Živě: Bláto, déšť, hlad a nemoci. Situace uprchlíků u Idomeni je kritická
Uprchlická krize v Evropě.
Kvůli špatným podmínkám se rozhodlo opustit Idomeni několik stovek lidí. Kolem 800 jich má sbalené věci a budou zřejmě následovat asi 200 běženců, kteří odcestovali už v noci na dnešek. Dál tam ale zůstává více než 12.500 lidí, uvedl zpravodaj agentury DPA.
Podobná situace je podle zmocněnce i v táboře Tabanovce na makedonském území u srbských hranic, kde se Boček seznámil se situací dnes. Kolem 400 lidí, z čehož tvoří více než polovinu děti, se tam zdržuje už několik dní. "Jejich životní podmínky jsou nepřijatelné a dál je zhoršují nepříznivé povětrnostní podmínky," upozornil Boček. Poukázal především na provizorní stany stojící na rozbláceném poli a na chybějící přístup migrantů k tekoucí vodě.
Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku. Když země na takzvané balkánské trase nedávno omezily vstup uprchlíků na svá území, uvázlo nyní v Řecku na 44 000 utečenců. Nejkritičtější je situace u makedonských hranic u přechodu Idomeni, kde navíc v posledních dnech hustě pršelo. Bouček poukázal na to, že se tam zdržuje asi 13 000 lidí, z čehož je více než 8000 žen a dětí.
Orbánův poradce György Bakondi mimo jiné poznamenal, že během prvních dvou měsíců letošního roku se zvýšil počet nelegálních vstupů na maďarské území. Nicméně tok migrantů nedávno opět poklesl, což dokumentoval na údaji, že pohraniční policie v posledních dvou dnech zadržela jen 40 lidí.
Maďarská vláda loni vydala na zvládnutí migrační krize 80 miliard forintů (sedm miliard korun). Na tiskové konferenci v Budapešti to dnes podle agentury MTI sdělil György Bakondi, poradce pro vnitřní bezpečnost premiéra Viktora Orbána. V současné době se v Maďarsku zdržuje celkem 2200 migrantů, uvedl rovněž Bakondi. Upřesnil přitom, že se nacházejí buď v izolovaných imigračních zařízeních, nebo v obecních útulcích.
Portugalsko je připraveno přijmout více než deset tisíc uprchlíků. "V rámci evropského systému kvót je to přibližně 4800 lidí a mimo jsme bilaterálně nabídli místo dalším 5800 lidem," řekla během své návštěvy v Praze státní tajemnice Portugalska pro EU Margarida Marquesová.
Uprchlíky chtějí Portugalci přijmout z Řecka, Německa, Švédska, Itálie a Rakouska. "Kvóty nebyly nejlepším řešením, my potřebujeme spíše dobrovolnou reakci," podotkla Marquesová.
V Německu zahynul běženec, který se chtěl vyhnout kontrole ve vlaku a z jedoucí soupravy vyskočil.
Incident se stal dnes brzy ráno v nočním vlaku do Mnichova.
Na svém webu o tom informovala bavorská rozhlasová a televizní společnost Bayerischer Rundfunk s tím, že mrtvý byl identifikován jako 17letý Egypťan.
Současná podoba schengenského prostoru:
The Wall Disease: see the fences scarring #Europe in our latest map
— The Migrants' Files (@MigrantsFiles) March 9, 2016
More #dataviz here: https://t.co/qjFbTgk5LT pic.twitter.com/l8c2LysHN0
Švédsko se chystá od 4. července na nejméně dva týdny pozastavit pohraniční kontroly, které zavedlo loni v listopadu ve snaze zastavit proud běženců mířících do země, napsal list Aftonbladet.
Přerušení pohraničních kontrol se shoduje s obdobím dovolených. "Aby byla policie schopná vykonávat svou práci, tak její personál rovněž potřebuje dovolenou," citoval deník šéfa pohraniční policie Patrika Engströma.
"Znamená to, že pokud v létě budeme opět čelit masovému příchodu lidí, budou naši lidé muset pracovat přesčas a my budeme muset podniknout další opatření, jak pohraniční kontroly zajistit," dodal.
Makedonský vůdce si rovněž postěžoval, že jeho země zatím stále ještě do EU nebyla přijata.
Z evropského pohledu "my nejsme nic, ani unijní země, ani součást Schengenu, ani součást NATO. Nikdo nás nechce," uvedl Ivanov.
Makedonie je donucena platit za chyby Evropské unie během současné migrační krize. V rozhovoru s německým deníkem Bild to prohlásil makedonský prezident Ďorge Ivanov.
