Lékaři bez nemocnic a nemocnice bez lékařů. V odboji v Barmě bojují i bílé pláště

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
9. 1. 2022 19:01
Téměř rok od vojenského převratu v Barmě zažívá asijská země specifickou krizi. Zdravotníci, kteří stáli v čele protestů proti nové juntě, odešli ze státních nemocnic a pomoc teď lidem poskytují tajně pod záštitou barmské exilové vlády. Zatímco lékařům chybí finance i potřebné vybavení, zařízené nemocnice naopak postrádají kvalifikovaný personál.
Lékaři v improvizované nemocnici na Barmě ošetřují zranění z demonstrací
Lékaři v improvizované nemocnici na Barmě ošetřují zranění z demonstrací | Foto: Reuters

"Povinností nás lékařů je mít na prvním místě zdraví pacienta - ale jak to můžeme udělat v tomto bezprávním, nedemokratickém a opresivním vojenském systému?" stojí v dopise, který barmští zdravotníci zveřejnili v odborném časopisu Lancet, aby tak vysvětlili, jak složitou mají pozici.

"Padesát let vojenské vlády nepomohlo k rozvinutí našeho zdravotnického systému. Místo toho se jen šířila chudoba, nerovnost a nevhodná lékařská péče. Nemůžeme se vrátit do této situace," pokračuje dopis.

Podle serveru BBC v mnoha regionech Barmy odešlo z nemocnic až 70 procent veškerého zdravotnického personálu. Právě lékaři byli loni v únoru mezi prvními, kdo se postavil násilnému převzetí moci armádou v zemi. "Každý večer v osm hodin jsme mlátili do hrnců a zpívali revoluční písně před školou. Byli jsme hrozně naštvaní - jak mohli zatknout naši vůdkyni, když právě prohráli volby?" popisuje Grace, učitelka na zdravotní škole v Rangúnu.

Podobně jako tisíce dalších zdravotníků i Grace pomáhala během protestů. Pod pseudonymem britské stanici popsala, jak se během protestů snažili ošetřovat raněné. Lehčí zranění řešili přímo v sanitce. Osoby, které byly například postřeleny, pak dobrovolníci odváželi k ošetření do klášterů.

Skutečně nemocný pacient

Mnozí zdravotníci v Barmě dodnes pracují v utajení, protože po nich současné vedení země dosud pátrá. Peníze jim pomáhají získat barmští exulanti, stále ale nemají dostatek zdravotnického materiálu a vybavení. Oficiálně fungují pod záštitou exilové vlády, která existuje od loňského dubna a své zastoupení má i v Česku.

Tajné nemocnice ve větších městech se podle svědectví zdravotních sester vydávají například za testovací centra proti covidu-19. Zdravotníci se ale musí často stěhovat, do práce chodí v civilním oblečení a nechávají doma telefony, kdyby je náhodou armáda zatkla.

"Musíme být na pozoru, když nás pacient zavolá k sobě domů," popisuje zdravotní sestra Nway Oo. "Nejprve si u lidí, kteří žijí ve stejné oblasti, ověříme, že je někdo opravdu nemocný. Takže vždy asi den čekáme, abychom si byli jisti, že se jedná o skutečného pacienta," vysvětluje. Lékaři navíc využívají facebookové skupiny a aplikace, aby lidem mohli radit na dálku.

Světová zdravotnická organizace jen do července loňského roku eviduje asi 500 útoků na zdravotníky, k polovině z nich došlo právě v Barmě. Univerzita v Manchesteru za podobnou dobu zaznamenala, že v zemi bylo 25 zdravotníků zabito, 190 zatčeno a 55 nemocnic obsadila armáda.

Exilovým ministrem zdravotnictví se stal Zaw Wai Soe, který před změnou režimu vedl boj proti pandemii koronaviru. Místo náměstka zdravotnictví mu nabídla i vojenská junta, ale odmítl. Od té doby se musí kvůli obviněním ze zrady ukrývat i on.

Pandemie koronaviru

Právě epidemie koronaviru situaci v zemi ještě více komplikuje. Řada lékařů, kteří měli na starosti očkování, skončila ve vězení, další se schovávají. Vojenská junta slíbila, že očkování urychlí, to se ale nestalo. Ve státních nemocnicích chybí kvalifikovaný personál a lidé zařízením nevěří. Exilová vláda proto loni v létě v oblastech, kde má silnou podporu, zahájila vlastní očkovací kampaň.

