Analýza porovnává trasy se startem v některé z trojice velkých měst Česka, jejichž cílem je bod na mapě východní, západní nebo jižní Evropy. Konkrétně jde o spojení Praha - Košice, Ostrava - Mannheim a Plzeň - Záhřeb, tedy kombinace měst s mezinárodním letištěm i bez něj, které se současně nachází na hlavních železničních i silničních tazích. Celková doba cesty u jednotlivých tras zahrnuje i dobu případného přestupu, čekání či odbavení.
A jak dopadly výsledky z pohledu ekologie? V případě první trasy se jako nejhorší jeví cesta autem, kde uhlíková stopa dosahuje 87,8 kg. U letadla jde o 73,7 kg (včetně využití taxi) a u vlaku o 12,4 kg (2. třída). Právě železniční spojení má výrazně nejnižší náklady na uhlíkovou stopu u všech sledovaných tras. U letadla a vlaku jde o stopu na osobu, zatímco u auta jde o stopu na vozidlo. Při obsazení vozu dvěma či třemi osobami se tím pádem srovnání na osobu posouvá ve prospěch vozu, vlak ale zůstává nejekologičtější volbou i ve srovnání s obsazením vozu čtyřmi pasažéry.
Letecké spojení mezi Prahou a Košicemi svou délkou současně spadá do kategorie letů na krátkou vzdálenost, tedy takových, které netrvají déle než tři hodiny bez přestupu. Jak počátkem března ukázal průzkum Evropské investiční banky (EIB), dvě třetiny Evropanů by souhlasily se zákazem krátkých letů. "Pokud jde o emise (nejen skleníkových plynů), pak je známo, že jejich největší produkce je při startu z důvodu vyšší spotřeby paliva a vyšší hmotnosti letadla s plnou nádrží. Čím je tedy kratší délka letu v běžné letové hladině, tím vyšší je podíl těchto vysokých startovních emisí na emisích celkových," upozorňuje klimatolog Radim Tolasz pro online deník Aktuálně.cz.
Zrušení tohoto typu spojů bylo tématem například i v evropském prostoru, třeba před loňskými volbami do Evropského parlamentu. Podle europoslance Stanislava Polčáka (TOP 09), který působí ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), je jedním z řešení také větší podpora vysokorychlostních železnic, které by lety na krátkou trať nahradily. Jinak jde ale podle něj o záležitost, kterou by si zatím měly řešit jednotlivé členské státy.
"Ale nevylučuji, že přijde čas na to, aby se u letů, které mají krátké trvání, přistoupilo třeba k razantnějšímu zdanění, respektive odvodu na boj s klimatickými změnami. To si jednoznačně umím představit," říká pro Aktuálně.cz. K ekologické dani ve výši 30 eur (800 korun) na krátké lety přistoupilo třeba Rakousko.
Zákaz letů na krátkých tratích
| 62 % Evropanů by bylo pro | 38 % Evropanů by bylo proti |
| 62 % Čechů by bylo pro | 38 % Čechů by bylo proti |
Uvalení uhlíkové daně na lety na krátkých tratích
| 72 % Evropanů by bylo pro | 28 % Evropanů by bylo proti |
| 65 % Čechů by bylo pro | 35 % Čechů by bylo proti |
Zdroj: Evropská investiční banka (Průzkum byl provedený mezi všemi členy Evropské unie na celkem 28 088 respondentech v období od září do října 2019, v Česku odpovídalo 1001 lidí.)
O něco delší dobu zabere let z Ostravy do Frankfurtu, kde je navíc nutný přestup ve Varšavě, přímé spojení mezi těmito dvěma městy totiž žádná letecká společnost neumožňuje. Uhlíková stopa dosahuje 250 kg. "Toto je způsobeno hlavně neexistencí přímého spojení, kde let přes Varšavu vede k výraznému navýšení vzdálenosti, a tedy uhlíkové stopy," vysvětluje k analýze její autor Martin Jenčík, Jenčík, manažer společnosti Deloitte.
