Léky na hubnutí jsou lukrativní byznys. Do pár let člověka zbaví i čtvrtiny hmotnosti

Vojtěch Wolf, týdeník Ekonom
26. 10. 2023 14:55
Nové léky na hubnutí mohou mít podle Martina Haluzíka, přednosty Centra diabetologie a vedoucího Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEM, mimo ztrátu hmotnosti i další pozitivní účinky. Například snižují riziko některých častých onemocnění. Jen prášek ale podle něj k vyřešení obezity nestačí. Pacienti musí často brát lék dlouhodobě a hlavně změnit životní styl.
Přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEM Martin Haluzík.
Přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEM Martin Haluzík. | Foto: IKEM

Když k vám dnes někdo přijde léčit svou obezitu, jsou léky na hubnutí první věc, na kterou se ptá, tedy že hledá snadnou cestu, jak shodit?

Ptají se často, ale ne úplně všichni. Za dobu, kdy léčíme obezitu novými účinnými léky, což je několik posledních let, tak v posledních měsících o těchto přípravcích hodně lidí slyšelo, a tak se na tuto možnost ptají. Určitě je to dáno jak díky sociálním sítím, ale i tím, že to popularizují slavné osobnosti jako Elon Musk a další.

Takže když k vám dnes někdo přijde, že chce zhubnout, tak mu je předepíšete?

Důležité je dnes v této souvislosti upozornit, že tyto léky jsou v tuto chvíli v Česku k dispozici jen v omezené míře nebo zatím vůbec.

Žádný z nich? Výrobců je přece vícero, například společnost Eli Lilly a její tirzepatid či známý Novo Nordisk a jeho léky Ozempic a Wegovy.

Pokud se nemýlím, tak tirzepatid v Evropě možná s výjimkou Velké Británie dostupný ještě není. Dostupný je zatím na Blízkém východě a v USA. Semaglutid, který se komerčně nazývá Ozempic a Wegovy, se u nás dávkuje v nižším dávkování pro diabetiky, a ne v dávkování, které se využívá při léčbě obezity. Pak je ještě třetí lék liraglutid, který byl vlastně vůbec prvním lékem na obezitu a bere se denně. Ani semaglutidu a liraglutidu není aktuálně na trhu úplný dostatek.

Jde o léky, které jsou primárně určeny k léčbě cukrovky, nebo už se berou jako preparáty i pro léčbu obezity?

Liraglutid se předepisuje dnes na oboje. Semaglutid se dnes u nás standardně předepisuje jen na léčbu diabetu. Rozdíl je v tom, že při léčbě cukrovky se totiž dává v nižším dávkování oproti léčbě obezity.

Děje se dnes to, co se objevilo v médiích, že kvůli jeho vysoké popularitě mají problém získat své léky diabetici?

Nemyslím, že to by byl problém. Je třeba zmínit, že semaglutid existuje ve dvou formách - injekci, kdy se bere jednou týdně, a tabletách. Tablet rozhodně není nedostatek. Pokud tedy pacient s diabetem potřebuje lék, tak dostane tablety. Reálně to tedy není tak, že by byl pacient ohrožený tím, že nedostane lék na cukrovku. Jediné, co mu hrozí, je, že někdy nedostane lék ve formě injekce, ale v tabletách. Původně to bylo tak, že ho bylo možné napsat na úhradu pacienta prakticky na cokoliv, včetně léčby obezity. Bavíme se tu v tomto kontextu ale jen o přípravku Ozempic. Skutečně se to těm lidem i psalo a problém s tím nebyl.

Ano, ale teď to stát omezil, ne?

Ano, letos v létě Státní úřad pro kontrolu léčiv omezil předpis tohoto léku jen diabetikům, kteří splňují podmínky takzvané plné úhrady ze strany zdravotní pojišťovny. Pokud ho má předepsaný, tak ho určitě sežene. Předtím ale existovala skupina pacientů, kteří si to platili částečně či zcela sami a kteří ho využívali na hubnutí. Těm to ale dnes napsat nemůžete.

Je reálné, že z tohoto přípravku se může stát někdy volně dostupný lék?

Vždycky to bude lék na předpis a nehrozí, že se z něj stane volně dostupný lék. Nebylo by to ani rozumné.

Jaká je úspěšnost těchto léků? Studie a data ukazují, že 15 procent. Sedí to?

Závisí to na velikosti dávky a pak je i rozdíl mezi pacienty s cukrovkou a bez ní. Lidé bez cukrovky budou hubnout s tímto lékem o něco lépe než ti, kteří jí trpí. U nich se dostanete na váhový úbytek kolem i 16 či 17 procent. 15 procent je ale konzervativní odhad. O tolik lidé zhubnou asi po roce až roce a půl léčby.

Poté se lék vysazuje?

Když máte vysoký tlak a berete na něj léky a ty vysadíte, tak se vám vrátí. A je to stejné i u léčby vysokého cholesterolu. Obezita je stejná nemoc. Přitom se všichni diví, že když lidé tyto léky vysadí, tak opět přiberou. V nějaké fázi budeme muset akceptovat, že pokud ji chceme porazit, tak budou mnozí pacienti brát léky i dlouhodobě. Ano, pacienti musí spolupracovat, tedy trochu cvičit, omezit jídlo a dodržovat nějaký režim. Je ale racionální, že pokud jim nasadíme léky, následně zvýšíme dávku, aby zhubli, tak i na konci léčby budou nějakou nižší udržovací dávku muset brát. To zatím ale není všeobecně akceptováno.

