Takové cvalíky, jako jsou laboratorní myši, se kterými pracoval tým doktorky Lenky Maletínské z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, by člověk pohledal. Spíše připomínaly jakési bílé tukové koule s ocáskem. Jejich největší zvláštnost se ale skrývala uvnitř - speciálně upravený mozek.
"Malé myši jsme injektovali glutamátem sodným," vysvětluje Maletínská. To způsobilo, že myši byly obézní a trpěly cukrovkou, navíc se u nich ve vyšším věku rozvinuly problémy s pamětí a dalšími funkcemi mozku. Jenže pak jim vědci vpravili do těla speciální látku, kterou vyvinuli. A nastala změna.
Už na pohled bylo vidět, že myším v dalších dnech a týdnech klesala hmotnost. Další objev pak přinesla pitva. "Dá se to zobecnit, že se myší mozek uzdravil z neurodegenerativních změn," popisuje.
Takto vypadalo pozadí velkého objevu, který ve čtvrtek oznámili vědci z Akademie věd. Jeho výsledky zveřejnil i vědecký časopis European Journal of Pharmacology. Tým Lenky Maletínské vyvinul novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku.
A je šance, že stejně jako tato látka ulevila laboratorním myším, bude v budoucnu pomáhat i lidem v podobě léku. A to hned dvojím způsobem. Neuropeptid CART nejenže snižuje chuť k jídlu, ale také ochraňuje mozek. Snižuje patologii proteinu Tau, který je spojován zejména s Alzheimerovou chorobou.
Problémy vznikají dávno předtím, než se nemoc projeví
Čím to, že nová látka řeší tyto dva zdánlivě nesouvisející problémy? "U pacientů, kteří zemřeli na důsledky Alzheimerovy choroby, je nemalá skupina těch, kteří zároveň byli obézní nebo měli cukrovku druhého typu," říká Maletínská.
Při této nemoci spojované právě s obezitou má člověk sice dostatek inzulinu, ten ale funguje špatně. Přitom právě on je v těle důležitý mimo jiné i pro správnou funkci paměti, jak ukázal výzkum z posledních let. A jak je známo, její poruchy patří k nejčastějším projevům Alzheimerovy choroby.
Pokud by se lék podal včas, mohl by zabránit rozvinutí této zákeřné nemoci. V tom je ale háček. "Stále neumíme Alzheimerovu chorobu včas diagnostikovat. Víme, že problémy vznikají už dávno předtím, než se nemoc nějak projeví. Tu chorobu tedy můžeme mít v sobě i desítky let předtím, než začneme zapomínat, a nevědět o ní. Což je dost strašlivé," říká Maletínská.
Dnešní medicína dovoluje rozpoznat chorobu na mozku až v momentě, kdy už je poškozený a člověk trpí psychickými problémy, jako jsou výpadky paměti. I zde se ale čeká posun. Vědci například zkoumají, zda by nešlo chorobu včas rozpoznat například odběry krve nebo mozkomíšního moku.
Látka vyvinutá českými vědci není prvním peptidem, který má tento dvojí účinek. Už dnes se některé léky proti obezitě testují na lidech trpících alzheimerem. Přesto se ale nová látka od ostatních experimentů liší. Přírodní neuropeptid CART vědci obohatili o mastné kyseliny. "Můžeme očekávat, že se bude chovat podobně jako přirozený peptid, ale bude stabilnější," dodává Maletínská.
Cesta látky z laboratoře do lékáren je ale teprve na začátku. Vědci sice už vědí, že látka funguje, ještě musí zjistit, jak přesně vypadá její cesta až do mozku a na jaké receptory se navazuje. "To je úkol pro další výzkum. Bez toho se nedá použít komerčně," podotýká vědkyně.
A co s pacienty s alzheimerem, kteří problémy s váhou nemají a nebylo by žádoucí jim podat lék, který by snížil jejich chuť k jídlu? I na ty se myslí, říká Maletínská. "Zdá se, že i peptidy, které jsou orexigenní, tedy zvyšují chuť k jídlu, by mohly mít podobný účinek," dodává.