Varianta vlakem je cenově i časově srovnatelná s jízdou vozem, uhlíková stopa je ale nižší, činí necelých 19 kg, ve srovnání se 117,8 kg v případě auta.
Také u třetího spojení se letadlo jeví z pohledu ekologie jako nejhorší volba (339 kg). Uvažovanou možností je tu cesta autem z Plzně na letiště v Mnichově a odtud poté přímým spojem do Záhřebu. "Z výše uvedených příkladů lze říci, že letadlo není vždy nejvhodnější způsob přepravy a nemusí být ani tím nejlevnějším," uvádí Martin Jenčík z Deloitte. Náklady na cestu autobusem v případě této trasy nebyly vypočítány, protože v tomto případě jde o nerelevantní ukazatel, neboť v porovnání s ostatními variantami cesta trvá příliš dlouho.
Podle Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E) by se letecký průmysl mohl stát v příštích třech desetiletích dokonce největším producentem skleníkových plynů. Také podle Tolasze podíl letecké dopravy na znečištění poroste, a to pokud se opravdu začnou snižovat globální emise v energetice a průmyslu, kde je to pro klima nejdůležitější.
T&E odhad o rostoucím podílu letectví na emisích zveřejnila předloni na jaře, tedy přesně rok předtím, než koronavirus uvrhl toto odvětví do hluboké krize. Kvůli celosvětové pandemii ubylo nejen letů pro soukromé účely, ale třeba i služebních cest, což souvisí i s přesunem některých pracovníků na home office. Obě změny vedou v současnosti řadu firem k přepočítávání nákladů a k zamyšlení, zda je nezbytné využívat k některým pracovním cestám leteckou dopravu.
"Překonání vzdálenosti přes 1000 km je v evropském kontextu efektivně možné stále pouze letadlem, mnoho služebních cest se však odehrává na kratší vzdálenost," komentuje to Jenčík.
V současné době se podle něj jako nejjistější na uvedených vzdálenostech jeví automobilová doprava vzhledem k tomu, že nejen letečtí dopravci teď řadu spojů ruší. Body jí ale ubírají i cena, uhlíková stopa a ztracená produktivita - při řízení nemůžete pracovat.
Obecně však Jenčík dodává, že jeho analýza řeší jen cestu nezbytnou pro fungování firmy. "Platí, že podle všech nákladových parametrů je nejlepší služební cesta ta, která se neuskutečnila," dodává s nadsázkou.
Podíl jednotlivých typů dopravy na produkci skleníkových plynů
| Silniční doprava | 71,7 % |
| Letectví | 13,9 % |
| Námořní doprava | 13,3 % |
| Železniční doprava | 0,5 % |
| Ostatní doprava | 0,5 % |
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Například australské Centrum pro letectví (CAPA) už loni v červenci vyjádřilo obavy nad tím, jak těžkou zkouškou jsou pro letecký byznys videokonference, navíc v době, kdy je pro řadu firem šetření jednou z nejdůležitějších položek. CAPA věří, že online svět sice cestování nikdy nenahradí, určitý vliv mít ale bude.
Pandemie navíc značně urychlila trend zavádění home officu. Podle průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound zaznamenalo největší změnu Finsko, kde počet pracujících z domu vzrostl o 61 procent, v zemích Beneluxu pak o více než 50 procent.
Expert na leteckou dopravu ze společnosti Deloitte Jakub Habarta se nicméně domnívá, že současně čím dál více pracujících začíná pociťovat, že sice jde mnoho věcí vyřešit na dálku videokonferencí, ale osobní kontakt a budování vztahu s kolegy nebo obchodními partnery lze nahradit těžko. Celková četnost obchodních cest by se však razantně snižovat nemusela.
"Koneckonců, pošta, telefony, e-mail i videokonference s námi už také žijí dlouhou dobu, ale pořád se scházíme osobně. Zda to ovšem takto bude vnímáno plošně, soudit nemohu. Bude také záležet, jak situaci pojmou aerolinky a zda tomuto smýšlení půjdou naproti nebo rezignují s tím, že obchodní cestování bude spíše stagnovat," myslí si Habarta.
