Tři destinace, tři druhy dopravy. Spočítali jsme uhlíkovou stopu cestování z Česka

Adéla Očenášková Denis Chripák Adéla Očenášková, Denis Chripák
Aktualizováno 24. 1. 2021 15:10
Koronavirus otřásl leteckým průmyslem, jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Ubylo cest pro soukromé účely, ale i těch služebních. Aktuálně.cz ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte v následující infografice na třech trasách do evropských metropolí analyzuje, jakým druhem dopravy je z hlediska času, finančních nákladů, ale i uhlíkové stopy nejvýhodnější cestovat.
  • Praha - Košice
  • Ostrava - Mannheim
  • Plzeň - Záhřeb
Množství vyprodukovaného CO2Cena uhlíkové stopy
Auto
87,8 kg57,1
Cena: 4 133,5 Kč, Doba cesty: 10 h, Vzdálenost: 660 km
AutoVáclavské náměstíHlavní náměstí (Košice) 87,8 kgXXX
Letadlo
73,7 kg48
Cena: 3 009 Kč, Doba cesty: 4 h 45 min
TaxiVáclavské náměstíLetiště Václava Havla Praha 2,4 kgXXX
LetadloLetiště Václava Havla PrahaLetiště Košice 70 kgXXX
TaxiLetiště KošiceHlavní náměstí (Košice) 1,3 kgXXX
Autobus
13,8 kg9
Cena: 1226,1 Kč, Doba cesty: 14 h 35 min, Vzdálenost: 666,1 km
TaxiVáclavské náměstíÚstřední autobusové nádraží Florenc 0,5 kgXXX
AutobusÚstřední autobusové nádraží FlorencAutobusová stanice Košice 13 kgXXX
TaxiAutobusová stanice KošiceHlavní náměstí (Košice) 0,3 kgXXX
Vlak
12,4 kg8,1
Cena: 1 052 Kč, Doba cesty: 10 h, Vzdálenost: 665 km
TaxiVáclavské náměstíPraha hlavní nádraží 0,4 kgXXX
VlakPraha hlavní nádražíŽelezniční stanice Košice 11,7 kgXXX
TaxiŽelezniční stanice KošiceHlavní náměstí (Košice) 0,3 kgXXX
Množství vyprodukovaného CO2Cena uhlíkové stopy
Letadlo
262,4 kg170,5
Cena: 6 489 Kč, Doba cesty: 7 h 45 min
TaxiMasarykovo náměstíLetiště Leoše Janáčka Ostrava 2,4 kgXXX
LetadloLetiště Leoše Janáčka Ostrava
(přestup ve Varšavě)
Letiště Frankfurt nad Mohanem
250 kgXXX
TaxiLetiště Frankfurt nad MohanemParadeplatz (Mannheim) 10 kgXXX
Auto
117,8 kg76,6
Cena: 5 206,5 Kč, Doba cesty: 10 h, Vzdálenost: 886 km
AutoMasarykovo náměstíParadeplatz (Mannheim) 117,8 kg76,6
Vlak
18,9 kg12,3
Cena: 5672,3 Kč, Doba cesty: 10 h, Vzdálenost: 1136 km
TaxiMasarykovo náměstíBohumín (nádraží) 1,9 kgXXX
VlakBohumín (nádraží)Hlavní nádraží Mannheim 16,8 kgXXX
TaxiMannheim HauptbahnhofParadeplatz (Mannheim) 0,2 kgXXX
Množství vyprodukovaného CO2Cena uhlíkové stopy
Letadlo
339 kg203,4
Cena: 7 808,7 Kč, Doba cesty: 8 h 30 min
Autonáměstí RepublikyLetiště Franze Josefa Strausse Mnichov 35,9 kgXXX
LetadloLetiště Franze Josefa Strausse MnichovLetiště Franjo Tuđmana 301 kgXXX
TaxiLetiště Franjo TuđmanaNáměstí bána Jelačiće 2,1 kgXXX
Auto
88,1 kg57,2
Cena: 4 705 Kč, Doba cesty: 9 h, Vzdálenost: 662 km
Autonáměstí RepublikyNáměstí bána Jelačiće 88,1 kgXXX
Vlak
16,7 kg10,9
Cena: 1701,9 Kč, Doba cesty: 14 h 45 min, Vzdálenost: 814 km
Taxináměstí RepublikyPlzeň hlavní nádraží 0,1 kgXXX
VlakPlzeň hlavní nádražíhlavní nádraží v Záhřebu 16,2 kgXXX
Taxihlavní nádraží v ZáhřebuNáměstí bána Jelačiće 0,4 kgXXX

