Evropa - Asi 3000 uprchlíků vstoupilo během soboty z Chorvatska na území Slovinska, v neděli jich bylo o něco méně.
Běženci začali využívat trasu přes Slovinsko poté, co Maďarsko v noci na sobotu uzavřelo svou zelenou hranici s Chorvatskem. Lublaň uvedla, že má omezené kapacity a žádá Chorvatsko, Srbsko a Makedonii, aby příliv běženů brzdily.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Přečtěte si na Aktuálně.cz: Do Česka míří rodina syrských křesťanů, evangelíci pro ni vybrali přes 100 tisíc
Slovinsko hodlá z Chorvatska přejímat nanejvýš 2500 uprchlíků denně. Slovinské ministerstvo vnitra pak odpoledne upozornilo, že nebude přijímat neomezené množství migrantů. Chorvatsko, Srbsko a Makedonie budou prý muset přispět k zpomalení jejich přílivu. "Nemůžeme přijímat neomezené množství migrantů, pokud budeme vědět, že nemohou pokračovat ve své cestě dál na Západ," řekl státní tajemník slovinského ministerstva vnitra Boštjan Šefic.
Německá kancléřka Angela Merkelová dnes slíbila v Ankaře, že se Berlín zasadí o rychlejší vydávání víz Turků cestujícím do Evropské unie. Učinila tak ve snaze dosáhnout dohody s Tureckem ohledně zastavení přílivu uprchlíků do Evropy přes jeho území. Merkelová se setkala s prezidentem Recepem Erdoganem i premiérem Ahmetem Davutogluem (na snímku). Ten řekl, že břemeno uprchlické krize musejí země, které jí jsou zasaženy, nést rovnoměrně. Zopakoval názor Ankary, že by v severní Sýrii měla vzniknout bezpečnostní zóna, kde by se soustředili obyvatelé země prchající ze svých domovů, aniž by opouštěli svou zemi. Také se vyjádřil kriticky k ruské letecké intervenci proti syrským povstalcům: nálety v okolí Aleppa na severu země mohou vyvolat novou migrační vlnu.
Při hádce mezi somálskými uprchlíky v ubytovně v severoněmeckém Neuenkirchenu byl jeden z nich ubodán. Dvacetiletého muže jeho o čtyři roky starší krajan bodl do krku. Údajný pachatel byl předběžně zadržen. Čin se odehrál v dvoupodlažním domě, který obec pronajala uprchlíkům. Oba Somálci, kteří se znali už před příchodem do Německa, žili v Neuenkirchenu od jara. V budově, v níž je nyní ubytováno devatenáct uprchlíků, obývali společně jeden byt. Policie se domnívá, že konflikt mezi dvojicí doutnal delší dobu a kořeny má ještě z doby před jejím příjezdem do Evropy.
Ministr vnitra Milan Chovanec na dotaz agentury Reuters odpovědě, že policie jedná podle práva, když zadržuje lidi, kteří vstoupí do země nelegálně. Reuters shrnuje odmítavý postoj ČR vůči kvótám v rámci EU a také protiislámské výroky prezidenta Miloše Zemana.
Dále se v materiálu Reuters kritizují podmínky v záchytných táborech. Situace v obci Vyšní Lhoty je prý ještě dobrá ve srovnání se zařízením v Bělé-Jezové. Na to upozornila ombudsmanka Anna Šabatová, která zařízení navštívila. Běženci podle ní nevědí, proč tam jsou, na jak dlouho a jaký je jejich status. Právě Šabatová řekla, že uprchlíci žijí hůř než vězni. V době její návštěvy dostávali jako jídlo třikrát denně rohlíky se sýrem, spali na lůžkách bez prostěradel a povlečení, nedostávalo se toaletních potřeb.
Pro 700 lidí bylo k dispozici pět sociálních pracovníků a jeden lékař se dvěma zdravotnicemi. Syn v jedné syrské rodině trpěl astmatem, nedostával náležité léky a sanitku, která pro něj byla několikrát přivolána, musela rodina platit. Reuters píše, že zařízení chrání dvojitý plot, jehož vnitřní část je zakončena ostnatým drátem. Reportéři Reuters prý nedostali povolení k návštěvě.
Pár syrských uprchlíků mířících do Německa skončil po 24 dnech útěku z vlasti ve vazbě v České republice a zůstal v ní 40 dní. S využitím tohoto případu dnes tisková agentura Reuters v rozsáhlém materiálu kriticky upozornila na podmínky, s nimiž se uprchlíci setkávají v České republice.
Dvojice byla zadržena, protože vstoupila do České republiky bez víz. "Řekli nám, že to potrvá jenom několik hodin, ale bylo z toho 40 dní. Dali nám pouta a odvezli na policejní stanici někam do podzemí," řekl muž, jehož Reuters označil kvůli jeho ochraně fiktivním jménem Rámiz.
Upozornil na to, že postup Čechů se velmi liší od toho, jak s uprchlíky jedná Maďarsko nebo Rakousko. "Policie v jiných zemích nám pomáhala, ne jako tady," řekl Rámiz, který byl zadržován v zařízení ve Vyšních Lhotách. Policie prý jemu a jeho partnerce odebrala telefon i peníze a Syřané museli za den pobytu a za stravu zaplatit deset eur. Nyní jsou v ubytovně v Praze a chystají se odjet do Německa.
Proud migrantů do České republiky podle ministra vnitra Milalan Chaovance slábne. Více čtěte ZDE.
