Státní média v Barmě podle agentury Reuters v neděli sdělila, že vojenský vůdce přijal roli premiéra nově vytvořené přechodné vlády. Min Aun Hlain v současné době předsedá armádou podporované státní radě, která zemi vládne od převratu. Přechodná vláda tento úřad podle agentury Reuters nahradí.
Myanmar's military ruler Min Aung Hlaing again promised new multi-party elections and said his government is ready to work with any special envoy named by the Association of Southeast Asian Nations https://t.co/TJ1FWPHDI6 pic.twitter.com/AcM1XUkRjN
— Reuters (@Reuters) August 1, 2021
Šéf armády v projevu stihl také zopakovat, že v předchozích volbách podle něj strana tehdejší vítězky Do Aun Schan Su Ťij falšovala výsledky. Velká část světa je přitom přesvědčena o jejím legálním vítězství a neoprávněnosti nového režimu.
Min Aun Hlain se rovněž nechal slyšet, že je junta připravena jednat s jakýmkoliv zvláštním vyslancem, kterého jmenuje Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Ministři zahraničí zemí ASEAN se mají sejít v pondělí, aby se dohodli na jmenování diplomata, jehož rolí bude podle agentury Reuters snaha o ukončení násilí v zemi a podpora dialogu mezi juntou a jejími odpůrci.
Vojenský převrat
Barmská armáda únorový převrat zdůvodnila podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Puč vyvolal protesty, k jejichž potlačení barmské bezpečnostní složky opakovaně použily vodní děla, slzný plyn, gumové projektily, ale i ostrou palbu.
Podle barmské Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) zabila armáda od převratu více než 930 lidí a nejméně 6990 osob bylo zatčeno.
Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) v sobotu obvinila barmskou juntu ze zločinů proti lidskosti. Ozbrojené síly se podle ní při potlačování protestů dopustily mučení, vražd a dalších činů, které porušují mezinárodní humanitární právo.
Ještě před převratem byl Hlain v hledáčku západních mocností kvůli krvavému utlačování muslimské menšiny Rohingů, jehož se armáda pod jeho velením dopouštěla. Od únorového převratu se na něj navíc vztahují také protirežimní sankce, připomíná AFP.
"Slibuji, že budu bojovat proti této diktatuře, dokud budu živ," objevilo se na sociálních sítích mladých představitelů opozice. "Nepoklekneme pod tíhou vojenských bot," objevilo se tamtéž. Na západě Barmy lidé vyšli do ulic na podporu politických vězňů. Většina místních ale neopouští domovy ze strachu z násilí bezpečnostních složek i z pandemie covidu-19.
VIDEO: Barmská cvičitelka nechtěně nahrála převrat v zemi
