Agentura AP ve středu s odvoláním na vojenské experty NATO uvedla, že Rusko má při hranicích s Ukrajinou stále 35 000 až 40 000 vojáků. Před pár dny přitom jak ukrajinská, tak ruská média informovala, že Moskva vojáky od hranic stahuje. A že jich u hraniční čáry zůstává "jen" kolem 10 000...

Podle AP jsou na hranicích motostřelecké a tankové jednotky a podpůrné letectvo.

Při případné invazi do ukrajinského vnitrozemí by Rusko mohlo dosáhnout svých cílů během tří až pěti dnů. V Bruselu to prohlásil vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove.

Situaci vyvolanou soustředěním ruských jednotek u ukrajinských hranic označil za "neuvěřitelně znepokojivou".

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Breedlove. | Foto: Reuters

Američtí vojenští velitelé přemýšlejí, jak konkrétně posílit vojenskou přítomnost Spojených států ve východní Evropě. Agentuře AP to v úterý na schůzce NATO v Bruselu řekl nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany.

Washington podle něj povzbuzuje evropské spojence, aby posílili letecké hlídky v oblasti Baltu a zvýšili vojenskou podporu Polsku (což Spojené státy už udělaly).

USA prý navíc možná vyšlou do Černého moře válečnou loď, uvažují i o malém týmu vojáků.

Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý večer definitivně schválila konečnou verzi návrhu zákona o finanční pomoci Ukrajině a sankcích proti Rusku v odvetě za jeho anexi Krymu. Dokument, který Kyjevu slibuje záruky na půjčky ve výši jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard Kč), už jen musí podepsat prezident Barack Obama.

Konečnou verzi, na které se vedení obou komor Kongresu dohodla v minulých dnech, už předtím schválil Senát. Ve sněmovně prošel návrh jasnou většinu 378 ku 34 hlasům.

Úvěrové garance mají pomoci stabilizovat ukrajinskou ekonomiku. Konečná verze návrhu zahrnuje také pomoc 50 milionů dolarů na boj s korupcí a přípravu voleb. Dalších 100 milionů dolarů pomoci má podpořit bezpečnostní spolupráci mezi USA, EU a zeměmi střední a východní Evropy. Návrh také poskytuje prezidentovi pravomoc poskytovat další vojenskou pomoc Ukrajině a zemím v oblasti.

Foto: Aktuálně.cz

Ministři zahraničí členských zemí NATO se v úterý v Bruselu dohodli, že Severoatlantická aliance na praktické úrovni přeruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.

Vojenští plánovači mají navíc v příštích týdnech připravit návrh, jak zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už nabídly konkrétní příspěvky.

Podle nejmenovaného aliančního zdroje to může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale třeba také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na večerní tiskové konferenci upozornil, že předložené návrhy budou před jejich uvedením v život muset probrat a schválit političtí zástupci členských zemí. Více čtěte ZDE.

Foto: Reuters