Krym je pro Putina novou "olympiádou". Sní o vlastním Monaku

Jiří Just Jiří Just
19. 3. 2014 12:45
Moskva má nový národní projekt: připojení ukrajinského poloostrova k Rusku. Může stát miliardy dolarů ročně. Jako Soči.
Krym jako druhé Soči?
Krym jako druhé Soči? | Foto: Reuters

Moskva (od našeho spolupracovníka) - Ruský "projekt Krym" začíná dostávat jasnější kontury. Rusko plánuje udělat z nově připojeného území malé postsovětské Monako, které se mu nepovedlo udělat z Jižní Osetie a Abcházie. Obě tyto oblasti stále neuznaně žijí na ruské periferii.

"Krym je ideální místo – kompaktní, s vyznačenými hranicemi, nádherným klimatem, a co je důležité – bez ropy. Samozřejmě, pro Rusko je dnes výzva pozvednout vše bez západních investic. Já jsem ale přesvědčen, že správná stimulující ekonomická politika může dělat zázraky," vychválil Krym ochránce práv ruských businessmanů Boris Titov.

Krym bude pro Rusko nový národní projekt – nová "olympiáda". A to doslova.

Nový pán Krymu

Jak uvedla ruská agentura RBK, v Kremlu už zřejmě padlo rozhodnutí, kdo se bude zabývat rozvojem separatistické autonomní republiky. Kurátorem rozvoje poloostrova bude místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak, který měl na starosti přípravu olympijských her v Soči.

Olympiáda v Soči
Olympiáda v Soči | Foto: Reuters

"Kozak disponuje mimořádnou zručností, proto bude jako opatrovník Krymu na správném místě," uvádí agentura. Jak zároveň dodává s odkazem na své zdroje, vicepremiér by mohl mít na starosti všechna "nová ruská území" – kromě Krymu i Jižní Osetii a Abcházii, které se odštěpily od Gruzie.

Dmitrij Kozak patří mezi blízké spolupracovníky ruského prezidenta Putina a má tradičně na starosti obtížné úkoly. V minulosti řídil sociálně-ekonomický rozvoj Severního Kavkazu, zabýval se také řešením sporu okolo separatistické Podněsterské republiky, která se v 90. letech odštěpila od Moldavska a je podporována Moskvou.

"Olympijské" výdaje

"Olympijské" mohou ostatně být i výdaje na integraci a rozvoj Krymu. Jak uvádí RBK, v Kremlu počítají, že výdaje ruského rozpočtu mohou každoročně dosáhnout až tří miliard dolarů.

Do této částky jsou započítány výdaje na podporu sociální sféry, na kompenzaci deficitu krymské pokladny a výdaje na stavbu dopravní infrastruktury.

Poslední položka v sobě zahrnuje i vybudování mostu přes Kerčský průliv, který by měl spojovat ruský Krasnodarský kraj s ukrajinským poloostrovem. Více než čtyřkilometrový most by měl být postaven do roku 2016.

Opoziční politik Boris Němcov je ale přesvědčen, že cena za anexi Krymu bude mnohonásobně vyšší.

Rusové obsadili Krym.
Rusové obsadili Krym. | Foto: Reuters

"Krym bude stát ruský rozpočet minimálně jako dvě Čečenska. To jsou dodatečné výdaje na 160-180 miliard rublů (4-5 miliard dolarů – pozn. redakce). Voda a elektřina jsou dodávány z Ukrajiny, proto bude nutné postavit novou infrastrukturu. Podle mých odhadů nás Krym bude stát jako ještě jedna sočská olympiáda," uvedl Němcov.

Odměna za separatismus

Vzhledem k ekonomickému propadu, který Rusko poslední měsíce zažívá, to může mít nepříznivý dopad na ekonomiku země. "Rozpočtový schodek bude růst, výplaty budou zmraženy, ale ceny porostou," varuje ruský politik před negativními následky, které anexe Krymu Rusům přinese.

Investovat do separatistické autonomní republiky budou muset také ruští oligarchové. Ruské ministerstvo ekonomického rozvoje už koncem února vybídlo, aby podnikatelé poskytli finanční prostředky na modernizaci přístavů, hotelů a továren. Celková částka "dobrovolných" investic by měla dosahovat 5 miliard dolarů.

Na tyto investice ale zatím Krym stále čeká. Krymští separatisté první odměnu za odtržení od Ukrajiny už ale obdrželi. Jak uvedl ještě před oznámením oficiálních výsledků nedělního referenda předseda vlády krymské autonomie Sergej Aksjonov, Krym od Moskvy dostal 15 miliard rublů (cca 413 milionů dolarů).

Podle Aksjonova se jednalo o finanční pomoc. K čemu využijí obdržené finanční prostředky, krymský premiér neupřesnil.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy