Od naší zpravodajky na Tchaj-wanu - Mrakodrap, dříve nazývaný Finanční centrum Tchaj-pej, byl oficiálně otevřen na silvestra roku 2004. Oslav, které provázely koncerty známých zpěvaček a ohňostroj vypuštěný přímo z budovy, se účastnily tisíce návštěvníků. Tehdejší prezident Čchen Šuej-pien označil budovu za "symbol tchajwanského vývoje a prosperity".
"Většina lidí otevření mrakodrapu vítala," vzpomíná na víc než 18 let starou událost tchajwanský důchodce jménem Parker. "Dalo nám to pocit, že jsme vyspělá země, když máme nejvyšší mrakodrap na světě," dodává pro Aktuálně.cz.
Podobně otevření budovy, jejíž výška přesahuje půl kilometru, popisoval místní tisk. "V jistém smyslu tato 509 metrů a 101 pater vysoká věž, ve které se nachází obchodní dům, kancelářské prostory a vyhlídka, reprezentuje tchajwanský ekonomický úspěch a snahu o modernizaci," napsal v roce 2003 tchajwanský list Taipei Times.
V době otevření mrakodrapu se ostrov, stejně jako zbytek světa, dostával z finanční krize. Na vlivu nabíralo odvětví výroby čipů, které Tchaj-wan buduje od 70. let minulého století a jemuž v současné době s velkým náskokem vévodí. Pro Tchaj-wan tak otevření nejvyšší budovy značilo, že se i přes nízkou diplomatickou podporu dostal do povědomí zbytku světa.
"Budova představuje touhu prosadit se ve světě," uvedl tehdy architekt zaměřující se na environmentální plánování Yeh Ting-fen. "Když budeme pořádně pracovat, můžeme mít budovu, kterou uvidí celý svět," potvrdil jeho slova Harris Lin, prezident společnosti Taipei Financial Centre Corporation, která mrakodrap vlastní.
Netradiční atrakce
V současnosti se zdá, že se celý svět dívá především z mrakodrapu - alespoň při pohledu na frontu před pokladnou v pátém patře, ze kterého jezdí výtah na vyhlídku. Stavba byla letos označena za nejoblíbenější turistickou atrakci Tchaj-wanu a každý měsíc přiláká víc než sto tisíc návštěvníků z různých koutů světa. Kromě čínštiny je zde slyšet angličtina, korejština, japonština nebo španělština.
Vyhlídka v 89. patře nabízí 360stupňový pohled na hlavní město ostrova a všechny jeho pamětihodnosti nebo na nedaleké moře, blízké hory a národní parky.
Návštěvníci sem však nechodí jen obdivovat Tchaj-pej z ptačí perspektivy, ale také natáčet záběry měnících se barev města při západu slunce nebo fotografovat se u speciálních dekorací, za kterými je v dálce vidět město. S výjimkou andělských křídel nebo květinové zahrady se některé dekorace mění. Na podzim například přibyly halloweenské dekorace.
Někteří návštěvníci sem také přišli napsat pohledy, které tu mohou vhodit do nejvýše umístěné schránky na světě. V suvenýrech si pak mohou koupit cokoliv ve tvaru mrakodrapu - od skládačky až po tvarovanou lahev s vodou. "To musím mít," říká francouzský turista, zatímco otevírá dveře lednice. "Vezmi tu s přívěskem," říká mu stejně nadšeným tónem jeho kamarád.
O dvě patra výš, kam se návštěvníci dostanou pěšky, je otevřená venkovní vyhlídka. Podívat se mohou i na úplný vrchol, do 101. patra. Do míst, kam dřív měli přístup jen technici, umývači oken nebo prezidenti a hosté VIP večírků, se dá vyjet za příplatek.
Provozovatel omezuje denní počty návštěvníků a při špatném počasí je nejvyšší patro nepřístupné. Mimo vnitřní prostory totiž nabízí i venkovní ochoz, kam smí lidé jen tehdy, jsou-li bezpečně připoutáni k zábradlí. Skyline 460, jak se netradiční atrakci říká, představuje nejvyšší otevřenou vyhlídku světa.
Nejvyšší "bambus" na světě
Mrakodrap se začal stavět na podzim roku 1999 podle návrhu tchajwanského architektonického studia C.Y. Lee Partners, který původně počítal jen s šedesáti šesti poschodími. O dva roky později studio souhlasilo s úpravou na nátlak investorů, mezi které kromě soukromých finančních institucí patří i tchajwanská vláda.
Stavbě připadalo prvenství v žebříčku nejvyšších budov světa do roku 2010, kdy ji přerostl bezmála 830 metrů vysoký dubajský mrakodrap Burdž Chalífa. Nejde o jediný rekord, který si Taipei 101 drží nebo držel. Na vrchol budovy jezdí nejrychlejší výtah na světě. V rychlosti 600 metrů za minutu překoná vzdálenost z pátého do 89. patra za pouhých 37 vteřin. Budova byla také označena za nejudržitelnější mrakodrap světa.
Zároveň jde o jedinou takto vysokou budovu, která leží v seismicky aktivní oblasti, kvůli níž Tchaj-wan každý rok zažije v průměru 221 zemětřesení. Nejbližší zlom litosférické desky leží pouhých 200 metrů od mrakodrapu.
Architekti museli v návrhu s častými otřesy počítat, stejně jako se silným větrem, který až čtyřikrát ročně přichází na ostrov společně s tajfunem. Inspiraci našli v rostlině, která je s místními subtropy spojována - v bambusu. "Nevypadá příliš pevně, ale je přirozeně elastický, může se ohýbat, avšak nezlomí se," popsal v roce 2008 jeden z architektů mrakodrapu C. P. Wang.
Vystupující části budovy, připomínající kolena bambusu, dělí stavbu na osm částí. Vedle estetičnosti mají i stabilizační význam. Právě v těchto místech jsou spojeny pilíře vedoucí z podloží až k vrcholu budovy s horizontální konstrukcí.
Tlumič v podobě zlaté koule
Samotná konstrukce není jediným prvkem, který chrání mrakodrap před zemětřeseními a tajfuny. Stabilitu vyrovnává i tlumič. Má podobu zlaté koule a nachází se uprostřed budovy mezi 88. a 92. patrem. Kyvadlo visící na devadesáti dvou ocelových lanech o průměru 8,9 centimetru měří v průměru pět a půl metru a váží 660 tun.
Zespodu pohyb závaží zpomalují hydraulické tlumiče pohlcující nárazy. Celý objekt plní důležitý úkol - když se budova vlivem větru nebo otřesů nahýbá na jednu stranu, koule se kývá opačným směrem. Výsledkem je až o 40 procent snížený pohyb mrakodrapu, který by podle výpočtů měl ustát i vítr o rychlosti 216 kilometrů v hodině a tak silné zemětřesení, které přijde jen jednou za 2500 let.
"Budovy jsou určené k tomu, aby je používali lidé. Pokud se v nich necítí dobře, není to dobrá budova," komentoval to architekt Wang.
