Ať je možné lustrovat členství policistů v politických stranách, navrhuje Schillerová

Jan Horák Jan Horák
18. 9. 2019 20:21
Ministryně financí Alena Schillerová chce otevřít diskusi, zda stát nemá mít možnost lustrovat politické angažmá policistů, celníků či příslušníků Vězeňské služby. Vyplývá to z materiálu, jejž má deník Aktuálně.cz k dispozici. Podnět ministryně je reakcí na výzvu sněmovního výboru pro bezpečnost, jemuž vadí spolupráce důstojníka NCOZ s piráty. Výbor proto vyzval ministerstva, aby přijala opatření.
Ministryně financí Alena Schillerová.
Ministryně financí Alena Schillerová. | Foto: Ludvík Hradilek

Důstojník Národní centrály proti organizovanému zločinu Jan Šmíd se letos v dubnu účastnil coby externista schůze pracovní skupiny České pirátské strany pro bezpečnost. Některé politiky toto spojení zneklidnilo, obávali se úniků citlivých informací z vyšetřování mezi stranické rivaly. Sněmovní výbor pro bezpečnost proto příslušná ministerstva požádal o vypracování pojistek, aby se podobné případy propojení policistů s partajemi neopakovaly.

"Smyslem je, aby příslušný šéf útvaru, který třeba řeší kauzy související s politickými stranami, mohl naprosto vyloučit, že v jeho týmech jsou osoby spojené s politickými stranami, zastupují je a svým způsobem mohou vynášet i informace z vyšetřování," vysvětlil už dříve Aktuálně.cz místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) smysl výzvy vládě, na níž se výbor shodl na svém červnovém zasedání.

Apel mířil na tři ministerstva a premiéra, pod které spadají jednotlivé bezpečnostní složky. Resorty už své návrhy výboru poslaly. S nejvýraznějším nápadem přišla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), jejímuž úřadu podléhá celní správa.

Podle ministryně by nebylo od věci, aby pověření zaměstnanci bezpečnostních sborů mohli lustrovat politické aktivity svých kolegů. Současně uvažuje o tom, zda by neměly být transparentní účty politických stran zcela otevřené, aby v nich byly viditelné případné platby policistům za spolupráci.

Změna by byla na hraně ústavy

"Novým účinným kontrolním mechanismem by mohlo být zpřístupnění možnosti vyhledávat v rejstříku politických stran a politických hnutí spravovaném ministerstvem vnitra, zda jednotliví příslušníci bezpečnostního sboru nejsou členy politických stran a politických hnutí," stojí v materiálu ministerstva financí, který resort poslal sněmovnímu výboru jako odpověď na jeho výzvu a jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

Podle Schillerové by mělo být možné v rejstříku vyhledávat angažmá daného policisty, celníka nebo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů po zadání jeho osobních údajů. Lustraci my směli provádět jen vybraní zaměstnanci po přihlášení do systému. "Tímto by byla zabezpečena ochrana osobních údajů ostatních subjektů vedených v rejstříků," píše dále v materiálu ministryně.

Návrh Schillerové ale naráží na dva základní problémy. Rejstřík umožňuje pouze vyhledávání stran a hnutí podle názvu, osobní údaje zobrazuje jen v případě jejich statutárních orgánů. Pokud se má nápad ministryně uskutečnit, bylo by nutné upravit zákon. Nově by musela legislativa nařizovat všem partajím a hnutím, aby údaje o svých členech z řad sborů hlásily ministerstvu vnitra. Šlo by o revoluční změnu na hraně ústavy.

Kontrolní mechanismy citlivého charakteru

"Politické strany a hnutí nemají povinnost sdělovat bezpečnostním sborům informace o členské základně nebo informace o osobách, které vykonávají činnost v jejich prospěch," sdělil Aktuálně.cz Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Upozornil také, že politické angažmá je ústavním právem, které je třeba maximálně šetřit. "V tomto směru nepovažuje ministerstvo vnitra kroky vedoucí ke zpřísnění legislativy za vhodné a nutné," dodal.

