Zásadní vliv na největší zakázku v historii Česka za minimálně 160 miliard korun má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V jeho čele stane Petr Mlsna, který nahradí odstupujícího Petra Rafaje. Úkolem antimonopolního úřadu je nezávisle posuzovat, zda zakázka bude vypsaná podle zákona. Jde o rozhodnutí, které může Česko stát stovky miliard.
Polostátní energetická firma ČEZ přitom ve spolupráci s vládou razí cestu soutěž nevypsat podle pravidel veřejných zakázek, ale nastavit si vlastní pravidla, respektive určitou výjimku. Což česká legislativa rovněž umožňuje. ČEZ argumentuje mimo jiné tím, že tak složitý a rozsáhlý projekt vyžaduje flexibilitu, kterou běžný zákonný postup neposkytuje.
Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Aktuálně.cz ovšem místopředsedkyně antimonopolního úřadu Eva Kubišová v roce 2018 varovala, že takový způsob tendru se může střetnout se zákonem. Na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVJN) - který tendr připravoval - donesla seznam judikátů Soudního dvora Evropské unie, u něhož se v podobných případech pokoušely jiné státy bránit proti rozhodnutí EU. Dle Kubišové zamítavé verdikty dokazovaly vysoké riziko, že její vlastní úřad či Evropská komise tendr nakonec smetou. Redakce má její soupis k dispozici.
Nyní Kubišová redakci tvrdí, že si na to nevzpomíná. "To já vůbec nevím, že bychom se v tom nějak angažovali," uvedla Kubišová. "Nemám to před sebou, pan mluvčí všechno ví," odkázala nakonec na mluvčího a omluvila se, že nemá čas. Na dotaz zdali má čas později, opět odkázala na mluvčího.
Antimonopolní úřad, část jehož vedení nyní policie vyšetřuje kvůli podezření z možné korupce, na žádost ČEZ následně letos v červnu vypracoval opačné stanovisko - a možnost vyhnout se zákonu o veřejných zakázkách připouští. Potvrdil to mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Pod vyjádřením je podepsaný Hynek Brom, první zástupce končícího šéfa úřadu Petra Rafaje a kolega Kubišové. "Výše naznačené skutečnosti by skutečně mohly být použitelným důvodem pro uplatnění výjimky," odepsal firmě ČEZ Brom.
"Aplikovatelnost výjimky a možnost postupu mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek byla projednána s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže," praví tak dnes první prováděcí smlouva, dle které má obří zakázka probíhat.
Cesta, kterou využívá armáda
Legislativa za určitých okolností připouští možnost, kdy stát nemusí být svázaný pravidly běžně platnými pro vypisování veřejných zakázek. Využívá toho například ministerstvo obrany, aby se vyhnulo tomu, že armádě techniku dodají nepřátelské mocnosti. Má to ale dvě podmínky: musí jít o bezpečnost státu, a navíc neexistuje možnost to vyřešit jinak.
Nyní ovšem existuje riziko, že vláda nesplní už tu první podmínku. Zatím totiž ministři počítají s tím, že se do tendru budou moci přihlásit i uchazeči z Ruska a Číny. Právě před nimi přitom tuzemské tajné služby varují s tím, že jsou bezpečnostní hrozbou. Tím, že se Česko otevře i zájemcům z těchto zemí, těžko pak může argumentovat, že se způsobem vypsání tendru snaží bezpečnost zvýšit.
"Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ... pokud by provedení zadávacího řízení ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů České republiky a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo."
Vláda v tomto zatím postupuje v souladu s názorem prezidenta. Když Miloš Zeman jednal letos v červnu se svým expertním týmem v Lánech - a to za účasti ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) -, dal najevo, že žádné vyřazování předem by podle něj nemělo nastat.
"Expertní tým odmítl ideologická kritéria při vyhlašování tendrů na významné stavby," napsal tehdy na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Sám Havlíček to obhajuje tím, že větší konkurence sníží výslednou cenu dostavby. Prezident Miloš Zeman pak již dříve řekl, že by zakázku klidně napřímo zadal ruskému Rosatomu.
Na možná rizika ovšem upozornila pracovní skupina složená z expertů ministerstev vnitra a zahraničí, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Vláda doteď zákonodárcům odmítá říci, jak bezpečnostní hrozbu vyřeší, s odkazem na to, že je to tajné.
Tajné služby: jedinou cestou je rizikové předem vyloučit
"Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje," uvádí mimo jiné analýza, kterou jako první zveřejnil Radiožurnál. Aktuálně.cz ji má k dispozici. Rusko a Čínu předem nezmiňuje. V utajených vládních dokumentech se ale mluví přímo o nich.
Ministr vnitra Jan Hamáček v dopise směřovaném Havlíčkovi zdůraznil, že pokud připomínky bezpečnostní komunity nebudou do tendru zapracované, ohrožuje to následně možnost použití zmiňované výjimky. "Důsledné zapracování je důležité nejen z pohledu bezpečnosti státu, ale také proto, aby byl naplněn zákonný důvod pro využití bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek a byla tak zajištěna možnost postupu podle této výjimky, což je klíčovým zájmem státu i investora," napsal v průvodním dopise ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Antimonopolní úřad: rizikové může vláda vyloučit i v běžném tendru
Jak už ale bylo řečeno, zákon ovšem pro to, aby se tendr vyvázal z mantinelů běžné veřejné zakázky, nařizuje dvě podmínky. Nejenom to, že je to bezpečnostní opatření, ale také že toho nejde dosáhnout jinak.
Pokud by ovšem na radu tajných služeb konkrétní účastníky vláda vyloučila předem, dostává se zřejmě v tomto případě do konfliktu s druhou podmínkou. Tedy alespoň dle výše zmíněného stanoviska Rafajova antimonopolního úřadu. Dokument, která má Aktuálně.cz k dispozici, totiž tvrdí, že předem známé bezpečnostní hrozby jde vyloučit i v běžném tendru v mantinelech zákona.
"Pokud by bylo možno rizikové dodavatele či rizikové technologie dopředu označit a vymezit, bylo by možno provést standardní zadávací řízení. Jak totiž vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, za určitých okolností je z objektivně odůvodnitelných důvodů dokonce přípustné předem vyloučit ze soutěže konkrétního dodavatele," napsal Rafajův zástupce Brom.
A odkázal na loňské rozhodnutí ÚOHS ohledně nákupu serverů ministerstvem životního prostředí. To sice soutěžilo podle zákona o veřejných zakázkách, předem ale vyloučilo firmu Huawei, kterou některé vlády v Evropě i Severní Americe podezřívají ze spolupráce s čínskými špiony. Před firmou Huawei také varoval Úřad pro kybernetickou bezpečnost. Ruské a čínské jaderné dodavatele pak jako hrozbu označilo hned několik služeb.
Expert ministerstva byl proti, Dostálová ale nakonec výjimku posvětila
Nejasnost ještě zvyšuje to, že podobnou otočku jako antimonopolní úřad před účastníky "jaderného výboru" předvedli i zástupci ministerstva pro místní rozvoj, které ze zákona má ve vypisování veřejných zakázek radit. Resort původně ve výboru zastupoval přímo spoluautor zákona o veřejných zakázkách a také ředitel odboru práva veřejných zakázek Vlastimil Fidler. I on ostatním členům řekl, že dle něj výjimku aplikovat nejde.
Jeho nadřízená - ministryně za ANO Klára Dostálová - ovšem později mluvila jinak. Výboru řekla, že z pohledu ministerstva v tom není problém. Ani Fidler nechtěl obrat ministerstva s redakcí řešit a odkázal na tiskové oddělení. Dostálová na telefonáty ani SMS redakce nereagovala.
Ministerstvo ovšem tvrdí, že žádné oficiální stanovisko Fidler ani Dostálová nikdy neposkytli. "MMR nedává žádné stanovisko. Zadání zakázky je vždy odpovědností zadavatele, zadavatel odpovídá za vybraný způsob zadání," uvedla mluvčí ministerstva Veronika Vároši.
ČEZ se však na analýzu ministerstva v argumentaci přímo odkazuje. S tím, že se v ní píše, že "potřeba značné míry flexibility ohledně změny zadávacích podmínek, která je dána složitostí, rozsahem i trváním projektu výstavby" by mohla být také oprávněným důvodem pro použití výjimky ze zákona.
"Je namístě vyjádřit za úřad nesouhlas," napsal v reakci na argumenty ČEZ o flexibilitě Rafajův zástupce Hynek Brom s tím, že k tomu je možné využít tendry dle zákona o veřejných zakázkách.
Jak vše dopadne, bude jasné až ve chvíli, kdy ČEZ s připomínkami vlády tendr skutečně vypíše. "Úřadu jakkoliv nepřísluší se vyjadřovat ke konkrétním skutkovým okolnostem, které uvádíte ve své žádosti o stanovisko, neboť nelze vyloučit, že by věc mohla být předmětem posuzování Úřadu v budoucnosti," dodal Brom.
Nyní je jasné, že verdikt bude mít na starosti Petr Mlsna, kterého si v čele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přál prezident Zeman a který funkci v pondělí skutečně získal (vláda na post vypsala výběrové řízení. To bylo podle protikorupčních expertů netransparentní). Nahradí tak zmiňovaného Petra Rafaje, kterého Zeman i přes početná korupční podezření odmítal odvolat. Ten nakonec po domluvě s prezidentem skončil sám.
Mlsnovi končí funkční období až za 6 let. Zasáhnout pak ale může i nadřízená Evropská komise. ČEZ má přitom ambici vypsat zakázku do konce roku. Premiér Andrej Babiš však včera po tlacích opozice i bezpečnostní komunity začal couvat.
"Jsem názoru, že o takto důležitém tendru by neměla vláda rozhodovat 10 měsíců před sněmovními volbami. Tendr zatím není připraven, probíhají konzultace s Evropskou komisí, která musí vše notifikovat, což je priorita, na které nyní pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu, notifikace bude trvat 1,5 roku," uvedl Babiš v SMS pro Radiožurnál.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
