Návštěvy přes sklo a s mikrofonem. Domovy řeší, jak v budoucnu neizolovat seniory

Michaela Endrštová Radek Dragoun Michaela Endrštová, Radek Dragoun
8. 12. 2020 5:30
Po dvou měsících v izolaci se senioři žijící v zařízeních sociální péče opět mohou setkat s rodinami. Mnozí z nich velmi špatně psychicky nesli dlouhou dobu, po kterou se s blízkými nemohli vidět. Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc nemůže vyloučit, že se v budoucnu návštěvy opět zakážou. Domovy pro seniory tak nyní hledají alternativní způsoby, jak umožnit alespoň nějaké setkávání.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

"Od 5. prosince povolujeme návštěvy v sociálních službách." Větu, která se objevila v minulém týdnu na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), očekávaly tisíce lidí už dlouho. Vláda zakázala návštěvy v domovech pro seniory a dalších zařízeních sociální péče 9. října. Senioři tak znovu zcela přišli o osobní styk s rodinami. Poprvé to bylo na jaře, kdy se zařízení uzavřela na dva a půl měsíce. 

Epidemiologové pokládali za důležité ochránit seniory kvůli šířícímu se koronaviru, protože právě starší lidé jsou nejzranitelnější skupinou obyvatel - tvoří totiž zdaleka největší podíl těch, kteří covidu-19 podlehnou. Z domovů se ale ozývá i druhý úhel pohledu, že psychická pohoda je zvlášť při jejich zdravotním stavu rovněž velmi důležitá. Nemožnost vídat se dlouhé týdny se svými blízkými tak ve svém důsledku může vážně ohrožovat jejich zdraví. 

"Vím třeba o pětaosmdesátileté paní v domově pro seniory, za kterou jezdí téměř šedesátiletý syn, a pokaždé stojí pod oknem. Je to pro ně věčný stres, že se nemohou pořádně vidět. Někdy člověk neví, jestli je horší umřít na covid nebo na stesk," říká Anna Srbová, dlouholetá pracovnice neziskové humanitární organizace Charita, která teď již sice sama žije v chráněném bydlení, telefonicky se ale snaží pomáhat lidem, kteří mají nějaký problém. 

Sobotní opětovné povolení návštěv ale neznamená, že se senioři se svými příbuznými setkali hned o víkendu. Každá návštěva musí splňovat přísné podmínky, mezi které patří zejména nutnost absolvovat antigenní test. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký se neobává, že by jich jednotlivá zařízení neměla dostatek, zejména ze začátku však nebude dost personálu, který by testy zvládl návštěvám dělat.

"Jen v malé části zařízení návštěvy začaly už během víkendu. Významná část, ne-li většina, návštěvy o víkendu neumožnila a bude je dělat jen ve všední dny v odpoledních hodinách, například od jedné do pěti," říká Horecký s tím, že sestry kromě testování samozřejmě musí vykonávat svou běžnou práci a pečovat o klienty domovů, kvůli čemuž například nepůjde za příbuzným přijít během dopoledne.

Rozhodně tedy nebude možné seniory navštěvovat takřka kdykoliv, jako tomu bylo před epidemií. "Zařízení budou muset regulovat příchod příbuzných, protože po osmi týdnech samozřejmě bude tlak na to, vidět svého blízkého, velký a bude se muset rozmělnit do dalších dnů tak, aby se to všechno zvládlo. Návštěvy tak budou velmi omezené. Nebude možné se setkávat každý druhý den, omezený bude i čas pobytu s příbuzným," vysvětluje Horecký. 

Návštěvy přes okno či u hořáku

Jak zajistit rodinám, aby se mohly alespoň nějakým způsobem setkat, pokud se epidemická situace v zemi opět zhorší, je výzva, které teď čelí mnoho domovů. Některé se už v době, kdy byly návštěvy zakázané, snažily umožnit alespoň nějaký osobní kontakt. "Doposud již někteří lidé využívali možnost popovídat si z okna nebo z balkonu," říká ředitel Domova pro seniory Kostelec na Hané David Ševčík. Často však domovy zůstávaly u telefonů či videohovorů. 

Také Domov pro seniory Elišky Purkyňové v Praze uvažuje nad tím, jak vyřešit kontakt s rodinami v době koronaviru. "Je to výzva, o které teď přemýšlíme," říká ředitelka domova Eva Kalhousová. Na zimu například nakoupila venkovní tepelné zářiče, u kterých se rodiny budou moct setkat. "Napadlo mě to, když jsem šla po Staroměstském náměstí a viděla je u restaurací. Takže návštěvy s klienty budou stát venku na vzduchu, kde není takové riziko šíření nákazy. Zářiče vydávají teplo, navíc naše klienty zabalíme do dek. Na to se teď připravujeme a těšíme se na to," popisuje Kalhousová. 

Právě setkávání venku, tedy například na zahradách či společné terase, doporučuje i ministerstvo práce a sociálních věcí. Setkání s rodinou by podle něj mohlo probíhat i v jednolůžkových pokojích nebo v místnostech speciálně vyčleněných pro tyto účely tak, aby riziko případné nákazy bylo co nejmenší. 

Podle ředitelky Kalhousové by se pro návštěvy mohla využít i prosklená francouzská okna na zahradu. "Dovedu si představit, že klienti zůstanou v domově, návštěva na zahradě a budou se spolu bavit přes okno. Muselo by se vyřešit, jak to udělat se zvukem, nejspíš bychom jim dali mikrofon," zmiňuje Kalhousová. Přemýšlí také nad zasklením teras, na které by se případně dali vozit lidé ležící na lůžku, kteří by se s rodinou bavili přes sklo nebo fólii. 

Stejný domov také čeká rekonstrukce trojdomí. "Chtěli bychom v něm vytvořit malé moduly péče. Ve velmi domácím, uzavřeném prostředí by žily malé skupiny lidí třeba po patnácti. V okamžiku, kdy dojde ke zhoršení epidemiologické situace, se z jednoho takového modulu stane rodina, která dokáže žít samostatně. Když bude situace dobrá, služby samozřejmě budou moct být propojeny," vysvětluje Kalhousová s tím, že o tomto modelu již v domově přemýšleli dřív, covid je akorát ujistil v tom, že to je cesta správným směrem. 

Také v Domově poklidného stáří Vejprnice probíhaly na jaře návštěvy přes okno. Na podzim se domov potýkal s nákazou, podmínky proto byly přísnější než na jaře. "Pokud by to situace dovolila, určitě bychom do budoucna zase volili tuto cestu návštěv. V první vlně to klienti vnímali vesměs pozitivně a byli rádi, že mohou svou rodinu alespoň vidět a mluvit s ní," říká ředitelka zařízení Markéta Zahálková.

Zdraví, nebo psychická pohoda?

Ministryně Maláčová říká, že invenci domovů v otázkách návštěv vítá. "Je to určitě lepší než nic. Ale ti lidé chtějí mít především lidský kontakt, nechtějí si připadat jako na návštěvě věznice," vysvětluje pro Aktuálně.cz Maláčová.

Do budoucna však nechce vyloučit, že by se v případě zhoršené situace v zemi domovy opět uzavřely. "Všichni si uvědomují situaci, děláme pro to maximum. V momentě, kdy se nám pandemie rozjela, ale nezbývalo nic jiného než být tak razantní. Nikdo nechceme, aby se to opakovalo, ale nemůžu to vyloučit. To bych lhala," vysvětluje.

Před takovým krokem však varuje šéf asociace Horecký. "Česko je v tomhle velmi přísné. Většina evropských zemí se z jarní fáze poučila, protože věděla, jaký negativní psychický dopad zákaz návštěv má. Návštěvy umožňují, ačkoliv v přísném režimu a třeba jen jednou týdně na 30 minut. Snaží se návštěvy zachovat, ale zároveň co nejvíce eliminovat možnost zanesení nákazy," říká Horecký. Pokud by i v budoucnu mělo dojít k úplnému zákazu návštěv, považoval by to za velmi nešťastné rozhodnutí. 

Jakým způsobem přistupují ostatní státy k ochraně nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, mapovalo během první vlny také ministerstvo. "V podstatě není nic, co funguje v Evropě, co by Česká republika nevyzkoušela. Problém spočívá v tom, že když se rozjede epidemie v takových měřítkách, jako se stalo na podzim, logicky se nákaza dostane i do sociálních zařízení, protože tam pracují lidé, kteří vedou normální život," říká Maláčová. 

Zkušenosti podle ní ukázaly, že v momentě, kdy se do zařízení dostane jeden nakažený člověk, nejde už šíření viru zabránit. "Nikdo na ministerstvu nechce rozhodovat, jestli zdraví, nebo psychická pohoda. Jestli se ale mám v nějakém momentě rozhodnout, tak je to ochrana zdraví. Ale my jsme po celou dobu usilovně pracovali na tom, abychom se - až to bude možné - dostali k rozvolnění zákazu," dodává Maláčová. 

Zdůrazňuje, že ačkoliv se mluví o úplném zákazu návštěv, už během jarní vlny epidemie platila řada výjimek. Navštěvovat bylo možné lidi v posledním stádiu nevyléčitelné nemoci, lidi s omezenou svéprávností nebo se zdravotním postižením či osoby, u nichž to vyžadoval jejich psychický stav nebo sociální situace. 

Ředitelka domova: Odloučení seniorů je dramatické, strádají

Je pro mě nepředstavitelné, že domovy zůstanou uzavřené a lidé se neuvidí, zvlášť teď před Vánoci, říká ředitelka Domova U Biřičky. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 41 minutami

Útočník v Afghánistánu zastřelil tři pracovnice televizní stanice

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy