Praha - Požadavek na proslunění stanovoval, že do každého nového bytu v Praze musí 1. března po dobu alespoň devadesáti minut dopadat sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy. Aby mohli architekti tomuto v Evropě nezvyklému předpisu dostát, museli novostavby navrhovat ve velké vzdálenosti od sebe, tak aby si navzájem nestínily.
Pražské stavební předpisy tak doteď nahrávaly spíš výstavbě panelových sídlišť a solitérních domů. Mezi Pražany dlouhodobě nejoblíbenější čtvrti, jako jsou třeba Vinohrady, by podle těchto pravidel postavit nešlo.
To se teď mění. Rada hlavního města totiž v úterý požadavek na proslunění ze stavebních předpisů definitivně odstranila. Návrh společně odhlasovali radní za ČSSD a hnutí ANO. Učinili tak poté, co se změnou souhlasila Evropská komise, na kterou se s námitkami obrátila Strana zelených.
Nové předpisy začnou platit patnáct dnů po jejich vyhlášení ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.
"Podmínka na proslunění byla do stavebních předpisů dána někdy v 60. letech, kdy se schvalovala panelová sídliště. Poslední panelák se ale postavil někdy v roce 1992 a vrátili jsme se, chvála bohu, znovu k tradičnímu městskému urbanismu, pro který jsou předpisy z šedesátých let, jež se soustřeďovaly na od sebe daleko stojící paneláky, naprosto nevhodné," říká architekt a historik Zdeněk Lukeš.
Odstranění podmínky proslunění si podle něj architekti dlouho přáli. "Vracíme se jen k modelu, který fungoval po staletí předtím. A to si myslím, že je v pořádku," dodává Lukeš.
Zatímco si architekti změnu chválí, někteří politici a obyvatelé sídlišť jsou naopak proti. Obávají se totiž, že zrušení normy vezme lidem jednu z možností, jak se bránit tomu, aby jim developeři před okny postavili věžák.
"Přitom existoval kompromis, který mohl změkčit požadavky na proslunění v blokové zástavbě, ale ponechat je v zástavbě rozvolněné, která je na sídlišti," říká Eva Tylová, zastupitelka za piráty s podporou zelených na Praze 12. Kdyby takový návrh prošel, platila by jiná pravidla třeba pro rozvíjející se Holešovice a jiná pro sídliště na Proseku a chránila by zejména ty, kdo už dnes prosluněný byt vlastní.
Tento kompromis v pražské radě prosazovala náměstkyně primátorky Petra Kolínská (zelení), leč neúspěšně. "Teď hrozí, že lidé, kteří bydlí v paneláku a kterým bydlení zpříjemňuje alespoň výhled do zeleně a proslunění bytu, o tyto dvě kvality bez náhrady přijdou," říká náměstkyně. Až praxe podle ní však ukáže, jestli k zástavbě proluk mezi paneláky skutečně dojde. "Já si myslím, že to riziko je velké, ale uvidíme," dodává.
Jaké budou nové podmínky?
Oslunění bytu nahradí rozšířený předpis o denním osvětlení, podle kterého musí mít všechny pobytové místnosti okna. Podle novely také nesmí být součet ploch všech oken menší než desetina podlahové plochy místnosti.
Kolínská ale upozorňuje na skutečnost, že ač v jiných zemích požadavek na proslunění také nemají, liší se u nich schvalovací proces staveb. "Když se v Rakousku nebo v Německu staví, je to podle plánu, který má měřítko 1 : 2000 a je projednaný se všemi, kterých se to týká. Problémy se tam řeší po částech a komplexně, kdežto u nás tyto postupy nejsou. Z malého detailu, kterým je územní plán, se skáče rovnou do projektu konkrétního domu," dodává Kolínská. Právě nedostatečnou debatu o nové výstavbě v Praze podle ní suploval požadavek na proslunění.
"Já jsem vážně zvědavá, jestli developeři začnou znovu stavět čtvrti, jako jsou Vinohrady. Až praxe ukáže, jestli je ta změna k lepšímu. Já si myslím, že není, ale ráda se budu mýlit," uzavírá Kolínská.
Podle Lukeše však úterní rozhodnutí rady skutečně rozvázalo developerům ruce. "Už nebudou muset dělat rozvolněný urbanismus, který má i pro ně řadu nevýhod. Tou hlavní je to, že zabírá obrovské pozemky, a je tedy značně nerentabilní. I proto se tolik staví na okrajích měst a město se nesmyslně rozrůstá a vznikají problémy s dopravou," říká Lukeš.
To ostatně potvrzuje i jeden z nejvýznamnějších pražských developerů. "Vyřazení požadavku se jistě velmi brzy projeví v nově budovaných projektech. Naše společnost počítá například s tím, že změnu předpisu zapracuje u připravovaných projektů, kde není projednávání zatím ještě příliš daleko," říká Marcela Fialková, mluvčí společnosti Central Group.
Konec požadavku na proslunění si chválí i Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). "Tato absurdní povinnost bránila tomu, aby mohly vznikat čtvrti podobné Vinohradům nebo Dejvicím. Nově také umožní, aby byty přeměněné na kanceláře mohly být opět kolaudovány jako byty. Praha se tím přidává ke státům jako Nizozemsko, Německo či Dánsko," uvedl mluvčí IPR Marek Vácha.
IPR představil video, ve kterém vysvětluje, proč je podle něj požadavek na proslunění přežitkem:
