Praha - Během tří měsíců zažil na podzim 2006 vsetínský starosta Jiří Čunek nevídaný vzestup.
28. října 2006 vyhrál volby do Senátu s druhým největším podílem hlasů ze všech kandidátů. Za šest týdnů byl zvolen předsedou lidovců a do dvou měsíců domluvil s Mirkem Topolánkem a Martinem Bursíkem koaliční vládu, kterou se dlouho předtím nedařilo sestavit. 19. ledna 2007 ho sněmovna potvrdila jako prvního vicepremiéra, který měl rozdělit 700 miliard korun z evropských fondů.
Se stejnou rychlostí, s jakou v politice vystoupal, jej dostihla úplatkářská aféra.
Ve vládě by byl už osmnáct měsíců, kdyby se nepočítalo pětiměsíční přerušení od listopadu 2007 do března 2008, které přišlo právě kvůli ní.
Očekávaný a dosud nezveřejněný audit ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, v němž ovšem podle nečekaného nedělního vyjádření lídra zelených Martina Bursíka "žádné důkazy nejsou", mohl pro Čunka znamenat konec ve velké politice.
I když se tak nyní s již velkou pravděpodobností nestane, stojí za to si připomenout: Jakou stopu zatím zanechal Jiří Čunek?
Ve straně: odnikud nikam
Jiří Čunek nastoupil do čela KDU-ČSL jako zachránce po pádu svého předchůdce Miroslava Kalouska. Když Kalousek v srpnu domluvil koalici s ČSSD a tichou podporou komunistů, klesla obliba lidovců v průzkumech STEM po dlouhé době pod pět procent.
Kontroverzní Čunek však získal svým tažením proti Romům tři čtvrtiny hlasů ve svém senátním obvodu. Po jeho nástupu do čela strany se preference KDU-ČSL zdvojnásobily.
Od té doby závisí obliba lidovců na vývoji Čunkovy korupční aféry.
Podle údajů společnosti CVVM věřilo v prosinci 2006 lidovcům 11 procent občanů, o měsíc později však začala policie Čunka šetřit kvůli korupci a v únoru klesly preference na 8 procent.
| Blog Karla Hvížďaly: Past na Schwarzenberga? |
V listopadu 2007 aféra eskalovala obviněním, že Čunek pobíral chudinské dávky, i když měl na bankovních účtech statisícové částky. Obliba lidovců se snížila na 5,5 procenta.
Pardubický sjezd v dubnu 2008 Čunka v čele strany podpořil. O dva měsíce později opět klesly preference společnosti STEM tam, kde byly po pádu Kalouska: pod pět procent.
Ve vládě: záruka přežití
Vedle radaru a zdravotnické reformy se stala Čunkova aféra nejoblíbenějším motivem opozice při kritice vlády. Data veřejného mínění svědčí, že si ČSSD vybrala dobře.
Průzkumy ukazují, že vláda musela překonávat značnou nedůvěru už při svém nástupu, když stála na hlasech dvou přeběhlíků a její první vicepremiér byl policií podezírán z korupce.
Topolánkovi a jeho lidem se dařilo zlepšovat vládní kredit, když prokázali svou výkonnost, například loni na jaře, kdy dokončili reformu veřejných financí.
V druhé polovině loňského roku ale utrpěla důvěryhodnost vlády dvě těžké rány. První způsobila obava, že reforma poškodí rodinné rozpočty, druhou počátek druhé fáze Čunkovy aféry.
Čunek proto byl v listopadu 2007 donucen odstoupit a záhy se lidovci stali hlavním kritikem zdravotnické reformy Tomáše Julínka (ODS).
Podezřelý, ale cenný spojenec
Do vlády se šéf lidovců vrátil v dubnu a záhy se projevil jako cennější Topolánkův spojenec než předseda Strany zelených Martin Bursík.
Vše o kauze Čunek
- Profily: Kdo jsou lidé Čunkovy kauzy
- Grafika: Chronologie kauzy měsíc po měsíci
- Připomeňte si: Soudy už leccos odkryly, pravda se blíží
- Blogy: Karel Hvížďala rozebírá Fenomén Schwarzenberg
Při sněmovní krizi letos v červnu obnovila koalice kontrolu sněmovny díky disciplinovaným lidovcům. Ti vládu podrželi výměnou za to, že ODS zmrazila tři sporné zákony v reformě zdravotnictví.
Vláda přitom nemohla počítat se dvěma hlasy zelených poslankyň a jen podmínečně se třemi poslanci ODS.
Romové: zapomenutá politická karta
Tvrdým postupem proti vsetínským Romům se Čunek dostal do velké politiky. Romskou kartu využil ještě dvakrát, aby přebil důsledky korupčního skandálu.
Poprvé v březnu 2007, když čtenářům Blesku poradil, jak získat sociální dávky: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně." Tím se skutečně pokles jeho popularity na půl roku zastavil.
Zelení si pak v koalici vyžádali, aby romská otázky zmizela z Čunkova ministerského referátu.
Ještě jednou se pokusil kartu zdvihnout po odchodu z vlády, když v lednu 2008 na programové konferenci strany prohlásil: "Tradiční romská kultura a její hodnotový systém jsou v řadě případů v rozporu s Listinou základních práv a svobod."
Tato věta zazněla, když představoval novou lidoveckou politiku v sociální oblasti. O tři měsíce později na sjezdu strany ale už přenechal přednášku o sociální politice svému místopředsedovi Mariánu Hoškovi. Ten už nemluvil o Romech, ale o "sociálně vyloučených".
Protagonistou evropského zpoždění
Jiří Čunek jako ministr pro místní rozvoj byl hlavním vyjednavačem největší evropské investice v české historii.
Při čerpání 700 evropských miliard z rozpočtového období 2007-2013 však hrozí stejné dětské nemoci, jako při čerpání desetkrát menší částky v období 2004-2006 - to řekl Aktuálně.cz prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal.
Česko a spolu se Španělskem a Itálií nabraly největší zpoždění při domlouvání potřebných dokumentů. Zdržení úředníci dohánějí na poslední chvíli, což může skončit schvalováním nekvalitních projektů.
Čunek mohl na jedné straně účinně argumentovat, že zaspali už jeho předchůdci. Na druhé straně se většina operačních programů pro čerpání stovek miliard v Bruselu podepisovala koncem minulého roku, když vicepremiér dočasně opustil vládu.
Ministerstva ani kraje nezačaly dotace čerpat ani 18 měsíců poté, co rozpočtové období začalo.
Čunek se už k otázkám evropských dotací nehlásí, jeho ministerstvo pro místní rozvoj se omezuje na administrativu spojenou s jedním ze čtrnácti operačních programů, který má na starost.
