Na Vánoce se vloupal do opatství a ukradl Kámen osudu. Stal se skotskou legendou

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
Aktualizováno 24. 12. 2023 21:31
Na Štědrý večer roku 1950 se skupina skotských studentů vloupala do Westminsterského opatství v centru Londýna, aby ukradla Kámen osudu. Pradávný symbol Skotska, který o sedm set let dřív ukořistil anglický král Eduard I., se jim podařilo dopravit zpět na sever Spojeného království. Odvážnou loupež zosnoval Ian Hamilton, který loni zemřel ve věku 97 let.
Znovu nalezený Kámen osudu v opatství Arbroath.
Znovu nalezený Kámen osudu v opatství Arbroath. | Foto: ČTK

Když si policista v brzkých ranních hodinách prvního svátku vánočního všiml auta značky Ford, zaparkovaného přímo před Westminsterským opatstvím, chtěl zjistit, co tam dělá. Uvnitř seděl mladý pár v těsném objetí, který policistovi vysvětlil, že právě dorazil do Londýna ze Skotska a snaží se najít hotel, připomíná skotská redakce stanice BBC.

Strážník si s oběma mladými lidmi chvíli vesele povídal a nakonec jim vysvětlil, že auto musí zaparkovat jinde. Jak je viděl odjíždět pryč, neměl ani tušení, že se v kufru schovává právě ukradený kus Kamene osudu (anglicky Stone of Destiny). Po staletí na něm byli korunováni skotští králové, než byl v roce 1236 odvezen do Anglie a vložen do jejího korunovačního trůnu.

Ještě než vyšlo slunce, podařilo se Ianu Hamiltonovi proklouznout do opatství podruhé a odnést i druhou část kamene, který celý vážil přes 150 kilogramů.

"Kámen osudu je ikonou Skotska," řekl o mnoho let později Hamilton v rozhovoru pro BBC. "V jedné z mnoha invazí Angličanů do Skotska odnesli symbol našeho národa. Přivézt ho zpět bylo velmi symbolické."

Právě na začátku 50. let minulého století se začala ve Skotsku rodit touha po nezávislosti. Skotská národní strana, která tamní politice dnes dominuje, vznikla už ve 30. letech, a i když k velkým volebním ziskům měla daleko, začínala se dostávat do celospolečenského postavení. Cíl tehdejších aktivistů byla větší dělba moci mezi Londýnem a Edinburghem a snaha získat vlastní parlament, kterého se dočkali až v roce 1999.

Na Univerzitě v Glasgow se ale tehdy skupina studentů rozhodla, že chce skotskou nezávislost podpořit po svém. Během vánočních prázdnin se ve dvou starých fordech vydala čtveřice tvořená Hamiltonem, Kay Mathesonovou, Gavinem Vernonem a Alanem Stuartem na 660 kilometrů dlouhou cestu do hlavního města.

Zničení kamene

Původní plán byl, že se Hamilton do opatství vydá těsně před jeho zavřením, schová se tam a uprostřed noci vpustí dovnitř ostatní. Ten večer ale studenta práv našel noční hlídač, který však uvěřil jeho historce, že uvnitř uvízl omylem.

Druhý večer to zkusili znovu. Ve čtyři hodiny ráno zaparkovali jedno z aut nedaleko budovy a druhým dojeli přímo k opatství. Zatímco Mathesonová zůstala čekat v autě, tři mladíci se snažili vylomit postranní vchod. Dívka později uvedla, že si byla jistá, že hluk musí být slyšet až na druhé straně Londýna.

Nadšení z toho, že se jim podařilo vloupat se dovnitř, doběhli ke korunovačnímu trůnu, ze kterého pískovcový kámen vytáhli. Hamilton si sundal kabát, na který kámen položil, a táhli ho po zemi. Každý chytil jeden rukáv kabátu a Hamilton řetěz, který byl ke kameni přikován. K jejich šoku se ale kámen rozpadl na dva kusy v okamžiku, kdy zatáhli.

Hamilton sebral menší úlomek, který vážil asi 40 kilogramů, a rozeběhl se k autu. "Ke svému zděšení jsem viděla, jak se policista dívá směrem do uličky, a uvědomila jsem si, že pokud Ian přiběhne k autu s kamenem, bude vidět," vzpomínala Mathesonová. Přijela tak s autem ještě blíž, Hamilton kámen položil na zadní sedačku a rychle přes něj přehodil svůj kabát.

Druzí dva mladíci z opatství utekli a větší část kamene na místě nechali. Netušili, že Hamilton po chvíli z auta vystoupí a vrátí se pro zbytek. V opatství totiž také vytratil klíče od druhého fordu. Náhodou se mu je v naprosté tmě podařilo najít hned u vchodu, když na ně šlápl. Musel ale sám odnést i větší část kamene.

Mezinárodní skandál

Z opatství vyrazil za úsvitu a cestou nabral své zbylé dva společníky. Velký úlomek čtveřice zakopala v přírodě nedaleko Rochesteru v Kentu, zatímco menší kus schovali u známého v garáži v Birminghamu.

Když se na krádež přišlo, způsobila zpráva mezinárodní senzaci. Policisté okamžitě začali podezřívat někoho ze Skotska a hranice mezi Anglií a Skotskem se poprvé po více než 400 letech uzavřela. Případem se zabývala metropolitní policie, Scotland Yard i skotská policie.

Hamilton chtěl s dopravou kamene do Skotska počkat, než se situace uklidní. Nakonec se ale začal bát, co by se s ním mohlo stát, a proto se na Silvestra rozhodl ho v Kentu vykopat a spolu s Alanem Stuartem ho dovezli zpět do Skotska. Tam ho předali dalším členům Skotské smluvní asociace, která lobovala za vytvoření vlastního parlamentu.

Obě části kamene se postupně ukrývaly na mnoha místech, než byly znovu spojeny. Na Hamiltona se ale už zaměřila policie, protože si z glasgowské knihovny jen o pár měsíců dříve vypůjčil všechny knihy, které se Kamene osudu týkaly.

Kde je pravý kámen?

Po několika měsících se asociace rozhodla, že kámen vrátí. Snaha o národní skotskou vládu získala dostatek pozornosti, a navíc byl kámen celou dobu ukrytý a Skoti se začali bát, že navždy zmizel. V dubnu 1951 se tak vrátil do Londýna i do korunovačního trůnu.

O dva roky později na něm byla korunována Alžběta II. Ta pak v roce 1996 svolila a Kámen osudu vrátila Skotům. Dnes ho lidé mohou spatřit v Edinburském zámku. Do Londýna se ale krátce vrátil na korunovaci krále Karla III., proti čemuž nejprve stovky Skotů podepsaly online petici.

V Glasgow se nicméně traduje, že studenti ve skutečnosti kámen ukryli a Angličanům vrátili pouze jeho kopii. Jedním z nejoblíbenějších míst, kde se "skutečný" kámen osudu podle spekulací ukrývá, je hospoda Arlington nedaleko univerzity, kam tehdejší i dnešní studenti rádi chodívají na pivo.

Nikdo z pachatelů nebyl za krádež souzen. "Ministr vnitra tehdy v dolní komoře parlamentu pronesl: 'Je známo, kdo to udělal, ale není ve veřejném zájmu tyto sprosté vandaly stíhat.' To je fráze, kterou jsem měl vždycky rád. Udělat něco pro svou zem, aniž by u toho byla prolita krev, je podle mne tím, na co lze být hrdý," uvedl později Ian Hamilton.

Podle současných skotských politiků, včetně expremiérky Nicoly Sturgeonové, byl Hamilton "legendou hnutí za nezávislost". Později úspěšný právník se do historie zapsal právě svým husarským kouskem ze studentských let. O celém dobrodružství byl natočen i film Kámen osudu.

 

Právě se děje

Další zprávy