USA se sice skládají z 50 států, zraky celého světa se však během volebního klání upírají jen k sedmi z nich označovaných jako tzv. swing states neboli kolísavé státy. Jen u těch se totiž očekává rozdíl mezi ziskem republikánského kandidáta Donalda Trumpa a demokratickou nominantkou Kamalou Harrisovou méně než pět procentních bodů.

Vítěz bere vše

Výsledky ve swing states rozhodnou celé volby. Může za to americký volební systém, v němž vítěz v daném státě bere vše – tedy hlasy všech jeho volitelů. V důsledku toho se může stát americkým prezidentem i kandidát, který získá méně voličských hlasů než jeho soupeř, jako se to podařilo Trumpovi před osmi lety. Tehdy za svou soupeřkou Hillary Clintonovou zaostal o bezmála tři miliony hlasů. Získal ovšem téměř všechny hlasy volitelů ze států, kde byl rozdíl menší než jeden procentní bod, a to rozhodlo. Nyní může zažít déjà-vu.

Seznam swing states se v průběhu historie mírně obměňuje. Letos je na něm Georgia, Severní Karolína, Michigan, Wisconsin, Nevada a Arizona. Přestože se počet swing states od minulých voleb snížil, dohromady představují 93 z celkového počtu 538 volitelských hlasů, tedy více než 17 procent. To je stále více než dost na zvrácení celkového výsledku voleb.

V pěti kolísavých státech se podle posledních průzkumů síly vyrovnávají, pouze v Arizoně a Georgii navýšil Trump své vedení nad Harrisovou na přibližně dva procentní body. Před čtyřmi lety v obou zvítězil současný prezident Joe Biden, Donald Trump získal pouze Severní Karolínu.

Některé swing states mají podobný charakter. Michigan a Wisconsin leží v takzvaném Rezavém pásu, který se táhne od atlantského pobřeží k Velkým jezerům a v minulosti byl známý svým těžkým průmyslem, zatímco Arizona, Severní Karolína a Gergia patří do takzvaného Slunečního pásu, jenž zaujímá celý jih USA mezi oběma pobřežími a kromě teplejšího klimatu jej charakterizuje rychlý růst populace. Roli ve volbách proto hraje také to, jak se oběma soupeřům daří oslovovat a mobilizovat jednotlivé skupiny voličů.

Vrána v vráně sedá

Jednu z nejpodrobnějších a nejvěrohodnějších sond do preferencí jednotlivých sociodemografických skupin představuje průzkum washingtonského think-tanku Pew Research Center z přelomu srpna a září. Zúčastnilo se jej téměř 10 tisíc Američanů. Jeho hlavní zjištění slibuje drama až do konce – americká společnost je rozdělena na dva stejně velké tábory, z nichž každý představuje 49 procent všech voličů.

Fotografie: Aktuálně.cz

Kamala Harrisová má jako žena mírně větší podporu u něžného pohlaví. Donald Trump zase více oslovuje muže.

další

Donald Trump je jasným favoritem u bělošských voličů. U ostatních etnických skupin má ovšem většinovou podporu Kamala Harrisová, nejvýrazněji u obyvatel afrického původu.

další

Mladí jdou spíš za Kamalou Harrisovou, staří za Donaldem Trumpem. Čím jsou voliči starší, tím častěji jsou o své preferenci pevně přesvědčení.

další

Kamalu Harrisovou volí nejčastěji lidé s vysokoškolským diplomem. Ti, kteří vysokou školu nedokončili, nebo se na ni vůbec nedostali, upřednostňují Donalda Trumpa.

další

Roli hraje také profesní zkušenost. Odboráři jdou častěji za Kamalou Harrisovou, váleční veteráni zase za Donaldem Trumpem.

Typickým příznivcem Kamaly Harrisové je člověk podobný jako ona sama, tedy vzdělaná černoška. Harrisová má větší šance také u dalších etnických minorit, hispánců a asiatů. Výrazně boduje u voličů mladších 30 let a u odborářů.

Bývalého prezidenta budou volit stejně jako před minule a předminule především bílí muži ve středním až seniorském věku. Vede také u těch, kteří se nedostali na vysokou školu nebo ji nedokončili. Mimoto má Donald Trump většinovou podporu válečných veteránů.

“Trumpova klíčová výhoda spočívá v ekonomice, kterou voliči považují za nejdůležitější téma těchto voleb,” zdůrazňují autoři průzkumu. Harrisová podobně silné eso v rukávu nemá, právo na potrat, kde sbírá body, není pro mnoho Američanů tak silné téma. Voliči však příznivěji hodnotí její lidské vlastnosti, jako je vlídnost, upřímnost a čestnost. Oproti odstoupivšímu prezidentovi Joe Bidenovi u ní také málokdo pochybuje o tom, že by ji k výkonu prezidentské funkce chyběly duševní vitalita.