Brusel - Syrská křesťanská rodina loni požádala o víza na belgickém velvyslanectví v Libanonu. Tvrdila, že kvůli své víře jí v Sýrii hrozí pronásledování.
Rodina pocházela z města Aleppo, kde kvůli bojům zahynuly desítky tisíc lidí. Po následném přicestování do Belgie v ní chtěla požádat i o azyl. Belgie jí ale odmítla víza udělit. Rodina se proto odvolala k soudu.
U Soudního dvoru Evropské unie, tedy nejvyššího soudu v EU, ale neuspěla.
Podle jeho rozsudku členské státy Evropské unie nemusí uprchlíkům vydat víza, i když mají tito lidé reálnou šanci na získání azylu - například když jim hrozí mučení nebo jiné nelidské zacházení.
Evropské právo ale podle soudu členským zemím nepřikazuje vydávat víza a je to jen na jejich vlastním domácím zákonodárství.
Povinnost víza udělit by prý byla v rozporu se společnými evropskými pravidly ohledně azylu. Podle nich je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědný první stát EU, na jehož území žadatelé vstoupí.
Belgii loni v listopadu nařídil vydávat víza lidem ohroženým mučením domácí belgický soud. Tamní ministr pro azyl a migraci Theo Francken se ale rozsudku odmítl podřídit. Prohlásil, že Belgie bude raději platit pokutu 4 tisíce eur denně, kterou jí domácí soud za neplnění rozsudku uložil.
"Migrační krizi jsme zvládli dobře a vše je u nás pod kontrolou. Skutečně teď neotevřeme naše dveře dokořán skrze ambasády a konzuláty," řekl tehdy Francken. Dodal, že připraví změnu belgických zákonů tak, aby nebylo možné požádat o azyl skrze přicestování do země na humanitární vízum.
Rozsudek mohl mít rozsáhlé následky
Evropský soudní dvůr se případem zabýval proto, že ho o to požádal belgický soud. Ten teď musí případ rozhodnout v souladu s jeho verdiktem.
Humanitární organizace tvrdily, že pokud by soudy rozhodly ve prospěch syrské rodiny, mohli by běženci o azyl žádat v bezpečných podmínkách. Nemuseli by tak platit pašerákům lidí a vydávat se na nebezpečnou cestu, například přes Středozemní moře.
Evropské státy by tak na své velvyslanectví a konzuláty po světě nejspíš musely vyslat své odborníky. Ti by posuzovali, jestli konkrétní žadatelé mají na udělení humanitárních víz nárok, nebo ne.
