Praha – V předvečer krymského referenda, které země EU a USA odmítly, se člen sociální demokracie Miloslav Soušek a poslanci Milan Šarapatka (Úsvit) a Stanislav Berkovec (ANO) potkali na moskevském letišti.
Spolu s nimi tam v tu dobu byli i další evropští politici, například belgický pravicový extremista Luc Michel, členové radikálně pravicové a populistické Svobodné strany Rakouska Johannes Hübner a Johann Gudenus, francouzský extremista a lepenovec Aymeric Chauprade, maďarský nacionalista Béla Kovács nebo lotyšští proruští politici Tatjana Ždanoka a Miroslav Mitrofanov.
Všichni, včetně české trojice, vzápětí nasedli do letadla směr Krym, aby společně dohlédli na formální průběh nedělního referenda o připojení Krymu k Rusku.
"V naší misi, co jsem zaregistroval již na letišti v Moskvě, to bylo velmi pestré. Byli tam lidi z Kypru, Kanaďané, Italové. Mluvil jsem s Maďary a Poláky, které můžete jen velmi těžko podezřívat z nějaké přílišné lásky k Rusku. Naopak byli velmi kritičtí," okomentoval své dojmy z nálady na moskevském letišti Berkovec.
S pravicovými extremisty na Krym
Jak Evropská unie, tak Organizace pro bezpečnou spolupráci v Evropě (OBSE) přitom pozorovatele odmítly na Krym vyslat s odvoláním, že v minulých dnech nebyli na Krym vpuštěni vojenští pozorovatelé.
Podle Souška se jednalo o standardní pozorovatelskou misi, kterou organizovala bruselská neziskovka Euroasian Organization for Democracy and Election (EODE).
"Pozvali mě, protože jsem se podobných akcí účastnil už v minulosti, tak jsem rád, že na mě nezapomněli. Ptají se, kdo je v zahraničním výboru, kdo dělá OBSE a pak v parlamentu. Osloví více lidí a pak někdo jede a někdo nejede," přiblížil Soušek, jak probíhá výběr kandidátů.
Bruselskou neziskovku přitom podle informací na webu vede již zmiňovaný Luc Michel, bývalý člen neonacistického uskupení Fédération d'action nationale et européenne (FANE) a v současné době lídr belgické extremistické pravicové strany Parti Communautaire National-Européen (PCN-NCP) s úzkým napojením na ruská média.
Vedle Bruselu a Paříže má organizace navíc pobočky i v Moskvě, ruském Soči a moldavském Kišiněvu.
"Od pana Palaty jsem před odjezdem slyšel zvěsti, že to vše bylo organizované Rusy, ale mně to bylo jedno. Navíc já nevím nic o tom, že by to bylo organizované Rusy," komentoval možné propojení vysílací organizace na Rusko Šarapatka. Dodal, že si dokáže představit, že Rusové mají snahu o legitimitu.
Poznat situaci přímo na místě
Právě Soušek kontaktoval své dva politické kolegy Šarapatku a Berkovce s nabídkou, jestli by se bez nároku na honorář, ale za peníze od bruselské neziskovky, nechtěli akce také zúčastnit.
Berkovec měl štěstí. "Všechno se zařizovalo na poslední chvíli, takže já jsem se tam spíš vnutil, protože jsem stál o to, to vidět na vlastní oči," vysvětlil Berkovec, jak se dostal na seznam pozorovatelů.
Dlouho se podle vlastních slov nerozmýšlel ani Šarapatka. Prý se chtěl o realitě přesvědčit přímo na Krymu.
"Nepovažuji se za žádného "užitečného idiota", jak se někde psalo. Já jsem se přijel přesvědčit o situaci těch, jež se to týká a kteří mají právo hlasovat," dodal.
Soušek se navíc Aktuálně.cz svěřil, že pozvání od EODE hned z kraje chápal jako čestnou záležitost.
"Nevěděl jsem, s kým jedu"
Kdo akci pořádá, se Berkovec ani Šarapatka příliš nevyptávali.
"Nevěděl jsem, s kým jedu. Všechno se zařizovalo na poslední chvíli. Neznám ani přesné složení lidí, kteří tam byli. Nejedná se ale o žádnou bezejmennou organizaci, normálně existuje. Viděl jsem, co jsem viděl, a nechci se podílet na nějakém dohadování," okomentoval povahu vysílací organizace Berkovec.
Ani ostatní účastníky mise přitom čeští politici příliš neznali a prý s nimi ani moc nemluvili. Na seznamování totiž podle Šarapatky nezbylo příliš času.
Z letiště v Simferopolu byla trojice převezena do krymského přímořského letoviska města Sudak.
Referendum jak má být
V jihovýchodní oblasti potom čeští pozorovatelé během nedělního referenda zkontrolovali přibližně deset volebních místností.
"Referendum proběhlo naprosto v klidu. Berou to tam jako speciální událost, takže rodina se obleče a jde se volit. Velmi pečlivě si evidovali voliče i nás. Nikde jsme neviděli nátlak. Ukrajinská policie hlídkovala a velmi korektně byla na dohled, ale nebyla v těsné blízkosti," popsal Berkovec, co na vlastní oči na Krymu spatřil.
Jeho slova potvrzuje i Šarapatka. "Referendum proběhlo zcela standardním způsobem a hlasující byli odškrtáváni ze seznamu. Nic nepatřičného jsem nepozoroval a už vůbec ne nátlak fyzického charakteru," přiblížil svou zkušenost.
Berkovec navíc dodal, že k volbám prý přišlo i několik příslušníků tatarské menšiny.
Do míst, kam nesmí ani pozorovatelé OBSE
"Vymohli jsme si, abychom se podívali i na venkov, kde je přibližně 55 procent obyvatelstva tatarské národnosti. Překvapivě několik z nich přišlo volit navzdory prohlášení tatarského vedení. S některými z nich jsem se bavil. Říkali, že na Krymu jejich děti chodí do školy spolu s ruskými, mají smíšená manželství a chtějí spolu žít dál," komentoval volební účast tatarské menšiny Berkovec.
Podle Berkovce se česká výprava ocitla i v jedné napínavé situaci.
"Zažili jsme jednu příhodu, která byla spíš úsměvná. Když jsme jeli v horách, najednou přes cestu stála cisterna s pitnou vodou, na níž byla pro mě neznámá vlajka. Zastavili nás chlapíci v maskáčích, každý měl neprůstřelnou vestu a vysílačku. Řekli nám, že brání mír a chtěli vědět, kdo je v autě. Nakoukli dovnitř, uviděli nás, cisterna vycouvala a jeli jsme dál," popsal událost Berkovec.
Čeští pozorovatelé EODE tak poměrně snadno vyvázli z případné nepříjemné situace. Například jejich kolegové, neozbrojení vojenští pozorovatelé z OBSE, ale tolik štěstí neměli. Před jedenácti dny, když se již potřetí snažili dostat do krymského vnitrozemí, byli zahnáni varovnými výstřely.
