Praha - Policie před několika týdny uzavřela poslední případ spojený s vytunelováním CS fondů. Odmítla obvinit Františka Buška (dříve Chobota), kterého chtěl žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Zdeněk Matula stíhat za křivé svědectví, když za spoluviníka označil uhlobarona Pavla Tykače a poté jeho podíl na krádeži zase popřel.
Bušek totiž před pěti lety přiznal, že CS fondy, které byly vykradeny právě před dvaceti lety, vytuneloval společně s majitelem těžební společnosti Czech Coal Tykačem.
Mohl si to dovolit: Na rozdíl od Tykače, kterého již policie kvůli CS fondům jednou neúspěšně stíhala, byla jeho role v kauze již promlčená, a obvinění mu tak nehrozilo. Naopak u Tykače se promlčecí doba kvůli jeho obvinění mezi lety 2006 až 2008 přerušila.
Policie proto Tykačovo stíhání na základě Buškova svědectví obnovila. Jenže když měl Bušek svoji výpověď do protokolu potvrdit jako svědek, otočil. "Pan Tykač nespáchal žádný podvod," uvedl. Podle žalobce Matuly tak Bušek lhal. A chtěl, aby jej policisté obvinili z křivé výpovědi.
Musíme vědět, v čem lhal
Matulovu žádost o Buškovo stíhání dostali na stůl plzeňští kriminalisté. Jenže ti ji v polovině loňského prosince odložili. "S ohledem na nemožnost konstatovat, která z výpovědí je nepravdivá, (…) nejsou dány podmínky pro posouzení jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu," stojí v usnesení podepsaném poručíkem Viktorem Vávrou.
Bušek nebyl jediný, kdo o Tykačově účasti na tunelu před pěti lety promluvil. Kromě něj to byli další dva muži: Klaus Peter Shimmelpfennig a Joachim Gerlach.
Kauza CS fondy
K vytunelování CS fondů došlo v březnu 1997, kdy správcovská firma C.S. Fond, kterou původně ovládal Motoinvest Pavla Tykače, několikrát rychle za sebou změnila vlastníka. Nové vedení fondů pak za jeden a čtvrt miliardy korun nakoupilo bezcenné akcie Drůbeže Příšovice. Soud v roce 2001 poslal do vězení čtveřici mužů, ale sám konstatoval, že šlo o pouhé bílé koně.
O Pavlu Tykačovi jako možném organizátorovi se mluvilo od počátku - i proto, že jeho skupina ovládala i Plzeňskou banku, která byla depozitářem CS fondů. Policie již v letech 2006 až 2008 Tykače stíhala, ale žalobce stíhání pro nedostatek důkazů zastavil. Druhé stíhání, které opět skončilo odložením, pak bylo v letech 2013 až 2015.
V případě figuruje i jméno Petra Sisáka, který byl nedávno obviněn pro manipulace s konkurzy krachujících firem.
I oni se na vyvedení peněz z CS fondů podíleli a také přiznali, že CS fondy pomohli vykrást na zakázku Pavla Tykače. A popsali i tok peněz CS fondů přes své společnosti Swirlglen a Tre Union.
Ani oni to ale v obnoveném vyšetřování již nezopakovali. "Výpověď Buška v obnoveném řízení zůstala osamocená, když další ve věci vyslechnutí svědci využili svého práva nevypovídat," konstatoval poručík Vávra.
A s tím se ztotožnil i dozorový státní zástupce. "Pro případné trestní stíhání musíme mít jednoznačně určeno, která výpověď je úmyslně nepravdivá. Tento postoj nebylo možno zaujmout," uvedla okresní státní zástupkyně pro Plzeň-město Antonie Zelená s tím, že přesné konstatování toho, v čem je výpověď nepravdivá, požaduje judikatura Nejvyššího soudu.
Tykač protestoval proti svému očištění
Stíhání Tykače Matula sice zastavil již v prosinci 2015, ale s podáním podnětu na Buškovo stíhání pro křivou výpověď tehdy čekal takřka pět měsíců. A to kvůli tomu, že zrušení Tykačova obvinění nabylo právní moci až koncem loňského dubna. Bránil tomu paradoxně sám Tykač, který proti zastavení svého stíhání protestoval.
"Advokáti Pavla Tykače podali stížnost proti usnesení o ukončení trestního stíhání proto, že nesouhlasili s některými částmi odůvodnění," uvedl Tykačův mluvčí Jan Chudomel. Tykač ale s protestem neuspěl.
I když Chudomel tehdy nechtěl upřesnit, co se Tykačovi na odůvodnění nelíbilo, z tehdejšího Matulova usnesení vyplývá například to, že Chobot měl v době vykradení CS fondů sejf ve švýcarské Coutts bank.
A policie zjistila, že k přístupu do něj dal plnou moc Tykačovi. "Dožádáním se nepodařilo zjistit, zda a kdy obviněný Pavel Tykač do tohoto sejfu vstupoval a zda z něj něco vybíral," uvedl státní zástupce v dokumentu.
Z dokumentu vyplývá i to - byť to Tykač popíral -, že se potkal s představiteli firem Swirglen a Tre Union, na jejichž účtech skončily peníze z CS fondů. Ke stejnému závěru došla i policie, která to prověřovala. Tykače nicméně z křivé výpovědi neobvinila - nedošlo totiž podle ní k "uvedení nepravdivé okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí".
Jedna z nejvýhodnějších investic
Jedinými potrestanými v ukázkové kauze tunelování v Česku tak zůstala nakonec čtveřice malých ryb, které vykonávaly rozkazy. "Je tu řada dalších lidí, o kterých se domníváme, že by před soudem měli být. My ale můžeme soudit jen toho, na koho podá státní zástupce obžalobu," řekla v prosinci 2005 při rozsudku soudkyně Hana Hubáčková.
S odstupem času to přitom vypadá, že investice do zmíněných fondů byla jednou z nejlepších v novodobé historii. A z ukradené jeden a čtvrt miliardy korun jsou nyní téměř tři miliardy na účtech. A to si již zhruba šestina bývalých podílníků své podílové listy nechala vyplatit.
Není to tím, že by se zbytek peněz, který ve fondech zbyl, podařilo zázračně zhodnotit. Podílníci dostali tyto peníze vyplacené z daní - jako odškodné za to, že stát průzračnému podvodu nebyl schopen zabránit.
Celý příběh CS fondů si můžete přečíst na stránkách Hospodářských novin a serveru iHNED.cz.
