Z Ruska jde strach a my jsme frontová linie, bojí se Pobaltí

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 18. 3. 2014 20:06
Další na řadě může být Moldavsko a potom Pobaltí, varuje litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
"Díky Bohu, že jsme v NATO," říká litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
"Díky Bohu, že jsme v NATO," říká litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. | Foto: Reuters

Riga/Praha – Ruské převzetí Krymu a nepřeslechnutelné hlasy z Moskvy o ochraně zájmů ruských menšin v okolních zemích obnovují špatné vzpomínky v pobaltských republikách.

Litva, Lotyšsko a Estonsko mají s Ruskem společné hranice, zároveň to jsou společné hranice Ruska s Evropskou unií a NATO.

V Lotyšsku a Estonsku žije početná ruská etnická menšina, Litva je na Rusku závislá dodávkami energie.

Postup Kremlu na Ukrajině se Vilniusu, Rize ani Tallinnu vůbec nelíbí a společně s Polskem pobaltské republiky žádají v Bruselu tvrdou odpověď.

Ruští vojáci na Krymu.
Ruští vojáci na Krymu. | Foto: Reuters

"Situace je tady považována za vážnou. Koneckonců my tady v Pobaltí máme hranici s Ruskem, a patříme tedy do takzvané frontové linie. Změna hranic, které jsme svědky na Krymu, je pro nás velmi alarmující. Ale nechci to přehnaně dramatizovat. Jsme členy NATO od roku 2008 a to má určitou váhu," řekl Aktuálně. cz Andris Spruds, ředitel Lotyšského institutu mezinárodních vztahů v Rize.

Ruská média, zejména televize, obviňují Litvu z toho, že na jejím území se cvičí takzvaní ukrajinští radikálové a že Vilnius tak měl podíl na svržení prezidenta Viktora Janukovyče.

Foto: Aktuálně.cz

Zatímco Spojené státy poslaly do Polska a Litvy letouny F-16, Rusové přesunují rakety k hranicím s pobaltskými státy.

V Lotyšsku tvoří podíl etnických Rusů na celkovém počtu obyvatel přibližně pětatřicet procent, podle zpravodaje agentury Reuters ale tamní ruská menšina nijak neoslavuje anexi Krymu. Na shromáždění svolaném na podporu Vladimira Putina přišla v Rize jen stovka lidí.

Nejdříve Ukrajina, další na řadě může být Moldavsko a potom Pobaltí.

Přesto panují obavy z toho, jak daleko může Rusko zajít. Vývoj na Ukrajině a Krymu je přirovnáván k roku 1940, kdy Rudá armáda Litvu, Lotyšsko a Estonsko okupovala a po zmanipulovaných referendech je Stalin připojil k Sovětskému svazu.

"Nejdříve Ukrajina, další na řadě může být Moldavsko a potom Pobaltí,“ varuje litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.

V Estonsku propukly nepokoje v řadách ruské menšiny naposledy v roce 2007, když úřady chtěly přestěhovat sochu rudoarmějce. Místní Rusové – i ti velmi mladí – proti tomu protestovali a násilně se střetli s policií.

Následoval hackerský útok na počítačové sítě v Estonsku.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. | Foto: Reuters

Shodou okolností zrovna na neděli 16. března, kdy se konalo referendum na Krymu, v Rize pochodovali veteráni jednotek SS, kteří bojovali po boku Němců proti Rudé armádě. Ty pochody jsou pro Rusy solí v očích.

"Rusko se nyní nachází ve stavu, kdy chce obnovit něco jako svoji bývalou slávu, své bývalé hranice, svoji historii. Ze strany Putina jde o snahu posílit legitimaci jeho režimu. Vrací do Ruska úspěšně oblast, kterou považuje za svou, a má v tom velkou podporu Rusů. Problémem je, že když dosáhnete nějakého úspěchu, čeká se, že dosáhnete dalšího. Další diplomatické, historické, politické úspěchy. V tom je nebezpečí, co se může stát dál,“ řekl Aktuálně.cz Spruds.

Minulý týden navštívil všechny tři státy německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a ujistil je, že "Evropská unie je neopustí".

Litevská prezidentka Grybauskaiteová na summitu v Bruselu věnovaném Ukrajině vyjádřila zřejmě to, co cítí nyní mnoho obyvatel Pobaltí. "Díky Bohu, že jsme v NATO."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy