Oběťmi jsou i malé děti. Znásilňování je taktika ruských vojáků, chtějí zlomit odpor

Jana Václavíková Anna Dohnalová Jana Václavíková, Anna Dohnalová
26. 4. 2022 10:02
Z ukrajinských regionů, odkud se stáhli ruští vojáci, už několik týdnů přichází zprávy o zvěrstvech, kterých se tam invazní armáda dopouštěla. Výjimkou nejsou ani znásilnění. Ukrajinští i zahraniční odborníci upozorňují, že Rusové používají sexuální násilí jako strategii v boji.
Protest před ruskou ambasádou v Berlíně. Ženy při něm upozorňují na sexuální násilí při ruské invazi.

Skupina pětadvaceti žen a dívek z ukrajinské Buči strávila několik dní ve sklepě. Neukrývaly se před bombardováním, násilím je tam drželi přímo ruští vojáci. A systematicky je před osvobozením města na začátku dubna znásilňovali. „Zajistíme, že už nikdy nebudete chtít být s mužem, abyste nemohly mít žádné další ukrajinské děti,“ řekli jim údajně útočníci. Jejich případ, který popsal britský server BBC, není ojedinělý. Znásilnění a sexuální násilí je podle odborníků taktikou Ruska na zlomení odporu Ukrajinců.

Svědectví znásilněných žen z Buči, kterým bylo mezi 14 a 24 lety, se podobá výpovědím dalších lidí, které ruské jednotky sexuálně zneužily. Oběťmi jsou především ženy, násilí se ale nevyhýbá ani dětem a mužům. „Nejmladší dívce, kterou ruští vojáci znásilnili před očima několika civilistů, bylo 12 let. Tento případ nám předala svědkyně, která u toho byla. Nevěděla, jak se vypořádat s tím, co zrovna viděla. Okupanti však znásilňují ještě mladší dívky, dokonce i malé děti,“ popisuje v rozhovoru s Aktuálně.cz Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace La Strada, která se zabývá prevencí genderového a domácího násilí a obchodu s lidmi.

„Mluvím s matkou jedenáctiletého chlapce. Přivázali ji k židli, aby musela sledovat, jak je její syn znásilňován.“ Oleksandra Kvitková, psycholožka pracující na horké lince ukrajinské ombudsmanky

Experti se domnívají, že sexuální násilí není selháním jednotlivců, nýbrž obecný vzorec chování ruských jednotek. „Jednou z ruských praktik terorizování obyvatelstva je znásilnění,“ potvrzuje pro Aktuálně.cz Oleksandra Matvijčuková, právnička z ukrajinské organizace Center for Civil Liberties, která vyšetřuje válečné zločiny Rusů už osm let od začátku války na východní Ukrajině. Nyní podle ní s množstvím ruských vojáků zapojených do invaze stouplo i množství spáchaných zločinů.

„Nejde o jednotlivé případy, ale o vzor, který je podporován, naplánován a legitimizován státními médii a politickým vedením. Chtějí zastavit odpor místních, proto používají mučení, nucené vysídlení a další zločiny, které jsou zakázané mezinárodním zákonem,“ uvádí.

Podle psycholožky Oleksandry Kvitkové, pracující na horké lince ukrajinské ombudsmanky, se Rusové na Ukrajině dopouštějí i veřejného sexuálního násilí. „Jednu dvacetiletou dívku znásilnili tři muži přímo na ulici. Matka dívky vyběhla ven na pomoc, ale dcera na ni křičela, ať zůstane doma. ,Ať na tebe nesahají, já to zvládnu.’ V takových případech trpí nejen ti, kteří byli znásilněni, ale i svědci,” konstatuje pro server Holod.

„I když přesně nevíme, jak je znásilňování na Ukrajině rozšířené, už nyní je jasné, že je to součást ruského arzenálu.“ Britská velvyslankyně na Ukrajině Melinda Simmonsová

Přesné čísla možná nikdy nebudeme znát

Organizace La Strada od začátku invaze obdržela hlášení dvanácti žen a tří nezletilých dívek o sexuálním násilí. Jejich pracovníci naposledy řešili případ matky, kterou Rusové znásilnili společně s jejím dítětem. „Bylo to strašné, řekla nám, že to je její konec, že neví, jak se s tím vypořádat. Rusům nikdy neodpustí, co udělali její holčičce,“ dodává Kateryna Čerepachová.

Americký deník The Washington Post uvádí, že se na Ukrajině odehrává jedno z největších a nejhorších válečných tažení zahrnující sexuální násilí od útoků Islámského státu na jezídskou menšinu v Iráku v roce 2014. Ozbrojenci této teroristické organizace tehdy podle dostupných údajů unesli asi 2500 příslušnic irácké komunity jezídů, které věznili, bili a sexuálně týrali, protože nevyznávaly jejich víru.

„Pracuji se čtrnáctiletou dívkou, která byla znásilněná pěti muži a nyní je těhotná. Lékaři jí řekli, že potrat by jí mohl v budoucnu znemožnit mít děti. Proto si pravděpodobně dítě nechá. Není to ojedinělý případ. Dívky ve věku 14, 15 a 16 let jsou často znásilňovány. Po válce tu bude mnoho těhotných teenagerek.“ Oleksandra Kvitková, psycholožka pracující na horké lince ukrajinské ombudsmanky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o stovkách případů sexuálního násilí. Ve svém projevu před dvěma týdny dokonce obvinil ruské vojáky za znásilnění batolete. „Je děsivé o tom mluvit, ale je to pravda. Stalo se to,“ prohlásil. Podle prezidentových slov byl ruský voják identifikován.

Údajně má jít o pětadvacetiletého Alexeje Byčkova, který si zločin natáčel a video později umístil na sociální sítě. V Rusku ho podle serveru The Insider zatkla policie.

Ukrajinská území, která jsou nebo byla pod kontrolou ruské armády.

Strach z pomsty i z vinění oběti

Počet nahlášených případů sexuálního násilí na Ukrajině je nižší, než jaká budou skutečná čísla. „Ženy mají často strach. Je důležité si uvědomit, že znásilnění se málokdy hlásí i v mírových časech. Mohou za to různé stereotypy a svalování viny na oběť. Je to velice choulostivá věc, a tak se s tím ženy raději rozhodnou vypořádat samy, přestože je to jeden z nejvíce traumatizujících zločinů, který oběti velmi poznamená,“ tvrdí Kateryna Čerepachová.

„Pouhé minimum (znásilněných) žen vyhledá pomoc a některé to ani nepřežijí.“ Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské organizace La Strada

Potvrzuje to i právnička z ukrajinské organizace Center for Civil Liberties Oleksandra Matvijčuková. „Na jednoho člověka, který je ochotný o tom mluvit, existuje velká spousta dalších, kteří budou roky mlčet. Znásilnění je nejvíc utajený zločin,“ upozorňuje.

Také podle Julie Sporyšové z ukrajinské neziskové organizace Divchata někteří znásilnění během ruské invaze promluví o svých zážitcích až s odstupem času. „Myslím, že se nám ozvou později, až přestanou být v šoku nebo až se dostanou do bezpečí,“ domnívá se.

Čerepachová dodává, že si znásilněné ženy často ani nemohou přivolat pomoc nebo se odborníkům svěřit. „Skutečně velkou roli hraje, kde se zrovna nacházejí. Některé oblasti bohužel nemají vedle elektřiny a vody ani mobilní signál a v takových případech si žena, která se stala obětí sexuálního násilí, nemůže poradit,“ vysvětluje.

Oběti se navíc obávají, že by se útočníci mohli vrátit. „Jedna žena nám přímo řekla, že nechce, abychom o jejím zážitku s kýmkoliv mluvili,“ popisuje pro Rádio Svobodná Evropa Maryna Lehenková z organizace La Strada. „Bojí se, že si ji najdou a zabijí ji, protože to jí řekli.“

„Volala nám pětadvacetiletá žena, že před ní na ulici znásilnili její šestnáctiletou sestru. Říkala, že křičeli ‘Tohle se stane každé nacistické prostituce’.“ Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová

Jaká existuje pomoc

Pokud oběti sexuálního násilí nebo znásilnění hledají pomoc, mají více možností. Ukrajinská vláda zřídila speciální telefonní linku, podporu nabízí také organizace, které se sexuálním násilím dlouhodobě zabývají, jako již zmíněná Divchata a La Strada. Na krizových linkách poskytují psychologickou, lékařskou i právní pomoc, případně je nasměrují podle toho, jaké požadavky mají.

„Jako úplně první věc se jich ptáme, kde se nacházejí a jestli jsou víceméně na bezpečném místě, což bývá největší problém. Pak zjistíme, s čím chtějí pomoct. Pokud se potřebují jen poradit, jak znásilnění nahlásit, máme právníky, kteří ženě předají kontakt s konkrétními institucemi, které na to už mají své postupy. Pokud se jedná o psychologickou pomoc, nabízíme terapii,“ líčí ředitelka organizace La Strada Čerepachová. Asistenci nabízí také ukrajinští psychologové, kteří chudším obětem pomáhají bezplatně.

Žena v Berlíně protestuje proti sexuálnímu násilí ruských vojsk na Ukrajině.

Pomoc najdou také ženy, které po znásilnění otěhotněly. Potratové pilulky posílá zdarma do ukrajinských nemocnic a lékáren například kanadská nezisková organizace Women On Web. “Na Ukrajině pracujeme přímo s poskytovali a zdravotními zařízeními a pomáháme s distribucí potratových pilulek do oblastí, kde jich je nedostatek,” uvádí její zaměstnankyně Venny Ala-Siuruaová.

Rozplétáním nahlášených případů sexuálních zločinů na Ukrajině se už nyní zabývají místní vyšetřovatelé a také Mezinárodní trestní tribunál. Před soudy by se mohli dostat jak ruští vojáci, tak jejich velitelé.

Znásilnění jako válečný zločin

Znásilnění při ozbrojených konfliktech bylo mezi válečné zločiny zařazeno v roce 1919, trvalo ale desítky let, než za něj byl odsouzen první člověk. V roce 1998 byl za svou roli při rwandské genocidě z roku 1994 a za zločiny proti lidskosti včetně masových znásilnění odsouzen rwandský politik Jean-Paul Akayesu. V roce 2017 byl za genocidu a zřízení znásilňovacích táborů během války v Jugoslávii odsouzen velitel srbské armády Ratko Mladić.

Generální prokurátorka Iryna Venediktová oznámila, že Ukrajina viní z válečných zločinů spáchaných jednotlivými příslušníky okupační armády přímo Rusko. Shromážděné důkazy proto použijí na obžalobu vedení země.

Stejně jako u předchozího vyšetřování válečných zločinů však může trvat i několik let, než viníci stanou před soudem. „Jsem si jistý, že k procesům dojde. Otázkou je jen, kdy, kde a jak dlouho to potrvá,“ myslí si Andrew Stroehlein, evropský mediální ředitel organizace Human Rights Watch, která zvěrstva na Ukrajině rovněž vyšetřuje.

Moskva od začátku invaze navzdory množícím se důkazům popírá, že na Ukrajině útočí na civilní cíle. Odmítá též obvinění ze znásilňování. „Je to lež,“ tvrdil koncem března mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. O týden později se v ruské televizi uskutečnila debata vedená předním ruským propagandistou Vladimirem Solovjovem. Hosté se v ní shodli, že zprávy o sexuálním násilí ze strany ruských vojáků jsou prý „psychologickou operací Britů“.

Video: Ukrajinka popisuje znásilnění ruskými vojáky

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Policie na Jihlavsku pátrá po tříletém chlapci, odvezla ho matka, jež ho nemá v péči

Policie vyhlásila celostátní pátrání po tříletém chlapci Oliveru Surowieckém. V pondělí ho odvedla jeho pětadvacetiletá matka, ačkoliv je dítě rozhodnutím soudu svěřené do péče jiné blízké příbuzné. Chlapce měla žena předat v Jihlavě jeho babičce. Místo toho ho odvedla a o sobě ani o dítěti nedala žádnou zprávu. Lidé, kteří o chlapci něco vědí, mohou volat na tísňovou linku 158. V úterý to uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Žena se synem podle zjištění policie kolem 19:00 v jihlavské ulici Matky Boží nastoupila do modrého auta Škoda Octavia kombi s registrační značkou 7AH9842, s nímž odjeli.

Chlapec je vysoký asi 70 centimetrů, je štíhlý. Má hnědé oči a plavé krátké vlasy. Na sobě měl modré krátké kalhoty, modré tričko s potiskem a modrobílé tenisky.

Žena je vysoká 161 centimetrů, má hubenou postavu. Má modré oči a rovné dlouhé plavé vlasy. Na zápěstí má jizvy a na zádech vytetovaný maják s andělskými křídly. Na sobě měla černou bundu, triko s obrázky mimozemšťanů a riflové krátké kalhoty.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Pražská burza po více než dvou hodinách obnovila obchodování. Nefungovala kvůli technickým problémům

Pražská burza cenných papírů obnovila obchodování, úterní výpadek trval asi 2,5 hodiny. Burza o tom informovala na svém webu.

Důvodem přerušení obchodování byly problémy komunikačního připojení, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Burza přerušila obchodování v 10:19, obchodování se všemi produkty bylo obnoveno od 13:00. Burza zároveň upozornila, že z technických důvodů zatím nejsou na jejím webu zobrazována aktuální data z obchodování.

Zdroj: ČTK
Další zprávy