Dosavadní informace o vlastnostech varianty omikron v Jihoafrické republice jsou podle Trnky ještě stále nejasné a nespolehlivé. "Spousta z nich není podpořena reálnými daty. Třeba na sociálních sítích jsou často anekdotické zprávy od někoho z nemocnice, který říká, že se mu zdá, že je tam méně pacientů," podotýká Trnka, přednosta Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. lékařské fakulty UK.

Biochemik také zdůrazňuje, že dostupné informace o omikronu mohou být stále ještě zkreslené například vlivem odlišné struktury populace v JAR, kde se varianta zatím nejvíce rozšířila. "V tuto chvíli jsou tam mnohem více nakaženi mladší lidé," vysvětluje Trnka. "Což samozřejmě znamená, že proporce těžkých případů nebo případně úmrtí bude v tuto chvíli samozřejmě mnohem nižší, než kdyby tam virus nyní napadal spíše starší věkové kategorie," dodává.

Na rozšíření omikronu by se Česko podle Trnky mělo připravit dvěma způsoby. Prvním z nich je dodržování stávajících protiepidemických opatření. "To, co bude platit na každou variantu viru, je dodržování nošení respirátorů a snížení kontaktů mezi lidi," podotýká docent biochemie.

Další řešení poté Trnka vidí v rychlejším podávání posilujících dávek vakcín. "Ze studií protilátek se zdá, že dvě dávky mRNA vakcín budou mít proti omikronu silně sníženou schopnost. Zatímco to ale vypadá, že podání třetí dávky ochrannou schopnost zvýší zásadně," dodává.

Varianta omikron byla poprvé zaznamenána na jihu Afriky a v Jihoafrické republice způsobila v posledních týdnech značný nárůst počtu nakažených. Na území Evropy se nyní omikron výrazně šíří ve Velké Británii. Podle odhadů tamních epidemiologů se denně v zemi nakazí až 200 tisíc Britů, i když testy zatím potvrdily okolo pěti tisíc případů.

V Česku zatím testy odhalily jen jednotky případů této varianty. Členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) ale ve středu upozornili na to, že i přes malý počet prokázaných případů se nakažlivější varianta omikron v Česku šíří komunitně a skutečných případů jsou spíše stovky.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde Trnka také zmiňuje, jaká důležitá data pro zmapování nakažlivější varianty vědcům stále chybí.