Právě teď je Země nejteplejší za posledních 12 tisíc let. Ukázal to výzkum, který pomocí fosilií jednobuněčných organismů žijících na hladině moří dokázal zrekonstruovat průměrné teploty až z poslední doby ledové, píše server Space.com. Loňský rok proto podle vědců nebyl pouze nejteplejším za dobu měření, jak se většinou uvádí, ale překonal také hodnoty několik tisíc let nazpět.
"To znamená, že moderní a člověkem způsobené oteplování urychluje zvyšování globální teploty a dělá z dnešní doby neprozkoumanou oblast," řekla britskému deníku The Guardian vedoucí výzkumu Samantha Bovaová. "Studie odstraňuje jakékoliv pochyby o klíčovém vlivu oxidu uhličitého na globální oteplování," dodává.
Životu nebezpečná města
Na oteplování se zaměřila i studie vědců napříč americkými vzdělávacími institucemi, kteří se pokusili předpovědět, jak se změna klimatu projeví v budoucnu ve městech. V těch nyní žije polovina světové populace a do poloviny století by toto číslo mělo stoupnout až na 70 procent.
Města jsou už teď kvůli malému množství stromů a zeleně teplejší, než je tomu ve venkovských oblastech. Nově vypracované modely však ukazují, že do roku 2100 se rozdíly mezi městem a venkovem ještě zvětší - města se mohou oteplit v průměru až o 4,4 stupně Celsia, cituje z nové studie časopis Wired.
Pokud nedojde ke zpomalení oteplování, bude to mít podle vědců výrazně negativní vliv na zdraví obyvatel měst a především na děti, jejichž těla horko hůř zvládají. Dopady rostoucích teplot můžeme pozorovat už několik let - magazín Wired uvádí, že mezi lety 1998 a 2017 si vlny veder vyžádaly až 166 tisíc životů.
Cities around the world are in the hot seat – and we owe it to them to act now. https://t.co/9MrEwkzGpN
— Climate Reality (@ClimateReality) January 31, 2021
Spojené státy se vrací k pařížské klimatické dohodě
Aby k extrémnímu oteplení nedošlo, vznikla v roce 2015 Pařížská dohoda, ve které se země zavázaly omezit emise skleníkových plynů, přispívající ke změně klimatu. Letos v lednu se opět připojily i Spojené státy, druhý největší producent emisí na světě.
"Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali," prohlásil nový americký prezident Joe Biden, které podepsal návrat k dohodě v den svého nástupu do funkce.
Bidenova administrativa rovnou podnikla i kroky, kterými chce emise snížit. Pozastavila například těžbu zemního plynu v přírodní rezervaci na Aljašce a zrušila výstavbu ropovodu Keystone XL, který měl vést skrze zdroje pitné vody, píše list New York Times.
We're back in the Paris Climate Agreement.
— President Biden (@POTUS) January 21, 2021
General Motors uhlíkově neutrální
Kroky ke snížení emisí nepodnikají jen státy, ale také soukromé firmy. Jedna z největších automobilek světa, americká General Motors, chce do roku 2040 docílit uhlíkové neutrality. To znamená, že vyprodukuje jen tolik emisí, kolik je příroda schopna pojmout.
Aby toho společnost, pod kterou spadají značky jako Cadillac, Chevrolet nebo čínská Baojun, dosáhla, musí nejdříve omezit výrobu automobilů a nákladních vozů na benzinový pohon. Proto se zavázala, že od roku 2035 nevyrobí jediný vůz poháněný neobnovitelnými zdroji, jejichž spalováním dochází k uvolňování emisí. Místo toho se zaměří na výrobu elektromobilů.
General Motors said Thursday that it aimed to phase out gas-powered cars and trucks and sell only zero-emissions vehicles by 2035. The company plans to spend $27 billion over the next five years to introduce 30 electric vehicles. https://t.co/8st8i6gVZZ
— The New York Times (@nytimes) January 28, 2021
Veganský leden
Jedním ze způsobů, kterými mohou jednotlivci přispět ke snížení emisí, je omezit spotřebu masa. Tuto myšlenku podporuje i mezinárodní akce Veganuary, která vyzývá k hledání rostlinných alternativ k živočišným produktům. Letos se jí zúčastnilo více než 580 tisíc lidí z celého světa.
"Člověk konzumující hodně masa může k produkci skleníkových plynů přispět dvakrát více než vegan. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) pochází osmnáct procent celosvětových emisí skleníkových plynů z chovu zvířat," uvedla loni analýza poradenské společnosti McKinsey & Company. "Je to účinnější, než když omezíte létání nebo si koupíte elektromobil," dodává Joseph Poore z Oxfordské univerzity.
WOW, what a campaign! Today we release the final figures for our 2021 Veganuary campaign & the results are astounding! 582,538 people signed-up, compared to 400,000 in 2020, far exceeding this year's target of 500,000 🤩
— Veganuary (@veganuary) February 1, 2021
READ our full press release here - https://t.co/aOTHizVEwZ pic.twitter.com/LbkWdhcvKF
České lesy už nepohlcují emise
Emise skleníkových plynů, které produkuje Česko, v posledních letech rostou. Postupně totiž kvůli zvýšené těžbě a smrkovým monokulturám náchylným ke kůrovcům a suchu mizí stromy, které do sebe oxid uhličitý vážou. A naopak při jejich těžbě již pohlcené emise do atmosféry opět unikají. Lesy jsou tak nyní zodpovědné až za deset procent českých emisí.
Například jen v roce 2019 stouplo množství emisí vyprodukovaných v Česku o 15 milionů tun oproti roku předchozímu. To podle profesora Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR odpovídá emisím ze tří elektráren nebo z téměř celé dopravy. Česko tím nejen přichází o lesy, ale v ohrožení je i 55 miliard korun - až tolik mohou stát emisní povolenky, kterými by vláda musela vyšší produkci skleníkových plynů vykoupit.
Další trest za zanedbání péče o lesy. Prořídlé a vykácené už nevážou CO2, ale jsou jeho zdrojem - dokonce jako elektrárny Počerady, Prunéřov a Tušimice dohromady.
— Martin Biben (@MartinBiben) January 27, 2021
Česku proto hrozí, že zaplatí přes dvě miliardy eur navíc za emisní povolenky. https://t.co/rD8ILa2dVc @hospodarky
Kolik emisí vyprodukujete při cestě do zahraničí?
Při výběru způsobu, jak se dostat na dovolenou, může hrát roli kromě rychlosti a ceny také šetrnost k životnímu prostředí. Následující infografika porovnává cestu autem, letadlem, vlakem a autobusem na třech linkách: Praha-Košice, Ostrava-Mannheim a Plzeň-Záhřeb.