Jak jsme k číslům došli? Zde je naše metodika

  • K výpočtu uhlíkové stopy byly použity informace na jednotlivých vyhledávacích stránkách dopravců, v případě jejich nedostupnosti kalkulačka uhlíkové stopy carbonfootprint.com. více »
  • Pro výpočet ceny uhlíkové stopy byla užita cena 0,65 Kč/kg CO2 podle dat programu Offsetujeme CO2.
  • Ceny jízdenek a letenek vychází z konkrétních nabídek dopravců. V případě vlaku se jedná o ceny dopravců České dráhy nebo Regiojet, v případě autobusů o ceny společnosti Flixbus či jiné firmy, která na dané trase funguje. Jde o běžné ceny, nikoliv slevy či jiné zvláštní akce. Ceny letů byly nalezeny ve vyhledávači letenek Skyscanner.com začátkem listopadu pro let zhruba s měsíčním předstihem. Cena za taxi byla vypočítána dle ceníků místních taxislužeb, v Praze byla počítána cena 24 Kč/km a nástupní sazba ve výši 30 Kč.
  • V případě auta bylo počítáno s 133 g/km jako střední hodnota emisí vozu Škoda Octavia 1.6TDI. Zároveň bylo počítáno s třiceti minutami odpočinku pokaždé po uražení čtyřhodinové cesty. V konečných cenách uvedených v grafice je kromě cen jízdenek a letenek započítána i cena uhlíkové stopy. Pro výpočet finančních nákladů na použití auta bylo dále operováno s výší průměrné ceny nafty, kterou vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí stanovila pro rok 2020 na 31,8 Kč/l, a spotřebou auta, v tomto případě 5 l/100 km (zaokrouhleno na základě tohoto zdroje). Dále byla do nákladů zahrnuta cena uhlíkové stopy, tedy 0,65 Kč/kg CO2, a sazba ve výši 4,2 Kč/km jako náhrada za opotřebení a údržbu vozu (např. servis a další náklady jako silniční daň, příslušná dálniční známka/ mýto) Přestože by u použití služebního auta tyto náklady přímo v cestě nefigurovaly, firma by je přesto platila. U cesty do Košic bylo počítáno s cenou dálniční známky ve výši 255 Kč, u cesty do Záhřebu ve výši 814,8 Kč.
  • Analýza porovnává trasy se startem v některé z trojice velkých měst Česka, jejichž cílem je bod na mapě východní, západní nebo jižní Evropy. Konkrétně jde o spojení Praha - Košice, Ostrava - Mannheim a Plzeň - Záhřeb, tedy kombinace měst s mezinárodním letištěm i bez něj, které se současně nachází na hlavních železničních i silničních tazích. Celková doba cesty u jednotlivých tras zahrnuje i dobu případného přestupu, čekání či odbavení.

    A jak dopadly výsledky z pohledu ekologie? V případě první trasy se jako nejhorší jeví cesta autem, kde uhlíková stopa dosahuje 87,8 kg. U letadla jde o 73,7 kg (včetně využití taxi) a u vlaku o 12,4 kg (2. třída). Právě železniční spojení má výrazně nejnižší náklady na uhlíkovou stopu u všech sledovaných tras. U letadla a vlaku jde o stopu na osobu, zatímco u auta jde o stopu na vozidlo. Při obsazení vozu dvěma či třemi osobami se tím pádem srovnání na osobu posouvá ve prospěch vozu, vlak ale zůstává nejekologičtější volbou i ve srovnání s obsazením vozu čtyřmi pasažéry.

    Letecké spojení mezi Prahou a Košicemi svou délkou současně spadá do kategorie letů na krátkou vzdálenost, tedy takových, které netrvají déle než tři hodiny bez přestupu. Jak počátkem března ukázal průzkum Evropské investiční banky (EIB), dvě třetiny Evropanů by souhlasily se zákazem krátkých letů. "Pokud jde o emise (nejen skleníkových plynů), pak je známo, že jejich největší produkce je při startu z důvodu vyšší spotřeby paliva a vyšší hmotnosti letadla s plnou nádrží. Čím je tedy kratší délka letu v běžné letové hladině, tím vyšší je podíl těchto vysokých startovních emisí na emisích celkových," upozorňuje klimatolog Radim Tolasz pro on-line deník Aktuálně.cz.

    Zrušení tohoto typu spojů bylo tématem například i v evropském prostoru, třeba před loňskými volbami do Evropského parlamentu. Podle europoslance Stanislava Polčáka (TOP 09), který působí ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), je jedním z řešení také větší podpora vysokorychlostních železnic, které by lety na krátkou trať nahradily. Jinak jde ale podle něj o záležitost, kterou by si zatím měly řešit jednotlivé členské státy.

    "Ale nevylučuji, že přijde čas na to, aby se u letů, které mají krátké trvání, přistoupilo třeba k razantnějšímu zdanění, respektive odvodu na boj s klimatickými změnami. To si jednoznačně umím představit," říká pro Aktuálně.cz. K ekologické dani ve výši 30 eur (800 korun) na krátké lety přistoupilo třeba Rakousko.

    Zákaz letů na krátkých tratích

    62 % Evropanů by bylo pro 38 % Evropanů by bylo proti
    62 % Čechů by bylo pro 38 % Čechů by bylo proti

    Uvalení uhlíkové daně na lety na krátkých tratích

    72 % Evropanů by bylo pro 28 % Evropanů by bylo proti
    65 % Čechů by bylo pro 35 % Čechů by bylo proti

    Zdroj: Evropská investiční banka (Průzkum byl provedený mezi všemi členy Evropské unie na celkem 28 088 respondentech v období od září do října 2019, v Česku odpovídalo 1001 lidí.)

    O něco delší dobu zabere let z Ostravy do Frankfurtu, kde je navíc nutný přestup ve Varšavě, přímé spojení mezi těmito dvěma městy totiž žádná letecká společnost neumožňuje. Uhlíková stopa dosahuje 250 kg. "Toto je způsobeno hlavně neexistencí přímého spojení, kde let přes Varšavu vede k výraznému navýšení vzdálenosti, a tedy uhlíkové stopy," vysvětluje k analýze její autor Martin Jenčík, Jenčík, manažer společnosti Deloitte.

    Varianta vlakem je cenově i časově srovnatelná s jízdou vozem, uhlíková stopa je ale nižší, činí necelých 19 kg, ve srovnání se 117,8 kg v případě auta.

    Také u třetího spojení se letadlo jeví z pohledu ekologie jako nejhorší volba (339 kg). Uvažovanou možností je tu cesta autem z Plzně na letiště v Mnichově a odtud poté přímým spojem do Záhřebu. "Z výše uvedených příkladů lze říci, že letadlo není vždy nejvhodnější způsob přepravy a nemusí být ani tím nejlevnějším," uvádí Martin Jenčík z Deloitte. Náklady na cestu autobusem v případě této trasy nebyly vypočítány, protože v tomto případě jde o nerelevantní ukazatel, neboť v porovnání s ostatními variantami cesta trvá příliš dlouho. 

    Podle Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E) by se letecký průmysl mohl stát v příštích třech desetiletích dokonce největším producentem skleníkových plynů. Také podle Tolasze podíl letecké dopravy na znečištění poroste, a to pokud se opravdu začnou snižovat globální emise v energetice a průmyslu, kde je to pro klima nejdůležitější.

    T&E odhad o rostoucím podílu letectví na emisích zveřejnila předloni na jaře, tedy přesně rok předtím, než koronavirus uvrhl toto odvětví do hluboké krize. Kvůli celosvětové pandemii ubylo nejen letů pro soukromé účely, ale třeba i služebních cest, což souvisí i s přesunem některých pracovníků na home office. Obě změny vedou v současnosti řadu firem k přepočítávání nákladů a k zamyšlení, zda je nezbytné využívat k některým pracovním cestám leteckou dopravu.

    "Překonání vzdálenosti přes 1000 km je v evropském kontextu efektivně možné stále pouze letadlem, mnoho služebních cest se však odehrává na kratší vzdálenost," komentuje to Jenčík.

    V současné době se podle něj jako nejjistější na uvedených vzdálenostech jeví automobilová doprava vzhledem k tomu, že nejen letečtí dopravci teď řadu spojů ruší. Body jí ale ubírají i cena, uhlíková stopa a ztracená produktivita - při řízení nemůžete pracovat. 

    Obecně však Jenčík dodává, že jeho analýza řeší jen cestu nezbytnou pro fungování firmy. "Platí, že podle všech nakladových parametrů je nejlepší služební cesta ta, která se neuskutečnila," dodává s nadsázkou.

    Podíl jednotlivých typů dopravy na produkci skleníkových plynů

    Silniční doprava 71,7 %
    Letectví  13,9 %
    Námořní doprava 13,3 %
    Železniční doprava  0,5 %
    Ostatní doprava  0,5 %

    Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

    Například australské Centrum pro letectví (CAPA) už loni v červenci vyjádřilo obavy nad tím, jak těžkou zkouškou jsou pro letecký byznys videokonference, navíc v době, kdy je pro řadu firem šetření jednou z nejdůležitějších položek. CAPA věří, že on-line svět sice cestování nikdy nenahradí, určitý vliv mít ale bude. 

    Pandemie navíc značně urychlila trend zavádění home officu. Podle průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound zaznamenalo největší změnu Finsko, kde počet pracujících z domu vzrostl o 61 procent, v zemích Beneluxu pak o více než 50 procent.

    Expert na leteckou dopravu ze společnosti Deloitte Jakub Habarta se nicméně domnívá, že současně čím dál více pracujících začíná pociťovat, že sice jde mnoho věcí vyřešit na dálku videokonferencí, ale osobní kontakt a budování vztahu s kolegy nebo obchodními partnery lze nahradit těžko. Celková četnost obchodních cest by se však razantně snižovat nemusela. 

    "Koneckonců, pošta, telefony, e-mail i videokonference s námi už také žijí dlouhou dobu, ale pořád se scházíme osobně. Zda to ovšem takto bude vnímáno plošně, soudit nemohu. Bude také záležet, jak situaci pojmou aerolinky a zda tomuto smýšlení půjdou naproti nebo rezignují s tím, že obchodní cestování bude spíše stagnovat," myslí si Habarta.

     

    Právě se děje

    Další zprávy