít slušnost uznat to a projevit náležitý soucit těm, které tato nemoc zasáhla. A tyto ztráty by nám měly připomínat, že zhruba 90 procent populace stále čelí riziku nákazy. Mnozí z nich skutečně onemocní, budou hospitalizováni a zemřou. To by měla být silná motivace, abychom se snažili zabránit dalšímu šíření této nákazy.
Podle Českého statistického úřadu zde například v jednom z listopadových týdnů bylo až 1500 "nadúmrtí", tj. průměrně zemřelo více lidí než v předchozích letech. Podle statistik ministerstva zdravotnictví ale v daném týdnu zemřelo celkově "jen" 868 lidí. Co byla příčina smrti těch dalších lidí? Je možné říct, že některé případy unikají oficiálním statistikám?
Toto nemohu vysvětlit nebo na to odpovědět, ale měly by to udělat instituce, které spravují záznamy o úmrtí a statistiky. Je to jeden z důvodů, proč ministerstvo provedlo audit o záznamech úmrtí a o úmrtí spojených s covidem.
Audity týkající se záznamů o úmrtí jsou součástí normálního procesu, jak zajistit kvalitní data, a provádějí se pravidelně v mnohých zemích. Takové audity by měly umět zodpovědět otázku, jestli se díváme na špatně reportované příčiny úmrtí, nebo na nárůst v celkové úmrtnosti z jiných příčin. Ministr Blatný vyjádřil obavu, že se díváme také na zvýšenou úmrtnost z jiných příčin kvůli přerušení některých běžných nemocničních zákroků. To je určitě možné.
Je tedy možné, že někteří lidé zemřeli kvůli přerušení běžných nemocničních zákroků?
To uvedlo hlavně ministerstvo zdravotnictví. A mně to znělo spíš jako otázka než vysvětlení toho, proč tu jsou takzvaná nadúmrtí. Je to velmi dobrá otázka, na kterou ale nemám odpověď. Z těch údajů lze vyčíst, že počet lidí, kteří zemřeli v říjnu a listopadu, je výrazně vyšší než v posledních letech, a že tento rozdíl je větší než počet nahlášených úmrtí v souvislosti s covidem.
Ústav zdravotnických informací a statistiky a Český statistický úřad shromažďují veškerá data o úmrtích a bylo by zajímavé vidět potvrzené příčiny úmrtí všech lidí, kteří v této době zemřeli. Jen tak by se ta čísla dala interpretovat. Jedním z vysvětlení může být, že případy, kdy lidé zemřeli na covid, nejsou dostatečně hlášeny či jsou špatně diagnostikovány. Odpověď na to by měl dát audit úmrtních listů a zdravotnických zpráv.
Je to tedy v Česku podobné jako v jiných zemích?
Nedíval jsem se detailně na data z jiných zemí, takže to s nimi neumím srovnat. Ale víme, že všechny státy s výrazným nárůstem nových případů covidu zaznamenaly zvýšenou úmrtnost v daném období. Monitorování nadúmrtí během pandemie covidu je mnohem lepším měřítkem pro porovnání stavu mezi zeměmi než zprávy o počtu jednotlivých případů úmrtí. A to kvůli různým způsobům, jak jednotlivé země evidují případy úmrtí v souvislosti s covidem.
Domníváte se tedy, že fakt, že nemocnice nestíhají a odkládají některé zákroky, může být velký problém, který se projeví třeba až za několik let? Protože tito lidé nemuseli zemřít hned, když prošvihli jeden zákrok u doktora, ale mohou u nich nastat komplikace, které se třeba projeví až později.
WHO provedlo průzkum mezi členskými státy a většina z nich zaznamenala významná narušení rutinních služeb v nemocnicích a ambulantních zařízeních, a to už během první vlny. Tyto země, včetně České republiky, udělaly všechno možné, aby obnovily necovidovou péči. Třeba oddělovaly nemocnice na covidové a necovidové oddělení, používaly telemedicínu, poskytovaly zdravotnické služby v ambulantních zařízeních namísto nemocnic a tak dále.
Znám dobré příklady i z Česka, například zajištění kontinuity akutní psychiatrické péče skrze mobilní telefony nebo rozšíření péče zdravotních středisek. Byla zde také navzdory pandemii dobrá kontinuita v akutní péči. Státy však budou schopny takové dopady pandemie vyhodnotit až později. Každý se obává, co epidemie udělá s preventivní a léčebnou péčí proti rakovině a dalším chronickým neinfekčním nemocem. Ale každý se velmi snažil a snaží zdravotnické služby přizpůsobit tak, aby byla zajištěna péče pro všechny.
Myslíte, že rozdílná čísla ohledně mrtvých v důsledku covidu se mohou stát od státu lišit i kvůli špatné interpretaci dat?
Možná, ale jsou tu také mezi státy skutečně rozdíly v úmrtí na covid. Takzvaný Case Fatality Ratio (CFR - podíl úmrtí na covid-19 z celkového počtu potvrzených případů) je také velmi ovlivněn kvalitou a komplexností testování a hlášení nových případů, nejenom interpretací dat ohledně příčin úmrtí. Výsledky jsou rovněž závislé na dostupnosti kvalitní covid léčby v dané zemi. Co se týká míry úmrtnosti na případy, Česko je někde uprostřed. A to také uvedl ministr zdravotnictví.