Počet uprchlíků v táboře přezdívaném Džungle ve francouzském přístavním městě Calais se během tří týdnů zvýšil ze 3000 na 5500 až 6000. Podle agentury AFP to dnes oznámily místní úřady. Nárůst počtu uprchlíků v Calais lze vysvětlit "obtížemi při průjezdu do Velké Británie" po posílení zabezpečení kolem Eurotunelu a calaiského přístavu, řekla AFP místní prefektka Fabienne Bucciová. Tábor se pomalu proměňuje v městečko s vlastními školami, kostely, mešitami, restauracemi i kadeřnictvími. V sousedním přijímacím centru uprchlíci dostávají zdarma jídlo.
Běženci přicházejí do Slovinska.
First bus w #refugees queuing 2 be processed in #Slovenia. 5 more buses waiting. Freezing cold pic.twitter.com/oiO1Jcglju
— Lydia Gall (@LydsG) October 17, 2015
Poprvé po mnoha týdnech dnes nepřišli žádní uprchlíci na rakousko-maďarský hraniční přechod Nickelsdorf.
Britský premiér David Cameron zveřejnil plán investovat pět milionů liber (184 milionů korun) na podporu projektů, které budou bránit šíření propagandy extremistických skupin typu Islámský stát na internetu i jinde ve společnosti. Britská vláda chce tímto způsobem reagovat na snahy islamistů, kteří především mezi zranitelnými skupinami obyvatelstva verbují bojovníky pro svatou válku. Britská vláda se chystá utratit na projekt letos pět milionů liber a další peníze v příštích letech. Cílem je vybudovat celonárodní síť organizací, které by bojovaly proti všem formám extremistické ideologie. Podle úřadů se během posledních 18 měsíců velmi změnil způsob, jakým extremisté využívají internet, aby oslovili mladé lidi. Institut zaměřený na boj s terorismem Quilliam Foundation uvedl, že Islámský stát šíří svou propagandu prostřednictvím sítě svých stoupenců a sympatizantů rozmístěných po celém světě.
Kubánská vláda v sobotu popřela zprávy o účasti svých vojáků v syrském konfliktu. Stanice Fox News ve středu bez upřesnění zdroje oznámila, že Kuba poslala do Sýrie 300 vojáků. Kubánské ministerstvo zahraničí to ale označilo za "nepodloženou a nezodpovědnou" zprávu. Pracovník ministerstva Gerardo Peňalver, jehož citovala agentura Reuters, řekl, že "kategoricky popírá a vyvrací nezodpovědnou a nepodloženou informaci týkající se údajné přítomnosti kubánských vojáků v Syrské arabské republice".
Německá kancléřka Angela Merkelová navštíví v neděli Turecko. Bude jednat o plánu Evropské unie, která chce nabídnout finanční pomoc a ústupky Turecku výměnou za to, že tato země zastaví masový přesun žadatelů o azyl do Evropy. Merkelová se setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem i premiérem Ahmetem Davutogluem. Předpokládá se, že by unijní pomoc zahrnovala finanční balíček ve výši nejméně tří miliard eur (přes 81 miliard korun) na pokrytí nákladů spojených s pobytem více než dvou milionů uprchlíků v Turecku, stejně jako snazší přístup k vízům EU pro turecké občany a zrychlení jednání o členství v EU.
Během soboty a noci na neděli už byla registrována první tisícovka z 2700 uprchlíků také na slovinsko-rakouském Šentilj/Spielfeld. Většinu uprchlíků po registraci převezly autobusy do ubytovny ve Štýrském Hradci a další do Klagenfurtu. Uprchlíci, kteří zatím čekají na převoz ve Spielfeldu, tam mohou odpočívat ve vytápěném stanu.
Hranice Slovinska s Chorvatskem je vnější hranicí schengenského prostoru. Z tohoto důvodu chce Slovinsko všechny uprchlíky registrovat. Slovinsko prý dokáže denně přijmout až 7 000 běženců. Podle slovinských úřadů citovaných agenturou DPA může být denně bez problémů přepraveno k rakouským hranicím 5 000 lidí. Dokud neopustí zemi, další uprchlíky Slovinsko nepřijme.
Omezená kapacita malého, dvoumilionového Slovenska při přepravě běženců působí starosti humanitárním organizacím, které varují, že by tisíce uprchlíků mohly kvůli tomu uváznout v Chorvatsku či ještě jižněji a východněji v Srbsku a Makedonii. Právě tyto země tvoří takzvaný balkánský koridor, kudy míří vlna migrantů ze zemí Blízkého východu do bohatých západoevropských států.
Se zajištěním hladkého průjezdu uprchlíků přes slovinské území pomáhá slovinské policii armáda. "Na rozdíl od jiných zemí mělo Slovinsko čas se připravit. Není to úplně dokonalé, ale postupujeme vpřed," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Caroline van Burenová. Podle serveru BBC News dostali běženci, kteří přijeli autobusy do slovinského pohraničního města Gruškovje, jídlo, teplé oblečení a lékařskou pomoc. V autobusech bylo prý hodně rodin a malými dětmi, mnohé promočené studenými dešti. Vlak s 1800 běženci zase dorazil v sobotu na chorvatsko-slovinský hraniční přechod Mursko Središće/Petišovci.
Asi 2700 uprchlíků vstoupilo během soboty z Chorvatska do Slovinska a další přes jeho území proudili v noci. Informoval o tom v neděli zpravodajský server BBC News. Běženci začali využívat trasu přes Slovinsko poté, co Maďarsko v noci na sobotu uzavřelo svou zelenou hranici s Chorvatskem.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme nejnovější dění kolem uprchlické krize v Evropě.
