Americký prezident Barack Obama je přesvědčen, že světové trhy se už mírně vzpamatovaly po britském hlasování o odchodu z Evropské unie a světová ekonomika se v brzké době stabilizuje. Šéf Bílého domu je ale znepokojen z ohrožení dlouhodobého růstu, "pokud k Brexitu skutečně dojde".
První vzkaz, který Obama měl po britském referendu pro premiéra Davida Camerona a německou kancléřku Angelu Merkelovou, byla výzva, aby "všichni popadli dech". I když Merkelová i další evropští politici vyzvali k rychlému odchodu Británie z EU, Obama soudí, že by mělo jít o pečlivý, transparentní proces, který Evropané pochopí.
V rozhovoru s listem Les Echos uvedl francouzský prezident Hollande, že po rozhodnutí Británie opustit EU hodlá z Paříže učinit atraktivnější finanční centrum. Avizoval rovněž plány na zmírnění daňové zátěže střední třídy a malých podniků.
Evropská centrální banka nebude pospíchat s uvolněním své měnové politiky v reakci na rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Úlevou pro banku je klidnější reakce na trhu, než se čekalo. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na několik zdrojů.
Britský premiér David Cameron dnes slíbil, že jeho země se vypořádá s projevy národnostní a rasové nesnášenlivosti, které se rozmohly po čtvrtečním referendu. Vzhledem k vyhrocené kampani před hlasováním je výsledek referenda interpretován mimo jiné jako projev odporu místních obyvatel k vysokému počtu přistěhovalců. A to zejména ze střední a východní Evropy, protože na prvním místě byly dosavadní útoky namířeny proti Polákům.
Britské akcie dnes podruhé za sebou posílily a jejich hlavní index FTSE 100 uzavřel na nejvyšší úrovni od letošního dubna. Během uplynulých dvou obchodních seancí tak smazal veškeré ztráty, které utrpěl po čtvrtečním referendu, v němž se Britové vyslovili pro odchod Británie z Evropské unie, tedy pro takzvaný brexit.
Podle premiéra Sobotky dnes Unie zahájila debatu, jak udělat blok přitažlivější a užitečnější pro jeho občany. "Je jasné, že Evropská unie bude pokračovat, ale nemůže zůstat stejná," uvedl Sobotka. Evropa by podle něj měla nabídnout svým občanům primárně zajištění bezpečnosti, zajištění prosperity a také naději na lepší budoucnost.
Budoucnost EU bude řešit i neformální summit EU, který se v září uskuteční v Bratislavě. "Pokud jde o členství ČR v EU, jsem přesvědčen, že to je otázkou prioritního národního zájmu, EU má zásadní vliv na hospodářský růst ČR, na její prosperitu, sociální stabilitu a také platí, že díky členství k nám míří řada investic spojených s vytvářením nových pracovních míst a zvyšováním zaměstnanosti," uvedl český premiér.
Pomalá reakce britských politiků na výsledky referenda budí zdání, že ti, kdo vyvolali Brexit, se netěší na to, co tento krok zemi přinese. Po skončení dnešního jednání šéfů států 27 zemí EU kromě Británie to v Bruselu uvedl český premiér Bohuslav Sobotka. Většina zástupců EU se podle něj domnívá, že bylo chybou, že David Cameron referendum vyhlásil. Jeho důvody pro tento krok jsou nesouměřitelné s důsledky hlasování, dodal Sobotka.
Někteří zástupci sedmadvacítky hovořili o tom, že na summitu panoval v souvislosti s budoucím odchodem Británie z EU smutek. Jak uvedl Sobotka, podle něj převažoval klid a racionální přístup. "Emočně jsme se s tím všichni vyrovnali už v těch prvních dnech, kdy jsme se dozvěděli výsledky referenda," uvedl.
Britská libra se dnes díky poklesu obav ohledně odchodu Británie z Evropské unie dál zotavovala z pondělního 31letého minima vůči americkému dolaru. V oživení během dnešního obchodování pokračovalo také euro. Podle analytiků nicméně na trhu přetrvává nejistota a libra má stále prostor k poklesu.
V Evropské unii převládá názor, že v nynější situaci není možné, aby Velká Británie byla ve druhé polovině příštího roku předsednickou zemí Unie. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico po konci dnešního neformálního summitu 27 unijních zemí. Konkrétní rozhodnutí, jak nastalou situaci řešit, ale podle něj ještě nepadlo.
O něco opatrnější je ve svých plánech německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD).
