reklama
 
 

25 let v české peněžence: Za jídlo už neutrácíme nejvíc

18. 11. 2014 14:15
Zatímco v roce 1989 dával průměrný obyvatel na jídlo a nápoje 34 procent svých výdajů, loni to bylo jen zhruba 23 procent.

Praha - Na nákup potravin dávají Češi výrazně menší podíl z výdajů než před 25 lety. Naopak stále větší část rozpočtu domácností ukrajují služby, jejichž "spotřeba" vzrostla téměř dvojnásobně. Jde zejména o služby spojené s bydlením, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.

Zatímco v roce 1989 tvořily potraviny, nápoje a veřejné stravování v průměru 33,9 procenta výdajů domácností, loni to bylo jen okolo 23 procent.

Takzvané čisté peněžní vydání každého člena domácnosti loni činilo 11 107 korun za měsíc. Výdaje na jídlo a pití se tedy pohybovaly okolo 2600 korun měsíčně na osobu.

S vyšší výplatou hrají potraviny menší roli

Klesající podíl potravin na celkových výdajích můžeme v ekonomické teorii vysvětlit takzvaným Engelovým zákonem. Ten zjednodušeně říká, že s rostoucím příjmem jde na potraviny stále menší část výplaty.

Podíl výdajů domácností:

Rok Potraviny, nápoje Služby Průmyslové zboží Daně, poplatky, platby
1989 33,9 % 17,8 % 39,7 % 8,6 %
1994 32,5 % 24 % 35,5 % 8 %
1999 27 % 29 % 33,2 % 10,8 %
2004 25,3 % 32,2 % 31,9 % 10,6 %
2009 22,3 % 34 % 29,2 % 14,5 %
2013 23,4 % 34,4 % 27,3 % 14,9 %

Zdroj: ČSÚ

To potvrzují i data Českého statistického úřadu, který měří výdaje pro jednotlivé příjmové kategorie. Pokud bychom seřadili tuzemské domácnosti podle příjmů, tak deset procent domácností s nejnižšími příjmy dávalo na potraviny 21,8 procenta výdajů, naopak deset procent nejbohatších za ně utrácelo jen 11,2 procenta výdajů. Průměrná domácnost dala za samotné potraviny (bez nápojů a veřejného stravování) loni 16,7 procenta výdajů.

"S růstem reálných příjmů domácnosti fakticky nemusí nakupovat více potravin, protože nákup dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl," vysvětluje analytik Home Credit Michal Kozub. Lidem, kteří bohatnou, se tak podle něj uvolnil prostor pro spotřebu jiného zboží a služeb.

Podíl výdajů klesá s cenami

Důležitou roli hrál také pokles cen potravin. "Zemědělství je nyní efektivnější, podíl zaměstnanců pracujících v tomto sektoru se snížil. Oproti roku 1989 se zde objevily dotace například z EU, ale i různé kvóty. To vše výrazně měnilo celý trh, včetně cen," dodává Kozub. Ke zlevnění přispělo i otevření tuzemské ekonomiky zahraniční konkurenci.

Nejvíce peněz jde na maso

Přímo na potraviny dal v roce 2013 každý Čech zhruba 1855 Kč, z toho přibližně 509 korun měsíčně na maso, 366 korun na mléko, sýry a vejce a 333 korun na pečivo nebo obiloviny. Průměrná měsíční útrata za nealkoholické nápoje činila 182 korun na osobu.

Roli cen potvrzuje také fakt, že kdykoliv v uplynulých letech potraviny zdražovaly, tak se jejich podíl na výdajích domácností zvyšoval. "Například v roce 2008 při vysokých cenách potravinářských komodit na světových trzích stouply ceny potravin v Česku meziročně o 8,1 procenta. V letech 2012 dosáhla inflace u potravin nad sedm procent, v roce 2013 pak činila 4,9 procenta," uvádí analytička ČSÚ Drahomíra Dubská. Tyto tři roky byly jediné za posledních pětadvacet let, kdy podíl výdajů domácností na potraviny meziročně rostl.

Také ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda zdůrazňuje, že za uplynulé čtvrtstoletí se zefektivnila zemědělská či potravinářská produkce. "Někdy bohužel na úkor kvality či výživnosti výsledných produktů," dodává. Pokles cen se podle něj týká spíše nezdravých potravin či nápojů, jako jsou například limonády a pivo, než čerstvého ovoce a zeleniny. "Produkci nezdravých potravin lze totiž dlouhodobě snáze zefektivňovat, a tedy zlevňovat, přidáváním různých příměsí, například oněch pověstných éček," vysvětluje.

Nejdůležitější služba? Bydlení

Stále větší část příjmů naopak lidé dávají na "nákup služeb". Zatímco v roce 1989 se na výdajích domácností podílely 17,8 procenta, v roce 2013 dosahoval jejich podíl už 34,4 procenta.

Největší část přitom domácnosti platí na služby spojené s bydlením - loni šlo o 12,4krát vyšší částku než v roce 1989. Celkem se tato položka, do níž řadíme nájemné, drobné úpravy bytu, vodné, stočné, elektřinu, plyn či teplou vodu, podílela na výdajích dvaceti procenty. Průměrný obyvatel Česka za ni loni utratil 2237 korun měsíčně.

Druhou službou, na kterou plyne z rozpočtu domácností nejvíce peněz, je doprava. Lidé za ni platí téměř deset procent svých výdajů. Do této kategorie  patří pořizování automobilů, motorek či jízdních kol, nákup pohonných hmot, náhradních dílů, údržba a opravy a samozřejmě také výdaje na hromadnou dopravu.

K nejvyššímu nárůstu výdajů v kategorii služeb došlo podle Dubské v případě ubytování - v absolutních číslech za ně nyní platíme 41krát více než před pětadvaceti lety. Druhé nejvýraznější zdražení zaznamenaly výdaje na zdraví (24,9krát více), třetí pak výdaje na zahraniční dovolené.

Výrazná část služeb vůbec neexistovala

Podíl výdajů na služby přitom neroste jen kvůli tomu, že by je domácnosti využívaly častěji, ale také proto, že řada z nich po roce 1989 teprve vznikla. "Jde například o internet a mobilní telefony. Před dvaceti lety bylo také takřka nemyslitelné, aby existovaly služby typu úklid bytu nebo hodinový řemeslník," myslí si Kozub.

"Ceny služeb rostly rychleji než ceny potravin," přidává další významný důvod analytik Raiffeisenbank Václav Franče.

V době recese vynecháváme luxusní zboží

V době ekonomického růstu přitom podíl výdajů na potraviny klesá, zatímco během recese je to naopak. "V letech konjunktury se podíl potravin na spotřebě domácností snižuje, neboť příjmové možnosti dovolují utrácet za zbytné a luxusní zboží," vysvětluje analytička Dubská.

To potvrzují i údaje z let 2012 a 2013, kdy se Česko potýkalo s poklesem ekonomiky. Lidé, kteří měli problém s hledáním práce či s poklesem příjmů, zkrátka šetřili hlavně na ostatním zboží, takže "význam" potravin rostl.

autor: Tereza Holanová | 18. 11. 2014 14:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama