Aktivistka: Supermarkety nutí zemědělce vyhazovat část úrody

Michal Polák
5. 6. 2015 14:05
Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje problémy zemědělců, které drží supermarkety v šachu.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jiří Koťátko/Economia

Praha - Až třetina všeho vyprodukovaného jídla se vyhodí nebo znehodnotí, tvrdí organizace pro výživu a zemědělství. V Evropě tak připadá asi 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla na jednoho člověka.

Velký podíl má na plýtvání potravinami chování supermarketů, které drží zemědělce v šachu. "Když se supermarkety rozhodnou, že od nich úrodu nevezmou, tak zemědělci nemají žádnou záruku, že to někde jinde prodají," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Anna Strejcová, která je členkou iniciativy Zachraň jídlo. Ta mimo jiné nedávno dosáhla legislativní změny, která obchodům umožňuje darovat jídlo bez toho, aby musely platit z daru DPH.

Aktuálně.cz: Ve Francii se v současné době projednává zákon, který by nařizoval supermarketům povinné darování potravin? V jakém je to stadiu?

Anna Strejcová: Tento zákon o darování potravin ve Francii ještě neprošel. Je součástí většího ekologického balíčku, který musí projít schvalováním. Nicméně pokud by prošel, musely by supermarkety povinně darovat potraviny charitativním organizacím nebo to poskytnout na krmení zvířat nebo výrobu bioenergie. Na podobný zákon si u nás ještě počkáme.

Jaká je situace ohledně darování potravin v Česku?

V prosinci byla oficiálně zrušena povinnost platit DPH z darovaných potravin, což se podařilo také díky našemu lobby. My jsme si mysleli, že to bude mít za následek, že supermarkety budou více darovat jídlo do potravinových bank, ale realita taková úplně není.

Snažíme se zjistit, kde je problém. Slyšeli jsme zpětnou vazbu od supermarketů, že je ta legislativní změna nedostatečná. Je to nový metodický výklad příslušného zákona od Generálního finančního ředitelství. Supermarkety se stále bojí, že by je někdo za darování potravin postihovat.

Jak to myslíte postihovat?

Myslím tím, že se bojí, že by za to mohly dostat finanční pokuty.

Váš nový projekt paběrkování se snaží získat zeleninu ještě dříve, než ji zemědělci nabízí obchodníkům. V čem to spočívá?

Částečně jsme se inspirovali v zahraničí. Napadlo nás to, když jsme pořádali akci Tisíc kilo, kdy jsme za symbolickou cenu prodávali zeleninu, která by se vůbec nevyužila a musela by se vyhodit nebo zkrmit. Od zemědělců jsme zjistili, že neprodejné zeleniny je velké množství.

Paběrkování znamená sbírání úrody přímo na poli, která by jinak zůstala nesklizená. Připadá nám to jako výborná aktivita, do které by se mohlo zapojit hodně lidí. Ale také třeba potravinové banky, pro které bychom ovoce a zeleninu sbírali.

Chceme uspořádat výjezdy s dobrovolníky. Nesebraná úroda vydrží na poli třeba jen dva dny, než ji zemědělci zaorají. To znamená, že jeden den dáme výzvu a další den vyrazíme k nějakému zemědělci v Polabí nebo v blízkosti Prahy. Paběrkování je hlavně způsob, jak zajímavou formou poukázat na to, že dochází k velkým ztrátám už na začátku řetězce.

Proč vlastně zemědělci vůbec nechávají část úrody nesklizenou?

Většinou z estetických důvodů, protože ji nemůžou prodat. Například saláty jsou přerostlé, květáky vyrostou do nestandardních tvarů. Zemědělci je nesklidí, protože vědí, že by je supermarkety nekoupily.

Takže supermarkety mají zemědělce v hrsti? Přece musí dovážet zeleninu také do menších zelinářství, kterým na tvaru nemusí tolik záležet?

Když jsme se ptali v Zelinářské unii Čech a Moravy, tak nám bylo řečeno, že čeští zemědělci dovážejí 75 procent úrody přímo supermarketům, se kterýma ale nemají smlouvy. Když se supermarkety rozhodnou, že to od nich nevezmou, tak zemědělci nemají žádnou záruku, že to někde jinde prodají. Je tady velká závislost na chování supermarketů. Často mají už připravenou dodávku zeleniny, kterou chtějí prodat do supermarketu, ale oni ji třeba na poslední chvíli odmítnou.

Kdo rozhoduje o tom, jestli supermarket přijme, nebo nepřijme ovoce a zeleninu?

V supermarketech pracují takzvaní kvalitáři, kteří posuzují věcí, které přijdou. Neexistují úplně jasná pravidla, co oni musí přijmout a co nemusí. To znamená, že když se ten člověk rozhodne, že zeleninu nevezme, protože není dostatečně hezká, tak pro zemědělce neexistuje odvolání.

Třeba v Anglii začal fungovat úřad ombudsmana pro zemědělce, který je brání právě ve vztahu vůči supermarketům. Bylo by celkem záhodno, aby něco podobného fungovalo i u nás. Zemědělci se prostě nemají na koho obrátit.

Jeden zemědělec nám třeba popisoval jeden obvyklý scénář. Supermarket přijde s tím, že tenhle týden má akci na kedlubny, a i když je normálně kupuje za 7 korun, tak dneska je koupí jen za 4 koruny. Tečka.

Existuje v takovém případě pro zemědělce nějaké smysluplné řešení?

Určitě ano, darovat odmítnutou zeleninu potravinovým bankám. My bychom rádi mezi zemědělci rozšířili povědomí, že něco jako potravinové banky vůbec existuje.

Těch lidí, kteří mají o takovou zeleninu zájem, je poměrně hodně. Jen v Praze je asi 70 různých organizací a ta poptávka po potravinách výrazně převyšuje tu nabídku. Patří tam azylové domy, dětské domovy, Naděje a tento typ organizací.

Takže zemědělec může zavolat do potravinové banky a ta si v ideálním případě zeleninu odveze?

De facto ano, ale až tak jednoduché to zase není. Problém je ten, že potravinové banky nefinancuje stát, ani města. Jsou to dobročinné organizace, které fungují na základě grantů a dobrovolnictví. Tam jsou jediní zaměstnanci skladníci a řidiči. Chybí tam lidské zdroje.

To je vlastně dost šílené, když si uvědomíte, jakou hodnotu ty potraviny mají. Například potravinové banky v Kanadě mají počty dobrovolníků v řádu tisíců a desítky zaměstnanců. Kdyby byl v Česku někdo chytrý, tak to udělá taky, protože se tím vlastně šetří státní rozpočet.

Ministerstvo zemědělství nemá ambice se této agendy ujmout? Určitě jste s nimi na toto téma museli jednat?

Ministerstvo zemědělství je nakloněné naší iniciativě a zachraňování potravin obecně, ale že by to chtěli začít financovat, tak o tom jsme neslyšeli.

Existují nějaké statistiky, kolik úrody zemědělci nechají na poli?

Statistiky de facto neexistují. Nejsou k dispozici žádná tvrdá data k tomuto tématu. My operujeme především s odhady Evropské unie. Při paběrkování chceme mimo jiné také zjistit, kolik zemědělci vyhazují, co jsou největší problémy a jaké jsou možné způsoby jejich řešení.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Finále Muchové se odkládá, v Soulu prší

Finále na tenisovém turnaji v Soulu mezi Karolínou Muchovou a Magdou Linetteovou z Polska nezačne kvůli dešti dřív než v 11:00 SELČ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy