Modrava - Druhý den po sobě zasáhla policie proti aktivistům, kteří u Ptačího potoka v šumavském národním parku blokují les před kácením kůrovcových smrků.
Policie vyvádí nebo odnáší demonstranty z lesa a uvolňuje místo dřevorubcům, kteří od pondělí pokáceli v oblasti už desítky stromů.
"Kácí se asi na čtyřech až pěti místech za asistence policie. Nejsme schopni to účinně zastavit, i když jsme zkusili novou taktiku - použití řetězů," řekl Aktuálně.cz mluvčí blokády, přírodovědec Mojmír Vlašín.
Pořádková jednotka na to byla očividně připravená a s řetězy si poradila. "Měli velké kleště, kterými řetěz přestřihli. Pak několik aktivistů vynesli stovky metrů z lesa," hlásil přímo od Ptačího potoka fotoreportér Aktuálně.cz Ludvík Hradílek.
Správa národního parku je přesvědčena, že jedině vykácením několika tisíc napadených stromů zabrání kalamitě, která by zničila osm až desetkrát více dřevin.
V oblasti zvané Na Ztraceném se v úterý sešel rekordní počet aktivistů, do lesa asi pět kilometrů od Modravy jich dorazilo více než čtyřicet. Jejich taktika je pořád stejná: jakmile je policisté odvedou nebo odnesou z lesa, blokádníci se obvykle ke kácejícím stromům vracejí.
"Několik lidí už bylo na policejní služebně, někteří už se vrátili, kácení už končí," uvedl v úterý odpoledne mluvčí blokády Mojmír Vlašín.
Práce pro policejní inspekci
K Ptačímu potoku dorazila v úterý ráno rovněž policejní inspekce, která prověřuje pondělní zásah uniformovaných příslušníků proti blokádníkům. Aktivistům se zdál v některých případech nepřiměřeně tvrdý, policisté některým z nich například nasadili pouta.
"Náš protest je pokojný, nenásilný. Při zásahu policistů se nebráníme, ani na ně neházíme kameny," konstatoval mluvčí blokády Mojmír Vlašín. Ekologický právní servis uvedl, že jeden z policistů hrubě napadl dívku. Podle jejích slov ji škrtil a řekl, že ji zabije.
Fotoreportáž z jednoho dne při blokádě šumavského lesa:
Členové policejní inspekce o pondělním zásahu mluvili s několika demonstranty. "Naši pracovníci jsou stejně jako v pondělí na místě a plní si úkoly podle zákona. Víc k tomu zatím nelze říct," řekla Aktuálně.cz mluvčí policejní inspekce Radka Sandorová.
Pondělní zásah policistů kritizoval mezinárodně uznávaný ekolog, někdejší senátor a exministr životního prostředí Bedřich Moldan. "Ze zapojení policie jsem osobně dost znechucen, připomíná mi to doby dávno minulé. Je to špatně," uvedl Moldan, který za radikální boj s kůrovcem ostře zkritizoval i vedení národního parku.
Chráníme Šumavu před šířením kůrovce
Aktivisté jsou přesvědčeni o tom, že kácení u Ptačího potoka je nelegální, protože vedení národního parku k tomu nemá potřebné výjimky. Tvrdí, že jde o mimořádně cenný kus přírody, kde by se ani proti kůrovci takto radikálně postupovat nemělo.
Ředitel parku Jan Stráský ovšem argumentuje, že k zásahu u Ptačího potoka žádné zvláštní výjimky nepotřebuje. Tvrdí, že zde musí kácet, aby zabránil dalšímu šíření kůrovce.
"Postupujeme podle zákona, v lokalitě Na Ztraceném jsme v pondělí zahájili asanaci kůrovci napadených stromů ve II. zóně ochrany přírody Národního parku Šumava, abychom zabránili následným rozsáhlým škodám na lesním ekosystému, zejména zcela zbytečnému kácení, a tím i nežádoucí tvorbě lesních holin," uvedl ředitel parku Jan Stráský.
Čtyři tisíce "asanovaných" smrků
Park uvedl, že území Na Ztraceném patřilo sedmnáct let mezi zásahové zóny.
"Nezodpovědným rozhodnutím předchozího vedení parku se dostalo do bezzásahové zóny. Současný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ho opět vrátil do zásahového režimu, tam, kde po celou dobu existence parku bylo a kam také patří," uvedl mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Stráského náměstek Tomáš Fait uvedl, že pracovníci parku u Ptačího potoka označili zatím na čtyři tisíce kůrovcových smrků.
"Musíme je asanovat do patnácti dnů. V opačném případě z nich vyletí kůrovec, který zlikviduje osmi až desetinásobek dalších stromů," tvrdí Fait.
Blokádu odsoudil Sobotka
Blokádu Na Ztraceném u Ptačího potoka odsoudil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, což je zatím nejvýše postavený politik, který se k aktuálním událostem na Šumavě vyjádřil.
"Dle mého aktivistům nejde primárně o přírodu, ale o vlastní zviditelnění," uvedl Sobotka v oficiálním prohlášení. Podle Sobotky by Senát mohl na schůzi příští týden podpořit vedení parku a jeho radikální postup proti kůrovci.
Při svém postupu se vedení parku může opřít rovněž o většinu šumavských obcí, které stojí za ním. Česká inspekce životního prostředí v pondělí vydala zprávu, že kvůli zásahu proti kůrovci u Ptačího potoka nebude zahajovat správní řízení o omezení nebo zákazu kácení.
Do sporu už zasáhnul i soud
Park má k dispozici i předběžné opatření soudu, které mu napomáhá k zásahu proti kůrovci u Ptačího potoka. Míří proti členům Hnutí Duha, kteří se blokády také účastní.
"Okresní soud v Klatovech nám dal za pravdu a vydal předběžné opatření, podle kterého se má Hnutí Duha zdržet jakéhokoliv organizování pohybu, pobytu a jiné činnosti fyzických osob v lesích na území Národního parku Šumava," sdělil mluvčí parku Pavel Pechoušek.
Hnutí Duha se hodlá proti soudnímu verdiktu odvolat, protože je přesvědčeno, že vycházel z nesprávných podkladů.
"Rozhodnutí soudu ale nyní samozřejmě naprosto respektujeme. Všichni naši pracovníci a členové ihned opouštějí místo, kde probíhá těžba. Týká se to asi tří lidí, kteří jsou na Ptačím potoce," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Poznamenal, že blokády se účastní desítky lidí, kteří nejsou členy jejich organizace.
Vědci kritizují Stráského
Skupina více než dvaceti předních českých vědců sdružených ve Stínové vědecké radě Národního parku Šumava vyzvala ředitele Stráského, aby pro tuto chvíli ukončil zásahy proti kůrovci u Ptačího potoka.
"Podporujeme efektivní a opodstatněné zásahy proti kůrovci, ale vytěžením lokality u Ptačího potoka dojde k poškození unikátního ekosystému horského lesa, aniž by se šíření kůrovce do nižších poloh zabránilo. Ptačí potok se totiž nachází již za současnou linií šíření kůrovce," řekl docent Jakub Hruška, předseda stínové rady.
Vědci odmítli opakovaný argument Stráského, že tímto zásahem chrání lesy soukromých vlastníků, které se na území národního parku nacházejí.
"Soukromé lesy, které se nachází v národním parku, podléhají stejnému režimu ochrany jako lesy státní. Z toho důvodu také nestátní vlastníci pobírají za tuto újmu vysoké kompenzace," podotknul Hruška. Například Kašperské Hory obdržely v minulých letech kompenzace mezi 11 a 13 miliony korun ročně.
