Na žádnou střední školu se nedostalo zhruba šest tisíc deváťáků. Téměř polovinu z nich tvoří žáci z hlavního města a Středočeského kraje, kde míra neúspěšnosti byla nejvyšší. V Praze dokonce více než dvojnásobná oproti celorepublikovému průměru.
Ukazuje se, že kapacita středních škol v hlavním městě nedostačuje. "Praha má sice teoreticky dost míst pro svoje děti, ale to nestačí. Do metropole se přirozeně přelévají studenti ze Středočeského kraje," komentuje statistiku Miroslav Hřebecký, programový ředitel společnosti EDUin.
"Pracující přijíždějící do Prahy představitelům hlavního města nevadí, protože přinášejí peníze. Ale na zájemce o studium už nemyslí. V Praze by tedy mělo být rozhodně více škol. Jedná se o dlouhodobý problém. Je snaha ho řešit, otevírají se například gymnaziální třídy na učilištích, ale pořád to nestačí," dodává Hřebecký.
Na pražských středních školách tak v prvních ročnících bude studovat jen 59 procent žáků, kteří mají trvalé bydliště v hlavním městě. Ostatní budou především ze Středočeského kraje. Projevuje se efekt Velké Prahy, kdy okolní města, vesnice a satelitní městečka slouží jako "noclehárny". Třináct procent žáků prvních ročníků v Praze tak bude dojíždět z obcí středočeského okresu Praha-západ a deset procent z Prahy-východ.
Z 1524 pražských a 1245 středočeských deváťáků, kteří se v prvním kole nedostali na střední školy, se jich nejvíce hlásilo na takzvané ostatní maturitní obory. V součtu za oba kraje se jednalo o více než 1700 žáků. V přijímačkách na čtyřletá gymnázia pak neuspělo přes 400 pražských a středočeských deváťáků.
V Brně je podíl dětí, které uspěly u přijímaček a nemají ve městě trvalé bydliště, ještě vyšší. Pokud všechny v září nastoupí do prvního ročníku, budou mít nad Brňany dokonce nepatrnou převahu. Nejčastěji budou do krajského města dojíždět z okresu Brno-venkov, silné zastoupení budou mít mezi prváky také děti z Vyškovska, Břeclavska a Blanenska - tedy okresů s nejlepší dostupností po železnici.
Z celorepublikového počtu 99 tisíc deváťáků jich u přijímaček neuspělo šest tisíc. Nejnižší byla úspěšnost v případě šestiletých gymnázií, kam se dostalo jen 32 procent uchazečů. U přijímaček na osmiletá gymnázia uspělo 47 procent žáků, doplnil vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz ministerstva školství Václav Jelen.
"Považuji za zcela zásadní úspěch přijímacího řízení to, že se podařilo v prvním kole umístit na základě výsledků a priorit 94 procent deváťáků," zhodnotil výsledek ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zástupci ministerstva doplnili, že tři čtvrtiny uchazečů se dostaly na školu, kterou chtěly nejvíc.
Ti, kteří u přijímaček neuspěli, si mohou v termínu od úterý 21. května do pátku 24. května podat na webu DiPSy přihlášku do druhého kola, a to opět až na tři obory bez talentové zkoušky, nebo na dva obory s talentovou zkouškou. Už je ovšem nečeká další test, započítají se jim totiž výsledky z prvního kola.
