Češi vynalezli papír, který dokáže zabít koronavirus. Chtějí jím tapetovat nemocnice

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
4. 12. 2020 8:56
Čeští vědci vymysleli papír, který dokáže zlikvidovat různé viry včetně koronaviru i bakterie. V budoucnu by podle nich mohl jejich objev zajistit bezpečnou práci s bankovkami či dokumenty, které jsou často v oběhu. Zároveň by takové papíry mohly najít využití i v nemocnicích.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Lidé se kvůli pandemii koronaviru obávají ledasčeho, třeba i používání hotovosti. Některá britská média na jaře uvedla, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se může bankovkami a mincemi přenášet koronavirus. WHO vzápětí zprávu popřela a upřesnila, že pouze doporučila umývat si po manipulaci s penězi ruce a nedotýkat se obličeje. Zahraniční studie ale potvrzují, že peníze na sebe mohou navázat množství virů či bakterií.

Podle vědecké studie publikované v časopise The New England Journal of Medicine se virus na papíru dokáže udržet 24 hodin. Australská Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu zase nedávno zveřejnila studii, ve které říká, že virus vydrží na bankovkách až 28 dní. Zřejmě i proto lidé během pandemie velmi omezili používání hotovosti.

Čeští vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR společně s odborníky z papírenské společnosti Security Paper Mill (SPM), která se zabývá výrobou speciálních druhů papírů, nyní přišli s novým nápadem, jak papíry včetně bankovek udržet sterilní - tedy jak zajistit, aby se na nich viry nedržely.

Vymysleli práškové plnivo na bázi zinku a stříbra, které přidají do papíru. Ten následně dokáže koronavirus zcela zlikvidovat do půl hodiny. Tento čas chtějí vědci do budoucna ještě snížit, podle nich by bylo možné, aby byl virus usmrcen už do pěti minut. Takto upravený papír dokáže zničit i jiné viry či bakterie, jako je třeba zlatý stafylokok.

Státní zdravotní ústav nedávno zveřejnil zprávu, ve které uvádí, že předměty a povrchy mohou hrát při přenosu nákazy covidu roli, není ale stále jasné, jak velkou.

"Virus se sice přenáší většinou kapénkami nebo aerosolem, je ale určitá pravděpodobnost, že se nakazíte, pokud saháte na bankovky a pak třeba na obličej. Je proto dobré vědět, že manipulujete s bezpečným papírem," uvedl ředitel Ústavu chemických procesů Miroslav Punčochář.

Ochrana papíru může vydržet i několik let

Odborníci se nyní chystají "anticovidí papír", jak ho přezdívají, uvést do prodeje. Využití by mohl najít v případě zabezpečených dokumentů, které jsou často předávány z ruky do ruky - kromě zmíněných bankovek to jsou třeba jízdenky, pasy nebo stravenky. Vědci by ho ale rádi zavedli také ve zdravotnictví.

"Přemýšlíme, že bychom tímto způsobem mohli vyrábět i recepty nebo tapety do nemocničních pokojů, protože kdyby se na ně vir dostal, byl by usmrcen. Tím pádem by se čistilo nemocniční ovzduší," říká majitel firmy SPM Michael Broda. Sloučeninu, kterou odborníci do papírů dávají, lze podle nich použít i na jiné materiály, třeba jako součást nějaké látky. Do budoucna proto uvažují i nad možnou aplikací přímo v rouškách.

"Chceme snížit virovou i bakteriální zátěž během manipulace s různými předměty. Třeba když nese zdravotník pacientovi léky nebo oběd na papírovém podnosu, také by mohl použít náš materiál, tím pádem by nesl jídlo na bezpečném podkladu," uvedl šéf vývojového týmu z Ústavu chemických procesů Jiří Sobek. Vědci se chystají oslovit s nabídkou také českou vládu i okolní státy.

"Oslovili jsme už i Evropskou komisi a zjistili, že úřady nejsou schopny fungovat bez klasických tištěných papírů. I tam tedy vidíme možné využití," uvedl Broda. Podobný produkt se podle něj na českém trhu objeví poprvé. V Česku se zatím používaly například různé antibakteriální či antivirové postřiky, které ale mají omezenou životnost, protože časem vyprchají.

"Proto byste je musela postřikovat nebo natírat pořád dokola. My jsme schopni papíry vyrobit tak, aby viry pohlcovaly i roky, respektive do té doby, než se papír rozpadne," sdělil Broda. Výhodou je podle Jiřího Sobka i to, že je plnivo zakomponováno dovnitř papíru, proto se z něj jednoduše nedostane - nedá se například setřít rukou.

Za původní myšlenkou stály bakterie

Nápad udělat hygienicky bezpečný papír vznikl ve firmě SPM už zhruba před pěti lety. Tehdy společnost hledala způsob, jak zvýšit prodej. Z mezinárodních studií zjistila, že se přes zabezpečené papíry, tedy takové, které jsou často v oběhu, šíří nejrůznější bakterie. Firma v tom spatřila možnost komerčního úspěchu. Oslovila proto Akademii věd a obě instituce společně začaly vyvíjet plnivo, které by dokázalo bakterie na papíru likvidovat.

SPM do vývoje věnovala necelý milion eur, od státní Technologické agentury ČR dostali vědci dalších zhruba sedm milionů korun, z nichž část byla určena právě na vývoj antibakteriálního papíru. "Od začátku jsme chtěli vymyslet takový způsob, abychom byli schopni zabudovat hmotu dovnitř do papíru. Nechtěli jsme vytvořit další potěr, který by účinkoval třeba jen měsíc, než by vyprchal," uvedl Broda. Vědci proto dělali různé pokusy a nakonec zjistili, že jejich hmota na bázi zinku a stříbra na bakterie funguje a ničí je to.

Společnost poté začala antibakteriální papíry distribuovat do zahraničí. Tak to probíhalo několik let, než letos přišla pandemie koronaviru. Tehdy odborníci začali přemýšlet nad tím, zda by použití nešlo rozšířit i na něj a různé další viry. Nakonec podle nich stačilo trochu změnit recepturu.

"Náš výzkum skončil už v dubnu, ale v té době bylo těžké dostat se do laboratoře, trvalo tedy další měsíce, než jsme dokončili všechny potřebné zkoušky," dodal Broda s tím, že papír testovaly laboratoře Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR nebo na Technické univerzitě v Liberci.

Cesta k zavedení je ještě dlouhá, míní ČNB

"ČNB se samozřejmě o veškeré podobné inovace zajímá, nicméně předpokládáme, že aplikace do sériové papírenské výroby, a to zejména ceninové, bude otázkou ještě dlouhé doby," reagovala mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová na dotaz Aktuálně.cz, zda by centrální banka měla o novou vychytávku zájem.

Dodala, že papír pro české bankovky je již od poloviny 50. let vyráběn výhradně v zahraničí. "Bankovkový papír musí splňovat mnoho složitých požadavků na pevnost, stálost a aplikovatelnost prvků různými technologiemi, nepochybně tedy půjde o složitý proces," doplnila. 

2 minuty - Vakcína. A co dál? | Video: Jakub Zuzánek, Martin Krepindl
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy