Tenistka teď nevyjde schody. Lidé s mírným covidem mají problémy i dlouho po vyléčení

Radek Dragoun Radek Dragoun
2. 1. 2021 17:12
Srdce jako po infarktu, plíce jak po velmi těžkém průběhu chřipky. I tak mohou vypadat orgány lidí pár měsíců poté, co prodělali lehkou formu covidu-19, se kterou se léčili v klidu domova. Lékaři předpokládají, že nejde o trvalé následky, s jistotou to však zatím tvrdit nechtějí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Horečka, dušnost, ztráta chuti nebo čichu. To jsou nejčastější příznaky nákazy koronavirem, které trápí i pacienty s mírným průběhem nemoci covid-19. Přestože se během několika dnů či týdnů vyléčí, řada z nich si stěžuje na zhoršený zdravotní stav i několik měsíců po uzdravení.

Dílčí výsledky výzkumu lékařů z Fakultní nemocnice Hradec Králové na konci léta ukazovaly, že téměř polovina pacientů, kteří se potýkali jen s mírným průběhem nemoci a léčili se doma, udávali ještě tři měsíce po prodělané infekci respirační potíže, nejčastěji se jim hůře dýchalo, kašlali, byli unavení nebo pociťovali bolest na hrudníku.

Následky po boji s covidem-19 i po takové době ukazovalo i vyšetření plic. Polovina pacientů měla lehce porušené funkce dýchacího orgánu, nejčastěji měly jejich plíce sníženou schopnost přenosu kyslíku. U pětiny pacientů vyšetření na na konci léta odhalilo zbytkové postižení plicní tkáně.

Lékaře tyto výsledky svým způsobem překvapily. "Covid-19 měli v nejmírnější podobě, takže jsme nečekali, že bychom jim našli nějaké změny na plicích," řekl přednosta plicní kliniky v hradecké nemocnici Vladimír Koblížek.

Změny struktury a funkce plic pak ovlivňují i běžný život lidí, což se projevuje zejména při zátěži. "Máme tam například holčinu, která hrála tenis a teď pomalu nemůže vyjít schody. Tito lidé ztrácí schopnost dýchat při zátěži," popsal Koblížek.

Někteří lidé si přitom podle lékařů mysleli, že horší kondici mají zejména kvůli tomu, že marodili, nesportovali, čímž se jim zhoršila fyzička. Podrobné vyšetření těchto lidí však odhalilo, že za tím stojí zejména poškození plic.

Covid-19 s chřipkou srovnat lze, ale s tou prasečí

Přednosta kliniky Koblížek proto zpochybňoval mezi lidmi časté přirovnávání covidu-19 k chřipce. "Když máte obyčejnou chřipku nebo virózu, tak ta je lokalizovaná v oblasti krku, možná mandlí a nosu. Tady se zdá, že minimálně u části pacientů koronavirus postihuje plíce. Navíc když dostanete chřipku, tak po dvou měsících vůbec nevíte, že jste ji měli," vysvětloval Koblížek.

"Přirovnání ke chřipce dává smysl, jen pokud to budete srovnávat s hnusnou agresivní chřipkou, jako byla před lety například ta prasečí. Nebo pokud by chřipku dostali indiáni, kteří se s ní dosud nesetkali. Ale pro nás chřipka jako taková je nemoc, kterou můžeme léčit léky, což však u koronaviru zatím neplatí," vysvětlil Koblížek.

Neznámou zatím zůstává to, jak dlouho se z následků covidu-19 budou těla pacientů vzpamatovávat. První část výzkumu hradecké nemocnice pochází z doby, kdy byli lidé od nákazy tři měsíce. Lékaři je dále sledují a zkoumají, o kolik se jejich stav zlepšil.

Koronavirus se podepíše také na srdci

Podobně však netrpí pouze plíce. Několik měsíců stará studie nemocnice v německém Frankfurtu nad Mohanem odhalila dlouhodobé následky také u srdcí pacientů. A opět se to netýká jen pacientů, kteří se museli léčit v nemocnici, ale i těch, u nichž průběh nemoci nebyl tak zásadní, aby nemohli zůstat v domácím léčení.

Lidé, kteří si prošli nákazou koronavirem, měli dva měsíce poté větší pravděpodobnost srdečních obtíží, 78 pacientů ze sta mělo strukturální změny na srdci, u 76 mělo poranění typicky zjišťované po infarktu. Ze stovky zkoumaných lidí se přitom léčily dvě třetiny doma, z převážné většiny šlo o poměrně mladé a zdravé pacienty, kteří si nebyli vědomí, že by někdy měli problémy se srdcem.

Ani němečtí lékaři z této studie však nevěděli, jestli následky budou trvalé, nebo se s nimi dokáže lidské tělo časem vypořádat. Jisté však je, že koronavirus zatěžuje i srdce. "Skutečnost, že u 78 procent 'uzdravených' pacientů můžeme doložit pokračující postižení srdce, znamená, že srdce je u většiny pacientů zasaženo, i když se nemoc covid-19 neprojevuje klasickými srdečními příznaky, jako je bolest hrudníku," řekla podle serveru Statnews.com frankfurtská kardioložka Valentina Puntmannová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Další americký stát zpřísnil přístup k potratům. Severní Karolína je zakázala po 20. týdnu těhotenství

Potraty v Severní Karolíně již nejsou legální po 20. týdnu těhotenství, výjimku mají jen závažné zdravotní obtíže, rozhodl ve středu soudce William Osteen. Dosud zde byly potraty možné až do okamžiku, kdy byl plod životaschopný, tedy zhruba 24. až 28. týden těhotenství. Severní Karolína dosud platila za útočiště pro zájemkyně o ukončení těhotenství ze sousedních států, ve kterých platí přísnější omezení, uvedla agentura AP.

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů v červnu vrátila do rukou amerických států.

Demokratický guvernér Severní Karolíny Roy Cooper podporuje právo na potrat a případné návrhy na jeho omezení, které by podali republikánští zákonodárci, byl připraven vetovat. Lídři místních republikánů se proto obrátili přímo na soudce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy