Dmitrij Družinin dorazil do Česka před dvěma lety, po začátku ruského útoku proti Ukrajině. Přestože má jako inženýr raketových motorů vysokoškolské vzdělání, v plzeňské pracovní agentuře Pokrov International pracoval jako správce ubytovny pro ukrajinské dělníky, popisuje web Investigace.cz v projektu War and Labour. Kromě Česka se věnuje vykořisťování ukrajinských uprchlíků také v Litvě a Německu.
Se svými zaměstnavateli se Družinin ale musel rozejít ve zlém. "Za rok, kdy jsem působil jako správce ubytovny, jsem měl pouze dva dny dovolené. Byl jsem jako pes na řetězu, který nesmí opustit budovu ubytovny," říká o nestandardní pracovní době bez náhrady v podobě volných dnů nebo neproplácení přesčasů. Nakonec podal výpověď kvůli tomu, že nesměl čerpat zákonem stanovenou dovolenou. Agentura mu za to odmítla vyplatit mzdu za poslední odpracovaný měsíc.
Jak se svěřili další zaměstnanci, stržení poslední mzdy jako takzvané pokuty za odchod bylo ve firmě běžnou praxí. Vedení agentury Pokrov International, která funguje v Česku od roku 2007, odmítlo kauzu komentovat. Jen v průběhu uplynulého roku dostala iniciativa Cizinec není otrok, zaměřující se na pomoc ukrajinským imigrantům v náročných životních situacích, na agenturu přes deset stížností.
Investigativní novinářku Kristinu Vejnbender, která se tématu dlouhodobě věnuje, nejvíce překvapuje, že se od začátku války na Ukrajině situace nezměnila. V roce 2022 se pro deník E15 věnovala příběhu ukrajinské jeřábnice Eleny Vasilcevové, která se snažila uplatnit v Česku. Získala zkušenost s prací ve dvou skladech nadnárodních korporací - v obou případech zprostředkovaně, podruhé dokonce bez platné smlouvy.
"Když jsme se ptali úřadu práce, proč problém stále přetrvává ve velkém, řekli nám, že jde o flexibilnější způsob práce a ukrajinští uprchlíci to vítají. Jenže podle sociálních pracovníků i ředitelů neziskovek, které se zabývají uprchlíky, víme, že to uprchlíci rozhodně nevítají. Problém je, že je pro ně skoro nemožné prorazit existujícími etablovanými vztahy mezi zprostředkovateli, firmami, které poptávají pracovní sílu, a klienty," říká.
Dostat se z ukrajinské pracovní bubliny
Pracovní agentury jako zprostředkovatelé zaměstnání hrají ve vykořisťování zásadní roli. Mezi běžné praktiky, jež některé agentury využívají ke snížení ceny nabízené pracovní síly, patří také neprůhledné srážky ve formě pokut a poplatků za bydlení nebo například uvádění minimální mzdy v pracovní smlouvě místo té skutečné, vyšší.
Podle Vejnbender je možné, že až polovina ukrajinských uprchlíků v Česku je zaměstnána přes agentury, které uplatňují podobně problematické způsoby. "Poslední data ukazují, že asi třetina uprchlíků je oficiálně zaměstnaných přes agenturu. Zbytek je ale přes takzvané zastřené agentury, které navenek vystupují jako agentury práce, přesto jimi nejsou a k této činnosti nemají povolení. Jde tak o rozsáhlý problém," popisuje.
Pro pofidérní agentury i obchodníky s chudobou jsou cílovou skupinou uprchlíci s nižším vzděláním. Někteří s vyšší kvalifikací se z koloběhu hledání práce přes agenturu dokáží vymanit. "Příběh Dmitrije Družinina má relativně šťastný konec. Přestože nezískal od plzeňské agentury nedoplacenou mzdu, našel si práci podle svého vzdělání," doplňuje redaktorka. Pokud podle ní člověk pátrá po kvalifikovanější práci, je schopen si ji zajistit napřímo přes zaměstnavatele. Zatímco levná pracovní síla je často zprostředkovávána agenturami.
Do spárů nekalých praktik agentur se kromě uprchlíků dostávají i Ukrajinci dlouhodobě žijící v Česku. "Někdy není integrace dostačující, aby se dostali ze své ukrajinské pracovní bubliny a vyrazili na český pracovní trh. Je pro ně velmi složité opustit vztahy, do kterých se dostali. Například i ubytování v ubytovně, která bývá ve výsledku dražší než běžné bydlení," vysvětluje.
Přísnější pravidla agentury obcházejí
Překážkou pro kontrolu problematického zaměstnávání nejsou podle expertů oslovených webem Investigace.cz samotné zákony, ale jejich vymahatelnost. Inspektoráty práce jak v Litvě, tak i v Německu a Česku nemají dostatečnou kapacitu, aby prováděly namátkové kontroly firem zaměstnávajících uprchlíky.
"Spousta uprchlíků nemá pro psaní stížnosti nebo podnětu na úřady kompetence. Inspektorát práce nadto nemá pravomoc vymáhat mzdy - pokud zjistí pochybení, rozhodnutí se odehraje ve správním řízení a dotyčný by měl následně podat žalobu k soudu. To je dlouhý a složitý proces. Není tedy divu, že tito lidé raději hledají pomoc ve své komunitě než u oficiálních orgánů," vysvětluje Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Pomoct by částečně mohla novela zákona o zaměstnanosti, která platí od ledna a zpřísňuje pravidla pro činnost agentur. "Ukládá například povinnost pro pracovní agenturu představit garanta, který je dostatečně zkušený, vzdělaný a pochází z českého prostředí. Má zaručit, že agentura bude jednat odpovídajícím způsobem. Jenže už jsme narazili na několik firem, které nabízí nastrčené garanty, jejichž služby se dají koupit za několik tisíc ročně," říká redaktorka.
Video: Berou nám Ukrajinci práci? Jak by mohli. Státu se vyplácí, těžit by z nich šlo i víc (30. 6. 2024)
