Riga/Praha – Ruské převzetí Krymu a nepřeslechnutelné hlasy z Moskvy o ochraně zájmů ruských menšin v okolních zemích obnovují špatné vzpomínky v pobaltských republikách.
Litva, Lotyšsko a Estonsko mají s Ruskem společné hranice, zároveň to jsou společné hranice Ruska s Evropskou unií a NATO.
V Lotyšsku a Estonsku žije početná ruská etnická menšina, Litva je na Rusku závislá dodávkami energie.
Postup Kremlu na Ukrajině se Vilniusu, Rize ani Tallinnu vůbec nelíbí a společně s Polskem pobaltské republiky žádají v Bruselu tvrdou odpověď.
"Situace je tady považována za vážnou. Koneckonců my tady v Pobaltí máme hranici s Ruskem, a patříme tedy do takzvané frontové linie. Změna hranic, které jsme svědky na Krymu, je pro nás velmi alarmující. Ale nechci to přehnaně dramatizovat. Jsme členy NATO od roku 2008 a to má určitou váhu," řekl Aktuálně. cz Andris Spruds, ředitel Lotyšského institutu mezinárodních vztahů v Rize.
Ruská média, zejména televize, obviňují Litvu z toho, že na jejím území se cvičí takzvaní ukrajinští radikálové a že Vilnius tak měl podíl na svržení prezidenta Viktora Janukovyče.
Zatímco Spojené státy poslaly do Polska a Litvy letouny F-16, Rusové přesunují rakety k hranicím s pobaltskými státy.
V Lotyšsku tvoří podíl etnických Rusů na celkovém počtu obyvatel přibližně pětatřicet procent, podle zpravodaje agentury Reuters ale tamní ruská menšina nijak neoslavuje anexi Krymu. Na shromáždění svolaném na podporu Vladimira Putina přišla v Rize jen stovka lidí.
Nejdříve Ukrajina, další na řadě může být Moldavsko a potom Pobaltí.
Přesto panují obavy z toho, jak daleko může Rusko zajít. Vývoj na Ukrajině a Krymu je přirovnáván k roku 1940, kdy Rudá armáda Litvu, Lotyšsko a Estonsko okupovala a po zmanipulovaných referendech je Stalin připojil k Sovětskému svazu.
"Nejdříve Ukrajina, další na řadě může být Moldavsko a potom Pobaltí,“ varuje litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
V Estonsku propukly nepokoje v řadách ruské menšiny naposledy v roce 2007, když úřady chtěly přestěhovat sochu rudoarmějce. Místní Rusové – i ti velmi mladí – proti tomu protestovali a násilně se střetli s policií.
Následoval hackerský útok na počítačové sítě v Estonsku.
Shodou okolností zrovna na neděli 16. března, kdy se konalo referendum na Krymu, v Rize pochodovali veteráni jednotek SS, kteří bojovali po boku Němců proti Rudé armádě. Ty pochody jsou pro Rusy solí v očích.
"Rusko se nyní nachází ve stavu, kdy chce obnovit něco jako svoji bývalou slávu, své bývalé hranice, svoji historii. Ze strany Putina jde o snahu posílit legitimaci jeho režimu. Vrací do Ruska úspěšně oblast, kterou považuje za svou, a má v tom velkou podporu Rusů. Problémem je, že když dosáhnete nějakého úspěchu, čeká se, že dosáhnete dalšího. Další diplomatické, historické, politické úspěchy. V tom je nebezpečí, co se může stát dál,“ řekl Aktuálně.cz Spruds.
Minulý týden navštívil všechny tři státy německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a ujistil je, že "Evropská unie je neopustí".
Litevská prezidentka Grybauskaiteová na summitu v Bruselu věnovaném Ukrajině vyjádřila zřejmě to, co cítí nyní mnoho obyvatel Pobaltí. "Díky Bohu, že jsme v NATO."
