Byl to rozhodně nejšílenější silvestr v dějinách Česka - alespoň co se týká počasí. V poslední den roku 1978 vyšplhala maximální denní teplota například v Praze-Klementinu na jarních 12 stupňů Celsia. Druhý den, tedy 1. ledna 1979, ale nepřesáhla devět stupňů pod nulou. Ta minimální dokonce klesla na minus 17 stupňů. Extrémní ochlazení způsobilo v celé zemi nepředstavitelnou kalamitu a chaos. 

Velmi teplé silvestry s počasím evokujícím spíše přicházející jaro jsou běžné i v posledních letech. Nicméně po nich již nenásledují extrémní teplotní zlomy jako před šestačtyřiceti lety. Třeba ve zmíněném Klementinu neklesla v poslední den v roce průměrná teplota pod nulu během uplynulých sedmi let. V roce 2022 se dokonce vyšplhala na vysokých 14,4 stupně Celsia.

A teplé silvestry zažívají i horské oblasti. Na Lysé hoře v Beskydech, která leží 1322 metrů nad mořem, byla v posledních šedesáti letech poslední den v roce průměrná teplota vyšší než nula jen osmkrát. Z toho pětkrát v posledních sedmi letech. Podobný trend v posledních letech ukazují data i z dalších stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Dlouhodobě přitom platí, že na silvestra se v posledních šedesáti letech držely průměrné teploty spíše pod nulou. Poslední opravdu mrazivý konec roku zažilo Česko v roce 1996, kdy například v Liberci činila průměrná teplota minus 19 stupňů. Tehdy v severočeském městě byla větší zima než na horách. Například na Lysé hoře, nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd, bylo tehdy "jen" minus 13 stupňů.

"Zima se ve srovnání dvou posledních třicetiletí oteplila o 1,1 stupně Celsia," říká klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. V zimních měsících tak docela "běžně" meteorologové hlásí teploty převyšující 15 stupňů nad nulou.

S vysokými teplotami na konci roku souvisí i fakt, že si ani během něj - stejně jako na Štědrý den - děti na většině území Česka neužijí sníh.