Ten sice také v dlouhodobém horizontu mluví o politické unii, krátkodobě by se ale soustředil na konkrétní opatření v oblasti bezpečnostní politiky, migrační politiky a hospodářského růstu. Upozorňuje také, že je třeba vzít v potaz různé představy evropských zemí o hloubce integrace.
Svou představu o budoucnosti EU dali jasně najevo například německý vicekancléř a šéf SPD Sigmar Gabriel a sociálnědemokratický předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Ve společném prohlášení vyzvali k zásadním změnám Unie a k větší integraci, jejímž cílem by měla být federalizace společenství. Evropská komise by se podle nich měla v budoucnu stát skutečnou evropskou vládou.
Na další směřování Evropské unie po rozhodnutí o Brexitu panují v členských zemích společenství často velmi odlišné názory.
Jednotní ale zdaleka nejsou ani představitelé německých vládních stran, kteří budou mít na rozhodnutí, kudy dál, výrazný vliv. Jejich představy se pohybují od snahy o rychlou federalizaci Unie až po vrácení řady pravomocí jednotlivým členským státům.
Lídři zemí EU - poprvé jednající bez účasti britského - dnes debatovali i o budoucnosti celého evropského integračního projektu. Shodli se mimo jiné i na tom, že EU se musí změnit. Nyní však podle nich není potřeba uvažovat o změnách základních unijních smluv.
Ministryně zahraničí Severního Irska Theresa Villiersová dnes varovala, že její region nebude schopný docílit zváštního vztahu s Bruselem, až se Spojené království odloučí od EU.
"Pravidla EU jsou velice jasná - členství funguje na úrovní členských států, je to národní otázka."
Villiersovou dnes čeká schůzka s irským ministrem zahraničí Charliem Flanaganem.
Northern Ireland 'won't be able to attain special EU status post-#Brexit' - Villiers https://t.co/NnXJbEmOnf pic.twitter.com/JwvP5qRxDG
— The Irish News (@irish_news) June 29, 2016
Není důvod, aby londýnské finanční centrum City zůstalo centrem pro zúčtování operací v eurech, tzv. clearing, pokud Británie opustí jednotný trh Evropské unie. Na vypořádání těchto transakcí by se měla připravit další finanční centra v Unii. Řekl to francouzský prezident François Hollande.
"Jakmile Británie opustí jednotný trh Evropské unie, pokud se tak rozhodne učinit, nebude mít eurozóna důvod, aby umožnila nečlenské zemi nadále provádět transakce v eurech," prohlásil Hollande po zasedání Evropské rady.
Americké akcie se dál zotavují z propadu způsobeného rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii.
Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti významných amerických podniků, si krátce po zahájení obchodování připisoval téměř 0,9 procenta na 17 564 bodů. V úterý přitom stoupl o zhruba 1,6 procenta.
Co vše dnes řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Tady je shrnutí.
My remarks following an informal meeting at 27 in Brussels: https://t.co/qMaJZEhPNr pic.twitter.com/AIQYnbBOxm
— Donald Tusk (@eucopresident) June 29, 2016
V prohlášení po dnešním neformálním summitu dali také lídři evropské sedmadvacítky najevo, že si Británii v budoucnu přejí jako blízkého partnera.
"Každá dohoda, která bude uzavřená se Spojeným královstvím jako třetí zemí, musí být založena na rovnováze práv a závazků. Přístup na jednotný trh předpokládá přijetí všech čtyř svobod," uvedli šéfové států a vlád evropské sedmadvacítky.
Co je to ten tolik diskutovaný článek 50 Lisabonské smlouvy, kterým se spouští vyjednávání o odchodu země z EU?
Mimo jiné se v něm píše:
"Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit."
"Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií."
"Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty."
Krátké osvětlení článku 50 nabízí přes Twitter i Evropský parlament:
Article 50: Withdrawal of a member state from the EU. Short explanation by @EP_Thinktank https://t.co/Rqz4ei9fLK pic.twitter.com/knLFVWI39X
— European Parliament (@Europarl_EN) June 29, 2016
Z krátkodobého hlediska Brexit českému exportu neublíží. Tempo růstu českého vývozu by mělo naopak ve 3. čtvrtletí letos mírně zrychlit na pět procent meziročně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Asociace exportérů a Raiffeisenbank.
V září by měla měsíční hodnota českého exportu dokonce překonat rekord z března 2015, kdy vývoz činil 304 miliard korun. V letošním 1. kvartále dosáhlo tempo růstu exportu 1,8 procenta meziročně, ve druhém pak podle odhadů 3,4 procenta.