V boji s covidem lékařům chybí ventilátory, kyslíkové bomby i další vybavení. "Lámalo mi to srdce. Pracovala jsem do jedné nebo dvou hodin ráno a odpovídala na všechny zprávy lidí, kterým nebylo dobře. Psali: Můj otec zemře, má matka zemře, prosím pomozte. Ale já jsem nemohla nic udělat," popisuje sestra Mi April. Lidé prý stáli dlouhé fronty na kyslíkové bomby, na většinu z nich se ale nedostalo.

Je těžké odhadnout, jak silná byla vlna koronaviru v Barmě, ale v červenci a srpnu zemi pravděpodobně silně zdevastovala varianta delta. Čísla mrtvých ani nemocných nejsou známá. Zdá se, že od září se situace začala opět zlepšovat, ale míra očkování je stále velmi nízká, uvedla BBC na základě rozhovorů s barmskými lékaři a sestrami.

Lékaři jsou součástí barmského odboje i díky tomu, že se za vlády Aun Schan Su Ťij změnil přístup ke zdravotnictví. Zatímco předchozí junta péči o nemocné zanedbávala, civilní vláda začala do lékařské profese investovat.

"Všichni jsme doufali, že budeme mít jednoho dne lepší budoucnost s naší volenou vládou. Pak najednou přišel převrat. Proto to nemůžeme akceptovat. Pracovali jsme pro lidi, i s našimi nízkými platy a nízkou kvalitou života," tvrdí Zaw Wai Soe. "Měli jsme naději do budoucna a najednou jsme o ni přišli."

Video: Myanmarské policie odtahovala mrtvá těla z ulic a dál rozháněla davy

Myanmarská (barmská) policie odtahovala mrtvá těla z ulic a dál rozháněla protestující lidi. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července a 51 procent pod svým dosavadním maximem. Prudce oslabuje i kryptoměna ethereum.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Za schvalování teroristického útoku na internetu dostal muž tříletou podmínku

Pražský městský soud udělil sedmapadesátiletému Zdeňku Salovi za podporu a propagaci terorismu tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Řidič kamionu v březnu 2019 na internetu vychvaloval pachatele teroristického útoku v Christchurchi na Novém Zélandu, který ve dvou mešitách zastřelil pět desítek lidí. Rozsudek není pravomocný, muž i státní zástupce si ponechali lhůtu na možné odvolání. Sala vinu popírá.

Muž podle obžaloby pod článek o střelbě na Novém Zélandu na webu zvrácený.cz napsal komentář "Dobře on, tak na muslimáče". Dopustil se tak podle státního zástupce trestného činu podpora a propagace terorismu. Žalobce Miloš Klátik ho za to navrhl poslat na pět let do vězení, soudkyně Jarmila Pavlátová však stejně jako většina soudců v podobných případech uložila podmíněný trest.

"Jde o ojedinělé jednání, kdy schvaloval takto odporný čin," prohlásila předsedkyně trestního senátu. U soudu se podle ní neprokázalo, že by Sala patřil do nějaké extremistické organizace nebo že by psal další podobné komentáře. Muž ale podle ní neprojevil žádnou lítost, proto dostal nejvyšší možný podmíněný trest. Sala vinu u hlavního líčení popřel. "Nic takového jsem nenapsal," uvedl. Dodal, že z jeho IP adresy mohl komentář odeslat i někdo jiný. Jeho argument však soud neuznal.

Za podporu a propagaci terorismu přes veřejnou síť hrozí trest pět až 15 let vězení. Soudy však zatím v případě schvalování útoku v Christchurchi ukládaly podmíněné tresty.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Ruské akcie i rubl kvůli sporu Moskvy se Západem o Ukrajinu prudce oslabují

 Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.

Krátce před 11:00 SEČ se dolar prodával za 78,20 rublu, a vykazoval tak růst o 0,9 procenta. Naposledy byl tak vysoko v říjnu 2020. Ještě loni na podzim stačilo na nákup jednoho dolaru kolem 70 rublů. Euro se ve stejnou dobu prodávalo za 88,55 rublu a vykazovalo růst o 0,6 procenta. Pohybuje se tak blízko maxima z loňského jara.

Zvýšená kolísavost je u cen ruských aktiv patrná už několik týdnů, v posledních dnech ale napětí mezi Ruskem a Západem vygradovalo. Spojené státy v neděli oznámily, že nařizují rodinám diplomatů, aby opustily Ukrajinu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy