25 let v české peněžence: Za jídlo už neutrácíme nejvíc

Tereza Holanová Tereza Holanová
18. 11. 2014 14:15
Zatímco v roce 1989 dával průměrný obyvatel na jídlo a nápoje 34 procent svých výdajů, loni to bylo jen zhruba 23 procent.
Nakupování. Ilustrační foto
Nakupování. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Na nákup potravin dávají Češi výrazně menší podíl z výdajů než před 25 lety. Naopak stále větší část rozpočtu domácností ukrajují služby, jejichž "spotřeba" vzrostla téměř dvojnásobně. Jde zejména o služby spojené s bydlením, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.

Zatímco v roce 1989 tvořily potraviny, nápoje a veřejné stravování v průměru 33,9 procenta výdajů domácností, loni to bylo jen okolo 23 procent.

Takzvané čisté peněžní vydání každého člena domácnosti loni činilo 11 107 korun za měsíc. Výdaje na jídlo a pití se tedy pohybovaly okolo 2600 korun měsíčně na osobu.

S vyšší výplatou hrají potraviny menší roli

Klesající podíl potravin na celkových výdajích můžeme v ekonomické teorii vysvětlit takzvaným Engelovým zákonem. Ten zjednodušeně říká, že s rostoucím příjmem jde na potraviny stále menší část výplaty.

Podíl výdajů domácností:

Rok Potraviny, nápoje Služby Průmyslové zboží Daně, poplatky, platby
1989 33,9 % 17,8 % 39,7 % 8,6 %
1994 32,5 % 24 % 35,5 % 8 %
1999 27 % 29 % 33,2 % 10,8 %
2004 25,3 % 32,2 % 31,9 % 10,6 %
2009 22,3 % 34 % 29,2 % 14,5 %
2013 23,4 % 34,4 % 27,3 % 14,9 %

Zdroj: ČSÚ

To potvrzují i data Českého statistického úřadu, který měří výdaje pro jednotlivé příjmové kategorie. Pokud bychom seřadili tuzemské domácnosti podle příjmů, tak deset procent domácností s nejnižšími příjmy dávalo na potraviny 21,8 procenta výdajů, naopak deset procent nejbohatších za ně utrácelo jen 11,2 procenta výdajů. Průměrná domácnost dala za samotné potraviny (bez nápojů a veřejného stravování) loni 16,7 procenta výdajů.

"S růstem reálných příjmů domácnosti fakticky nemusí nakupovat více potravin, protože nákup dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl," vysvětluje analytik Home Credit Michal Kozub. Lidem, kteří bohatnou, se tak podle něj uvolnil prostor pro spotřebu jiného zboží a služeb.

Podíl výdajů klesá s cenami

Důležitou roli hrál také pokles cen potravin. "Zemědělství je nyní efektivnější, podíl zaměstnanců pracujících v tomto sektoru se snížil. Oproti roku 1989 se zde objevily dotace například z EU, ale i různé kvóty. To vše výrazně měnilo celý trh, včetně cen," dodává Kozub. Ke zlevnění přispělo i otevření tuzemské ekonomiky zahraniční konkurenci.

Nejvíce peněz jde na maso

Přímo na potraviny dal v roce 2013 každý Čech zhruba 1855 Kč, z toho přibližně 509 korun měsíčně na maso, 366 korun na mléko, sýry a vejce a 333 korun na pečivo nebo obiloviny. Průměrná měsíční útrata za nealkoholické nápoje činila 182 korun na osobu.

Roli cen potvrzuje také fakt, že kdykoliv v uplynulých letech potraviny zdražovaly, tak se jejich podíl na výdajích domácností zvyšoval. "Například v roce 2008 při vysokých cenách potravinářských komodit na světových trzích stouply ceny potravin v Česku meziročně o 8,1 procenta. V letech 2012 dosáhla inflace u potravin nad sedm procent, v roce 2013 pak činila 4,9 procenta," uvádí analytička ČSÚ Drahomíra Dubská. Tyto tři roky byly jediné za posledních pětadvacet let, kdy podíl výdajů domácností na potraviny meziročně rostl.

Také ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda zdůrazňuje, že za uplynulé čtvrtstoletí se zefektivnila zemědělská či potravinářská produkce. "Někdy bohužel na úkor kvality či výživnosti výsledných produktů," dodává. Pokles cen se podle něj týká spíše nezdravých potravin či nápojů, jako jsou například limonády a pivo, než čerstvého ovoce a zeleniny. "Produkci nezdravých potravin lze totiž dlouhodobě snáze zefektivňovat, a tedy zlevňovat, přidáváním různých příměsí, například oněch pověstných éček," vysvětluje.

Nejdůležitější služba? Bydlení

Stále větší část příjmů naopak lidé dávají na "nákup služeb". Zatímco v roce 1989 se na výdajích domácností podílely 17,8 procenta, v roce 2013 dosahoval jejich podíl už 34,4 procenta.

Největší část přitom domácnosti platí na služby spojené s bydlením - loni šlo o 12,4krát vyšší částku než v roce 1989. Celkem se tato položka, do níž řadíme nájemné, drobné úpravy bytu, vodné, stočné, elektřinu, plyn či teplou vodu, podílela na výdajích dvaceti procenty. Průměrný obyvatel Česka za ni loni utratil 2237 korun měsíčně.

Druhou službou, na kterou plyne z rozpočtu domácností nejvíce peněz, je doprava. Lidé za ni platí téměř deset procent svých výdajů. Do této kategorie  patří pořizování automobilů, motorek či jízdních kol, nákup pohonných hmot, náhradních dílů, údržba a opravy a samozřejmě také výdaje na hromadnou dopravu.

K nejvyššímu nárůstu výdajů v kategorii služeb došlo podle Dubské v případě ubytování - v absolutních číslech za ně nyní platíme 41krát více než před pětadvaceti lety. Druhé nejvýraznější zdražení zaznamenaly výdaje na zdraví (24,9krát více), třetí pak výdaje na zahraniční dovolené.

Výrazná část služeb vůbec neexistovala

Podíl výdajů na služby přitom neroste jen kvůli tomu, že by je domácnosti využívaly častěji, ale také proto, že řada z nich po roce 1989 teprve vznikla. "Jde například o internet a mobilní telefony. Před dvaceti lety bylo také takřka nemyslitelné, aby existovaly služby typu úklid bytu nebo hodinový řemeslník," myslí si Kozub.

"Ceny služeb rostly rychleji než ceny potravin," přidává další významný důvod analytik Raiffeisenbank Václav Franče.

V době recese vynecháváme luxusní zboží

V době ekonomického růstu přitom podíl výdajů na potraviny klesá, zatímco během recese je to naopak. "V letech konjunktury se podíl potravin na spotřebě domácností snižuje, neboť příjmové možnosti dovolují utrácet za zbytné a luxusní zboží," vysvětluje analytička Dubská.

To potvrzují i údaje z let 2012 a 2013, kdy se Česko potýkalo s poklesem ekonomiky. Lidé, kteří měli problém s hledáním práce či s poklesem příjmů, zkrátka šetřili hlavně na ostatním zboží, takže "význam" potravin rostl.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při požáru ubytovny na Sibiři zemřelo 11 lidí, další dva jsou zranění

Jedenáct lidí zemřelo a další dva utrpěli zranění při požáru dřevěné ubytovny pro zahraniční pracovníky v Tomské oblasti na západní Sibiři. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura TASS. Podle uzbeckého ministra pro mimořádné situace pocházelo deset obětí z Uzbekistánu. Jedenáctý mrtvý byl Rus.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné události požár vypukl v 04:00 místního času (23:00 SEČ) a zcela zničil objekt o rozloze kolem 200 metrů čtverečních. "Podle posledních informací tam žilo 14 lidí, dvěma se podařilo utéct a 11 dalších zemřelo. Osud zbývající osoby je neznámý," sdělil agentuře TASS místní představitel.

Všechny oběti pracovaly pro dřevařskou společnost Greenwood. Shořelá budova přitom podle ruských úřadů nebyla určena pro bydlení. Na místo neštěstí dorazil gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin a nařídil požární bezpečnostní kontrolu v celém regionu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bývalé sídlo Tuzexu v centru Prahy koupila skupina Generali, plánuje rozsáhlou rekonstrukci objektu

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu Generali neuvedla. V roce 2017 změnil majitele za 355 milionů korun. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zda bude mít Kubera státní pohřeb, rozhodne rodina, Senát jeho nástupce zvolí v únoru

Den po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se v úterý sejde organizační výbor horní komory Parlamentu, složený z vedení Senátu a zástupců senátních klubů. Očekává se, že jeho členové se vyjádří mimo jiné ke způsobu, jakým Senát uctí Kuberovu památku, a také k výběru jeho nástupce. V novodobé historii země je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku. Zda bude mít státní pohřeb či pohřeb se státními poctami, záleží na rozhodnutí rodiny.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) předpokládá, že Senát by se k volbě nového předsedy mohl sejít na mimořádné schůzi v první polovině února. Kandidáty mohou podle zákona navrhnout senátorské kluby i jednotliví senátoři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy