reklama
 
 

Po šílené noci začal chaos. Před 40 lety se na Silvestra ochladilo o 30 stupňů

30. 12. 2018 11:09
Neštěstí, které přineslo štěstí. Zhruba takto vnímalo mnoho školáků mimořádné rozhlasové vysílání 5. ledna 1979. Ministr školství vyhlásil kvůli energetické kalamitě takzvané uhelné prázdniny. Nešlo se do školy, protože zmrzlo uhlí.

Československo totiž v posledních hodinách roku 1978 postihl naprosto mimořádný, ojedinělý a od té doby neopakovaný jev.

Z jarního počasí kolem deseti až patnácti stupňů se na Silvestra začalo prudce ochlazovat. Během necelých čtyřiadvaceti hodin nastala na většině československého území drastická změna - teploty se na Nový rok leckde blížily dvaceti stupňům pod nulou.

Ochlazovalo se neuvěřitelným tempem o tři stupně za jednu hodinu. Možná tvůrci hollywoodského thrilleru Den poté, ve kterém se planeta potýká s náhlým ochlazením, ani netušili, že jejich scénář má celkem reálný předobraz ve střední Evropě v noci, která oddělovala roky 1978 a 1979.

Doma u obrazovek mnoho Čechů a Slováku sledovalo silvestrovskou estrádu z Kavčích hor, uváděnou Vladimirem Menšíkem, zatímco za okny obýváků se odehrávalo něco, co lidé dlouho před tím a zatím nikdy potom nezažili. V Praze-Libuši na Silvestra ve dvě hodiny odpoledne meteorologové naměřili plus 11,4 stupně, večer v devět hodin už minus 10,5 stupně a na Nový rok v sedm hodin ráno minus 18 stupňů.

Ještě o Vánocích bylo teplo a navíc pršelo. Mokré zásoby uhlí a koksu se po celé republice změnily v homole ledu, které nešlo rozmrazit. Nastaly tak problémy s dodávkami tepla, elektřiny a teplé vody, v autobusech a nákladních autech zamrzala nafta. Zamrzaly teplárenské rozvody, poškozené bylo vedení vysokého napětí. Federální vláda Lubomíra Štrougala nařídila omezit energetickou spotřebu všude, kde to není nutné.

"Jeli jsme na Nový rok autobusem ze Špindlerova Mlýna do Prahy a pamatuji si spadlé, umrzlé ptáky. Lyže mi přes noc praskly," vzpomíná na první hodiny roku 1979 redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž.

Legendární ochlazení

Co se vlastně tehdy stalo? Zjednodušeně řečeno se do Československa dostal mimořádně rychle a v mimořádném množství arktický vzduch.

Vzácný jev vysvětluje Martin Novák, meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) z Ústí nad Labem:

Ochlazení na Silvestra 1978

Ochlazení na Silvestra 1978

Denní průměrné teploty vzduchu (ve stupních Celsia):

Praha-Libuš

  • 30. 12. 1978: +7,3
  • 31. 12. 1978: -0,9
  • 1. 1. 1979: -15,9

Brno-Tuřany

  • 30. 12. 1978: +3,7
  • 31. 12. 1978: +5,5
  • 1. 1. 1979: -12,3

Ostrava-Mošnov

  • 30. 12. 1978: -2,8
  • 31. 12.1978: -1,0
  • 1. 1. 1979: -16,7

Zdroj: ČHMÚ

"Kolem tlakové výše se středem nad Skandinávií pronikal arktický vzduch postupně přes Finsko a severozápadní Rusko k jihozápadu. Jeho postup přechodně brzdila tlaková níže směřující přes střední Evropu k východu, právě na přelomu roku se ale už po zadní straně této tlakové níže dostával arktický vzduch až k nám," popisuje Novák s tím, že tento arktický vzduch do střední Evropy běžně dochází.

"Avšak ochlazení probíhá pozvolna, v podobě několika menších kroků. Tento skok byl opravdu extrémní a od té doby neopakovaný," upozornil Martin Novák.

Podle serveru Meteofórum.cz vzniklo nad střední Evropou takzvané frontální rozhraní, které způsobilo obrovský rozdíl teplot mezi místy, ležícími nedaleko od sebe. Například mezi severním a jižním Německem činil rozdíl 22 stupňů.

Samo frontální rozhraní není ve střední Evropě nic nezvyklého. Jedná se totiž o jakousi zónu mezi oblastmi se vzduchem s rozdílnými vlastnostmi. Ty se mezi sebou liší mimo jiné teplotou.

"O tom, že jsou přechody front v prostoru střední Evropy normální, svědčí například fakt, že každý rok zaznamenáme zhruba 140 až 190 dnů, ve kterých přes naše území alespoň jedna atmosférická fronta přešla. Samozřejmě druhou věcí je výraznost fronty, konkrétně rozdíl teplot obou vzduchových hmot. A v této kategorii je u nás ochlazení na přelomu let 1978 a 1979 mimořádné a legendární," říká Martin Novák.

"Uhlí hlavně elektrárnám"

Deník Rudé právo měl sice na titulní straně svého vydání z 2. ledna 1979 projev prezidenta Gustáva Husáka. Hned pod ním už ale píše o "nečekané zkoušce," kterou přinesla dramatická změna počasí. "V ranních hodinách došlo ve výrobě kyseliny sírové k poruše měření a regulace. Na pomoc musela přijet pohotovostní četa," cituje list v článku hlavního technologa Spolany Neratovice Viléma Vávru.

O dva dny později už je na titulní straně nahoře článek s názvem "Uhlí hlavně elektrárnám". Komunistický deník v něm uvádí, že silné mrazy působí na celém území republiky vážné potíže. Dva dny poté Rudé právo zveřejnilo v příloze úsporná opatření, vyhlášená Štrougalem a na titulní stranu umístilo palcový titulek "Mobilizovat všechny síly k překonání vzniklých potíží".

Sám předseda vlády Štrougal o tom ve svých pamětech, vydaných v roce 2009, napsal: "Byli jsme konfrontováni s reálnou energetickou krizí. Na některých místech začínala propukat panika."

Československo se přitom vyhnulo ještě horšímu osudu díky tomu, že příliš nesněžilo. V západním Německu byla situace jiná - sníh padal nonstop několik dní. V Hamburku se zhroutila městská doprava a někde musely odklízet zapadané silnice tanky a další vozidla bundeswehru. Federální vláda tehdy vyzvala občany, aby měli připraveny zásoby nejnutnějších potravin na několik dní. V Německu jsou dodnes tyto události známé jako Die Schneekatastrophe in Norddeutschland 1978 (Sněhová katastrofa v severním Německu roku 1978).

Problémy měly i jiné státy. Švýcarskem se prohnaly laviny, které zabily osm lidí. V Jugoslávii ležel sníh na plážích u Jaderského moře. Ve Švédsku na mnoha místech teplota klesla pod minus čtyřicet stupňů.

Video: Proč jsou bílé Vánoce spíše rarita

Video: Dagmar Honsová, Meteopress |  01:47

autor: Martin Novák | 30. 12. 2018 11:09

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama