Nezastavil krádež miliardy, nyní chce odškodné devět milionů

Marek Pokorný Marek Pokorný
13. 1. 2015 16:29
Peníze chce po státu bývalý úředník ministerstva financí Jiří Kudlík za to, že ho policie neoprávněně stíhala v kauze vytunelovaných CS fondů.
Jiří Kudlík
Jiří Kudlík | Foto: Lukáš Bíba

Praha - V roce 1997 byl Jiří Kudlík jednou z klíčových postav známé krádeže jedné a čtvrt miliardy korun z CS fondů. Jako šéf Finančně analytického odboru ministerstva financí, a tedy jeden z nejvlivnějších úředníků, měl totiž pravomoc zabránit převodu obří sumy.

Neudělal to a více než deset let se pak musel zpovídat před policií a před soudem. Teprve v dubnu 2012 pražský městský soud Kudlíka definitivně osvobodil. A exúředník se hned vrhl do protiútoku: nyní chce po státu odškodné  - téměř 9 milionů korun. Soud začíná ve středu.

"Patnáct let života jsem strávil v pozici obviněného či soudně stíhaného člověka. Můj osobní i profesní život doznal značných negativních změn," vysvětluje Kudlík.

Poukazuje na nestandardní kroky policie i žalobců, které podle něj poškodily nejen jeho, ale i akcionáře CS fondů, kterým se vrátil jen zlomek ukradených peněz.

"Chci očistit nejen sám sebe. Ale zejména chci, aby spravedlnost dosáhla na ty, kteří zřejmě patří mezi skutečné strůjce celé kauzy," dodává Kudlík.

Zastavuji. Nebo radši ne

Příběh začal v březnu 1997. Kudlíkovu ministerskému odboru, který měl na starosti boj proti praní špinavých peněz, nahlásila Girocredit bank neobvyklý obchod – CS fondy nakoupily akcie společnosti Drůbež Příšovice za 1,3 miliardy. Peníze přitom měly jít švýcarské společnosti Swirlglen, která akcie Drůbeže Příšovice vlastnila.

Kudlík nejdříve podezřelý obchod pozastavil a povolil jej až poté, co jej navštívili zahraniční majitelé Swirlglenu. Vzápětí se ukázalo, že Drůbež Příšovice je prázdná skořápka a pouze prostředník, který posloužil k vytažení více než miliardy korun z fondu.

Státní zástupce obžaloval Kudlíka za to, že krádeži nezabránil. Policie přitom Kudlíka obvinila dvakrát. Poprvé bylo jeho stíhání zastaveno před deseti lety, podruhé jej osvobodil soud v dubnu 2012.

Kudlík byl sice krátce po krádeži odvolán, ale na ministerstvu zůstal a postupně se vypracoval na post ředitele odboru evropské koordinace na Správě sociálního zabezpečení. Po druhém obvinění však o místo přišel.

"Se stigmatem zločince jsem pak byl tři roky nezaměstnaný," poukazuje s tím, že práci našel opět až po svém pravomocném osvobození.

Jen figurka na šachovnici

"Bylo by velmi nespravedlivé, kdyby osoba, kterou můžeme nazvat figurkou na šachovnici, byla odsouzena za závažnou trestnou činnost, když ti hráči, kteří na šachovnici hráli, z toho vyšli tak, že jejich stíhání bylo zastaveno," uvedl ve zprošťujícím rozsudku v dubnu 2012 soudce Kamil Kydalka.

Soud již v roce 2001 poslal za vytunelování CS fondů do vězení čtyři aktéry v čele s Josefem Matoulkem. Zároveň však konstatoval, že to byli jen "vykonavatelé rozkazů" a "bílí koně".

Já to byl. Spolu s Tykačem

K podílu na vykradení fondů se před třemi lety přiznal František Bušek. Ten v procesu s Kudlíkem uvedl, že jeho firma Iceberg vytunelování zprostředkovala pro českého uhlobarona a nynějšího majitele společnosti Czech Coal Pavla Tykače.

Buškovu výpověď potvrdili jak německý daňový poradce Klaus Peter Schimmelpfennig, jehož firmy peníze propraly na několika desítkách účtů, tak Joachim Gerlach – Buškův obchodní partner, který se na vyprání peněz také podílel. Přiznání přitom přišlo až poté, co byla jejich účast v kauze promlčena.

Pavel Tykač svůj podíl na vytunelování CS fondů již několikrát popřel, státní zástupce jej ale po uvedených výpovědích znovu obvinil. Policie případ stále vyšetřuje.

 

Právě se děje

Další zprávy