Současnou osmadvacítku obvinil z toho, že selhala, pokud jde o předjímání velikosti uprchlické vlny směřující přes Turecko. A tváří v tvář obrovskému množství běženců podle něj EU najednou nevěděla, co dělat.
Exprezident Václav Klaus v Německu před důležitými zemskými volbami podpoří populistickou a antiimigrační stranu Alternativa pro Německo. V pátek večer vystoupí po boku její předsedkyně Frauke Petryové na mítinku v západoněmeckém Neuwiedu.
Klaus podle jeho mluvčího řadu názorů AfD sdílí, a proto se rozhodl se aktivně zapojit do německé předvolební kampaně. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Klausova podpora AfD Českou republiku nepoškodí.
Slovenské ministerstvo zahraničí opakovaně obvinilo Řeky ze snahy vměšovat se do dění v zemi.
Stalo se tak poté, co řecký velvyslanec na Slovensku Nicolas Plexidas tento týden v rozhovoru se slovenským listem Denník N kritizoval slovenského premiéra Roberta Fica za postoj k migrační krizi.
"Přispěl k tomu, že ve společnosti vzrostly xenofobní nálady; z tohoto pohledu je celkem přirozené, že lidé hledali útočiště v autentických protiimigračních a xenofobních silách, jako je například strana pana Kotleby," řekl velvyslanec v reakci na výsledky slovenských voleb.
List Kathimerini s nadsázkou poznamenává, že situace na severní hranici Řecka může v brzké době připomínat demilitarizované pásmo, které odděluje Severní a Jižní Koreu.
Itálie má na nepropustnosti albánské hranice zájem. V zemi totiž panují obavy, že do ní přes Albánii mohly začít proudit desetitisíce běženců, kteří jsou momentálně nedobrovolně uvězněni v Řecku.
To ostatně Italové pamatují z 90. let, kdy k nim přes moře prchali lidé právě z Albánie.
Bulharsko a Albánie zpřísňují bezpečnostní opatření na svých hranicích s Řeckem. Reagují tak na zavření takzvané balkánské migrační trasy.
Bulharsko již na hranice vyslalo vojáky, navíc chce - "v případě nárůstu migračního tlaku" - postavit plot. Albánii by se střežením hranice měly pomoci italské vojenské hlídky, píše řecký list Kathimerini.
Poté, co země na takzvané balkánské trase nedávno omezily vstup uprchlíků na svá území, uvízlo nyní v Řecku na 42 000 utečenců.
Nejkritičtější je situace u makedonských hranic u přechodu Idomeni, kde navíc v posledních dnech hustě pršelo. Kvůli špatným podmínkám se několik stovek lidí podle agentury DPA rozhodlo místo opustit.
Do Řecka připlulo po moři z Turecka od začátku roku přes 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, čtvrtinu Afghánci a asi 17 procent Iráčané. Šedesát procent z celkového počtu byly ženy a děti, vyplývá z nejnovějších údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Před pěti lety začala válka v Sýrii. Právě ona odstartovala masovou migrační krizi. Před boji od té doby podle odhadů prchlo bezmála 12 milionů Syřanů.
Five years of conflict. 11.7 million forced to flee. #Syria needs peace. #withsyria pic.twitter.com/wNbRlag5PY
— UN Refugee Agency (@Refugees) March 11, 2016
Podle Kaliňáka by mohla plánovaná dohoda s Tureckem pomoct diskusi znovu rozproudit. "Konečně začneme racionálně mluvit o některých věcech a přiznáme si, že některá politická rozhodnutí jednoduše nelze technicky zavést do praxe. Ne proto, že by byl někdo neochotný nebo nezkušený, ale jednoduše proto, že lidé nejsou zboží," řekl.
Denně na ostrovy připlouvá kolem dvou tisíc lidí. A dobrovolně se určitě nebudou chtít vracet. "Jednoduše nemůžete násilně nikoho přinutit k přesunu," myslí si slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
Slovensko podle něj takto argumentuje už od chvíle, kdy Evropská komise navrhla přemísťování uprchlíků do všech členských států Unie v rámci povinných kvót.
Evropská unie chce uprchlíky vracet do Turecka, s čím ale zatím nepočítá, je drama, které na řeckých ostrovech vypukne. Tedy jak uprchlíky přinutit, aby nasedli na loď a odpluli zpět do Turecka, píše z Bruselu reportérka Hospodářských novin Silvie Housková. Právě tuhle otázku teď evropští politici začínají řešit.
V kůži uprchlíka.
Norští teenageři mají možnost si na 24 hodin vyzkoušet, jaké je to být uprchlíkem putujícím Evropou, píše agentura AFP.
Norwegian teens play refugees for a day https://t.co/KOsKX4lstV pic.twitter.com/67IFiaCVIR
— AFP news agency (@AFP) March 11, 2016
Připomeňme, že podle statistik od října loňského roku prošlo Slovinskem na cestě do bohatších západních států na půl milionu běženců. Pouze přibližně 460 jich požádalo v této zemi o azyl a doposud úřady takové žádosti vyhověly jen ve zhruba deseti případech.
V posledních pěti dnech do Slovinska žádný uprchlík nepřišel. Stalo se tak poté, co Makedonie v souladu s pondělní dohodou dosaženou na summitu EU uzavřela své hranice s Řeckem. Stejný krok poté učinilo i Srbsko.
Šefic na tiskové konferenci ve slovinské metropoli upřesnil, že 349 běženců do země přijede z Řecka, 218 z Itálie a 20 z dalších států. Přijímáni podle něj budou po padesáti měsíčně, a to až do srpna příštího roku.
Slovinsko předpokládá, že prvních čtyřicet migrantů z kvóty stanovené Evropskou unií přijme v dubnu. Podle agentury Reuters to řekl státní tajemník slovinského ministerstva vnitra Boštjan Šefic.
Slovinsko, které je nejmenším státem na takzvané balkánské migrační cestě, se loni zavázalo, že přijme 587 uprchlíků. Lublaň v této souvislosti zároveň uvedla, že s jejich přijímáním začne, až bude zmíněná trasa migrantů mířících do západní Evropy uzavřena.
Iráčané nejsou jediní. Naději ztrácejí i Afghánci.
Do Iráku se z Německa vrací každý měsíc kolem 3000 běženců a jejich počet neustále roste, uvedla ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová.
Do Německa loni přišlo téměř 1,1 milionu běženců především ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. "V současnosti se jich například každý měsíc do Iráku vrací 3000 - a má to vzestupný trend - podle toho, jak se osvobozují jejich města od Islámského státu," uvedla na mítinku své Křesťanskodemokratické unie (CDU) před zemskými volbami ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Podle ní je pro řešení migrační krize proto klíčové zajistit stabilitu v zemích, jakými jsou právě Irák či Sýrie. "Ne každý uprchlík tady zůstane."
Evropská unie musí v uprchlické krizi najít společné řešení, shodli se v Mnichově premiéři Česka a Bavorska Bohuslav Sobotka a Horst Seehofer. Podle nich je nutné zajistit vnější ochranu unijních hranic a zastavit proud běženců už na hranici mezi Řeckem a Tureckem.
"Migrace je vážný evropský problém. Žádná evropská země ho nemůže vyřešit sama o sobě, vyžaduje to koordinovaný evropský postup," řekl Sobotka. Je ale podle něj potřeba jednat rychle, aby se neopakoval loňský rozsah uprchlické vlny. Premiér očekává, že společné řešení se podaří najít na summitu EU, který se koná příští týden.
Příliv běženců snížil v uplynulém roce hrubý domácí produkt Řecka (HDP) o 0,35 procenta. Vyplývá to z prvních odhadů, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Silně zadluženému Řecku, jehož ekonomice se obtížně daří vymanit z recese, by migrační krize mohla způsobit "výrazné problémy", stojí ve výroční zprávě.
U makedonských hranic se tísní na 12 000 lidí, kteří chtějí dále do Evropy. Polovinu z nich tvoří ženy a děti. Podle agentury AFP se v divokém tábořišti u hraničního přechodu Idomeni stává situace kritickou ze zdravotního hlediska.
V oblasti v těchto dnech hustě prší a uprchlíkům, zejména dětem, je zima, což se projevuje na prudkém nárůstu respiračních a průjmových onemocnění. Vážně onemocnělo 34 dětí, které byly převezeny do nejbližších nemocnic.
Na místě zasahují dvě řecké zdravotnické jednotky, které poskytují ambulantní ošetření. Tvoří se před nimi fronty stovek stojících, sedících a stále častěji ležících lidí.
Čtvrteční dění si můžete připomenout zde:
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem evropské migrační krize.
Právě se děje
Po letech útlumu se český realitní trh probouzí. Jaké ceny a trendy nás čekají?
Video: Kung-fu na Dakaru. Poničené čelní sklo muselo z auta ven za každou cenu
Češi nastoupili na Dakaru k útoku, v kamionech jsou tři v top 4. Výborně jel i Prokop
Coufalův vlastní gól nastartoval Citizens. West Ham od nich schytal čtyři góly
Když Ursula von der Leyenová točila pivo U Rarášků. Fotky roku Richarda Horáka
Macháčovy scény obletěly svět. Vodil si americkou star, nakonec odmítl hrát dál