I ze samotného materiálu resortu financí plyne, že si je Schillerová vědoma úskalí své úvahy. "Dva uvedené kontrolní mechanismy jsou velice citlivého charakteru (…) a představují určité omezení suverenity registrovaných politických stran a politických hnutí, a proto se jedná pouze o návrhy, které musí být podrobeny obšírné politické diskusi a mohou doznat značných omezení," píše.

Podplukovník NCOZ Jan Šmíd.
Podplukovník NCOZ Jan Šmíd. | Foto: Česká pirátská strana

Ve vyjádření pro Aktuálně.cz ministryně ještě ubrala. Nemluví už o návrhu, přestože ho takto pojmenovala v odpovědi pro výbor. "Nejedná se o návrh, ale o náměty k diskusi, kterou výbor inicioval. Věc je nyní v rovině úvah, na které budou případně navazovat pracovní diskuse," uvedla. Je ale otázka, zda se taková diskuse i vzhledem ke zdrženlivé reakci vnitra rozběhne. "Návrh paní ministryně je absurdní a míjí podstatu našeho požadavku ," reagoval pro Aktuálně.cz místopředseda bezpečnostního výboru Žáček.

Členství policisty či celníka v politické straně si lze ověřit už nyní. Při vstupu do služebního poměru podepisují čestné prohlášení, že stranickou průkazku nevlastní. "Ale měli jsme zde případ, že příslušník (Šmíd) nevstoupil do strany, ale působil v její prospěch. Od ministerstva financí jsme se nedozvěděli, jak si nadřízení v Celní správě ošetří, aby se tak nedělo. Místo toho se ministryně Schillerová dobývá do členských seznamů stran a hnutí," dodal.

Manuál z ministerstva vnitra

Jedno kontrolní opatření uvedené do praxe ale z odpovědí resortů vzešlo. Ministerstvo vnitra nechalo vypracovat metodický materiál, jenž vnáší do problematiky spolupráce příslušníků bezpečnostních složek a stran jasno. Zatímco zákon o služebním poměru zakazuje policistům či celníkům být členy stran a pracovat v jejich prospěch, kandidaturu v obecních volbách výslovně nezakazuje. Metodické stanovisko má tento rozpor odstranit.

Pirát jako jediná varianta

S piráty navázal Jan Šmíd kontakt loni v únoru, o spolupráci projevil zájem jako první. Přihlásil se proto příznivkyni pirátů z Ústeckého kraje Barboře Přibylové. Hned v dubnu 2018 si řekl o výraznější angažmá, stál o post jedničky na děčínské kandidátce pirátů pro komunální volby. Ve volbách uspěl. Přitom už od podzimu 2017 slouží u NCOZ, předtím působil devět let na hospodářské kriminálce v Děčíně.
Do projevu na stranickém webovém fóru uvedl, že s Českou pirátskou stranou bezezbytku souzní. "Být pirátem je pro mě jedinou variantou, proto jsem již několik let vaším hrdým voličem. Pirátské principy otevřenosti, politická kultura, názorová stálost a mnoho dalšího jsou pro mě tím, proč jsem právě teď tady," psal. Uvedl také, že kdyby to zákon dovolil, dávno by v pirátských "řadách".

Návod výslovně stanovuje, jaké politické aktivity jsou v rozporu se služebními povinnostmi policistů nebo celníků. Je to vůbec poprvé, co takto ucelená "kuchařka" vznikla. "Cílem má být, aby příslušníci získali představu, jakých jednání by se měli v rámci výkonu svých politických práv vyvarovat, případně jakým způsobem lze spolupráci s politickými stranami či hnutími realizovat," vysvětlil mluvčí vnitra Korbel.

Příručka v elektronické podobě už je rozeslaná představeným jednotlivých sborů. Do budoucna by měla zabránit tomu, co se stalo důstojníkovi NCOZ Janu Šmídovi. Na jeho případ upozornil deník Právo. Za účast na pracovní schůzce pirátů mu hrozí propuštění ze služby. "Řízení ve věci služebního poměru stále probíhá," řekl Aktuálně.cz mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

 

Právě se děje

před 11 minutami

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

Další zprávy