Obchod s USA musí ještě schválit vláda. Metnar očekává podpis smlouvy do konce roku. Ministerstvo za vrtulníky zaplatí 14,5 miliardy korun.
Za vhodnou označil vybranou nabídku i náčelník generálního štábu Aleš Opata. "Také na základě doporučení expertní komise, která je složená ze specialistů resortu ministerstva obrany a armády, jsme se rozhodli, že nejlepší se nám jeví systém H-1, což je kombinace osmi víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř bojových vrtulníků AH-1Z Viper," sdělil.
Dvě nabídky na nákup vrtulníků obdrželo ministerstvo od americké vlády na konci června. Američané nabídli buď 12 vrtulníků UH-60M Black Hawk za 13,2 miliardy korun nebo osm vrtulníků UH-1Y Venom spolu se čtyřmi bojovými stroji AH-1Z Viper v celkové hodnotě 14,5 miliardy korun. V ceně nabídky je kromě vrtulníků také jejich vybavení zbraňovými systémy, munice, údržba a zaškolení a výcvik personálu.
"Pořád mluvíme o vrtulnících, ale Armáda České republiky nakupuje systém palebné podpory, který slouží k přepravě vojáků, k přepravě raněných a hlavně k palebné podpoře pozemních jednotek," řekl Opata.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na Twitteru napsal, že vrtulníky nahradí ruské bojové stroje Mi-24. "Ty jsou na hranici životnosti, nelze je plně využít v rámci NATO. Navíc se samozřejmě potřebujeme zbavit závislosti na ruské technice," uvedl. Dodal, že zásadní při rozhodování pro něj bylo splnění požadavků vojáků na to, co mají vrtulníky umět, a míra zapojení českých firem do kontraktu.
O servis českých vojenských vrtulníků v současné době pečuje především státní podnik LOM Praha, s jeho zapojením se počítá i v této zakázce. "Mezi státním podnikem LOM Praha a společností Bell Helicopter Textron Inc. je uzavřeno memorandum o spolupráci v oblasti vrtulníkové techniky a v současné době probíhají intenzivní jednání o konkrétní podobě této spolupráce," sdělil ČTK ředitel státní firmy Jan Rouček.
Česko nejedná o nákupu s konkrétním dodavatelem, ale s americkou vládou. Kongres Spojených států se proti vývozu vrtulníků pro českou armádu v zákonné lhůtě nepostavil. Vládní dohoda je podle Metnara garancí bezpečnosti a transparentnosti a umožní kromě dodání techniky i širší vojenskou spolupráci. Zaručuje dodávky za stejných finančních podmínek jako v případě akvizic pro americkou armádu.
Víceúčelové helikoptéry UH-1Y Venom a bojové vrtulníky AH-1Z Viper společnosti Bell jsou z 85 procent konstrukčně shodné. Jejich současné využívání tak snižuje logistické i další náklady, je nutné vlastnit méně náhradních dílů a shodnost také usnadňuje výcvik personálu. Vrtulníky jsou bohatě ověřeny v bojových misích americké námořní pěchoty, nakoupily je i Pákistán či Bahrajn.
Česká vláda v minulosti oslovila kromě americké také italskou vládu, která nabídla stroje AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo. Podle tehdejší ministryně obrany Karly Šlechtové (ANO) žádná z nabídek Česku nevyhovovala. Byla rozhodnutá oslovit dodavatele přímo.
České letectvo má v současné době asi pět desítek vrtulníků. Většina je ruské výroby řady Mi. Vojáci používají i polské sokoly. V současné době chce armáda nahradit hlavně bitevní Mi-24/35, s nimiž do budoucna nepočítá. Tyto stroje, v NATO označované jako Hind, jsou určené pro přímou podporu pozemních jednotek. "Nové stroje od společnosti Bell, které jako ucelený bojový systém využívá americká námořní pěchota, splňují tři základní armádní požadavky - palebnou podporu pozemních sil, přepravu vojáků a přepravu raněných," uvedl k nákupu mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