Mají tyto léky nějaké negativní dlouhodobé účinky?

Ve skutečnosti mají pozitivní vedlejší účinky. Ukazuje se, že snižují riziko kardiovaskulárních komplikací, jako je infarkt, či zpomalují chronické onemocnění ledvin. Snižují i tlak či lehce tuky v krvi. Není to tedy tak, že pokud je berete pět let, tak se dočkáte nějaké nežádoucí zdravotní komplikace. Nicméně mají nežádoucí účinky u některých pacientů, které se projevují bolestí trávicího traktu, tedy bolestí břicha, pocitem na zvracení či průjmy nebo naopak zácpami. Zčásti tomu ale lze předejít dodržováním dietního režimu.

Velký, zásadní nežádoucí účinek se zatím neukázal, a to máme přitom už dlouhou časovou řadu. Ano, diskutovala se souvislost se zánětem břišní slinivky, což se ale jednoznačně neprokázalo. Nicméně pacienti, kteří takový zánět měli, by tyto léky ale brát neměli. V současnosti se zkoumá, jestli jde o náhodu, nebo ne.

Jak vlastně lék funguje?

Snižuje chuť, hlad a chutě například na sladké či alkohol.

Jak vnímáte tento lék vy? Je to zkratka a rychlé řešení, jak obejít nějaké úsilí a námahu, nebo je to skutečně lék, který společnosti chyběl?

K "A" musí zaznít i "B". Normálně přijdete večer domů a máte chuť si něco dát nebo se napít. Máme tu lék, který sníží u lidí chuť. Je ale jasné, že pacient by k tomu měl přidat fyzickou aktivitu a upravit svůj jídelníček, aby později při nižších dávkách, či dokonce bez něj byl schopný si váhu udržet. Podle mne je hrubá chyba předepsat tento lék někomu, kdo se sám v hubnutí nesnaží. V takovém případě ten lék bude účinný jen při jeho užívání a problém se neřeší. Je ale dobře, že dnes něco takového pro pacienty máme a je to nejen účinné, ale i bezpečné. Je to stejné, jako když například pacienti s vysokým tlakem, kteří by neměli solit, nadměrně solí a k tomu berou léky.

Určitě máte představu o přístupu vašich pacientů. Převažují ti, kteří řeknou "mám lék a dál se nestarám", nebo ti uvědomělí, kteří chtějí změnit svůj životní styl?

Velmi nerad generalizuji, ale v Česku bohužel převažuje přístup "mám lék a tím je to vyřešeno". Pacient by si ale v první řadě měl uvědomit, co dělal špatně, že je obézní a co by měl změnit, aby nepřibral, až se sníží dávka léku. My například se snažíme nejprve přimět pacienta ke změně životního stylu a až pak nasazujeme léky. Prakticky nikdy nedostane u nás pacient na první návštěvě lék. Chceme nejprve vidět snahu a motivaci, abychom měli větší šanci, že to zafunguje. Samozřejmě řada lidí přichází s tím, abychom jim napsali injekci, protože chtějí konečně zhubnout. Ne všichni, ale převažují.

Lze to nazvat revolucí ve vaší oblasti? Je to například podobné, jako když se koncem 80. let objevila viagra jako lék na léčbu erektilní dysfunkce?

Je to zásadní. Důvodem je, že tyto léky jsou vysoce efektivní. V minulosti jsme měli léky na hubnutí, ale ne tak účinné. Ještě zásadnější ale je, že to přináší už jednou zmíněná pozitiva, jako je snížení třeba rizika kardiovaskulárních chorob, což předtím nikdy nebylo.

Je lék účinný i pro člověka, který má jen nadváhu? Nebo je skutečně vhodný jen pro obézní lidi?

Účinnost je stejná, což ukázaly studie, které se dělaly u lidí s nadváhou a obezitou. Tím, že s rostoucí obezitou se zvyšují zdravotní rizika, tak by tento lék měl být ale primárně určen obézním lidem. Důvodem, proč by to měli brát spíše oni, je i skutečnost, že tento lék stojí poměrně dost peněz.

Na kolik dnes vyjde měsíční léčba?

Tou diabetickou dávkou semaglutidem vyjde léčba dnes asi na 2400 korun. U léčby obezity zatím tu částku v ČR nevíme. Bude to ale logicky více, protože je třeba více dávky.

Je podle vás tedy tato oblast tou zlatou žilou pro farmaceutický průmysl?

Určitě se teď velké firmy zaměřují na obezitologii. Velkých firem, které hubnoucí léky dnes vyvíjí, je spousta, například Boehringer Ingelheim, Pfizer a další. Pochopitelně že je to pro tyto firmy lukrativní, protože zhubnout chtějí všichni.

Druhý pohled je, že chcete, aby vám populace zhubla, protože tím snižujete riziko nemocí a i pozdější náklady na její léčbu. Je to tedy skutečně lukrativní byznys a jsem přesvědčený, že do pěti let tu bude celkem šest až sedm léků, a to i účinnějších. Už dnes jsou léky, které jsou ve druhé fázi klinických studií, a u těch se zhubne i 25 procent.

 

Právě se děje

Další zprávy