Loni touto dobou obdržela OSN už více než 150 stížností kvůli sexuálnímu násilí, které spáchali ruští vojáci. O znásilňování jako jedné ze zbraní ruské armády mluví také ukrajinská první dáma Olena Zelenská. "Všichni vědí o obrovském počtu znásilnění," řekla loni v listopadu při návštěvě Londýna.
Jak ale ona i psychologové zdůrazňují, obětí je ve skutečnosti pravděpodobně více - často nechtějí vypovídat. Například kvůli strachu, že se útočníci mohou opět vrátit.
Těmto ženám pomáhá i brněnská nezisková organizace Nesehnutí, která finančně podporuje ukrajinské spolky aktivní v oblastech osvobozených od okupantů. Podle ní bývá například běžný tento scénář: ruští vojáci přijdou do domu osamocené ženy a de facto po ní chtějí, aby jim sloužila. Ukrajinka pere jejich prádlo, vaří jim a je nucena k sexu. Většina žen na to ve snaze ochránit své děti či blízké přistoupí, a jelikož fyzicky neklade odpor, později se nevnímá jako znásilněná. Po osvobození vesnice ukrajinskými vojáky ani aktivně nevyhledá psychologickou pomoc. Přitom se může potýkat s úzkostmi, depresemi nebo myšlenkami na sebevraždu.
"Tím, že chtěly přežít a při vynucovaném sexu neměly pistoli u hlavy, je pro ně obtížné identifikovat se jako oběti sexuálního násilí," vysvětluje koordinátorka ukrajinských aktivit v českém hnutí Pavla Hofmeisterová.
Další se bojí stigmatu, stydí se nebo považují psychologickou pomoc za známku slabosti. "Kdybychom v nově osvobozených oblastech nabízeli letáky s jakýmkoli náznakem podpory obětí sexuálního násilí, jednoduše bychom je nerozdali," přiznává Hofmeisterová.
Nejdřív dítě, potom vlastní problémy
Organizace proto vymýšlejí jiné způsoby, jak pomoc nabídnout. Jako efektivní se ukázalo poskytování psychologické podpory traumatizovaným dětem, kterou ženy naopak neodmítají. "Až s odstupem času se přijde na to, že žena sama trpí traumatem v důsledku sexuálního zneužití," vysvětluje aktivistka.
Osvědčená je také poradna na telefonu. Tu poskytuje například ukrajinská organizace HealthRight či ukrajinští spolupracovníci Člověka v tísni, který na lince i v mobilních týmech zaměstnává 40 lidí. "Dostat se k obětem napřímo je velmi obtížné. Ukázalo se, že právě telefon je nejjednodušší cestou, jak se s nimi spojit," vysvětluje koordinátorka z Nesehnutí. Roli hraje i anonymita, kterou telefonní konverzace nabízí.
"Celkový počet hovorů se za poslední rok třikrát zvýšil. Jediný pokles jsme zaznamenali v prosinci, kdy na Ukrajině došlo k masivnímu výpadku elektřiny, což vedlo ke zhoršenému přístupu k internetu a mobilním sítím," popisuje situaci manažerka komunikace ukrajinského Člověka v tísni Alyona Budagovská. Letos začalo telefonátů opět přibývat. "V únoru jsme například přijali téměř o čtvrtinu více hovorů než v prosinci," dodává.
Oběťmi sexuálního násilí jsou ale také děti a muži. "Naši občané jsou zadržováni v nejrůznějších táborech, kde dokonce dochází ke kastracím," uvedla při veřejném slyšení v české Poslanecké sněmovně loni v říjnu Julija Sporyšová, zakladatelka ukrajinské organizace Divčata.
"Znásilněno bylo i jednoleté dítě, které bohužel v důsledku tohoto zrůdného činu následně zemřelo. Nedávno byla také znásilněna osmiletá holčička," dodala.
Jen symbolické soudy
Od počátku invaze do konce letošního ledna Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva nejen zachytil, ale i zdokumentoval 133 případů sexuálního násilí souvisejícího s probíhající válkou. Podle shromážděných svědectví se věkové rozmezí obětí pohybuje od čtyř do 82 let a první případy byly nahlášeny jen tři dny po začátku invaze loni v únoru.
Případy prošetřuje ukrajinská prokuratura a zabývá se jimi také Mezinárodní trestní soud. "Pachatelé jsou součástí ruské armády, nebyli zajati. Mezinárodní instituce proto nemají vliv na jejich vydání," vysvětluje Hofmeisterová. Například první takový soudní proces na Ukrajině, který začal loni v červnu, se konal v nepřítomnosti obviněného ruského vojáka. Je obžalován z toho, že 9. března ve vsi Bohdanivka u Kyjeva opakovaně znásilnil třiatřicetiletou ženu poté, co spolu s dalším ruským vojákem zastřelil jejího manžela.
"Může dojít k symbolickému odsouzení, ale momentálně je v podstatě nemožné zajistit u nich výkon trestu," dodává koordinátorka z Nesehnutí.
Přesto válka na Ukrajině podle zástupkyně OSN Pramily Pattenové přinesla v pohledu na sexuální násilí zásadní zlom. "Existuje politická vůle bojovat proti beztrestnosti a mezinárodní společenství se shoduje, že se znásilnění používá jako válečná taktika, jako nástroj teroru," cituje ji stanice France24.
