Přehledně: Nejozbrojenější národ na světě. V USA vlastní zbraň 43 procent domácností

Zahraničí Denis Chripák Hana Vařáková Zahraničí, Denis Chripák, Hana Vařáková
Aktualizováno 14. 12. 2018 22:14
Střelba před hotelem v Las Vegas nebo na floridské střední škole - tragické události, které Spojené státy zažily v poslední době a které ve společnosti opět zvýšily nespokojenost s tím, jak snadno se člověk v USA může stát majitelem zbraně. Statistiky přisuzují USA titul nejozbrojenější země na světě. V roce 2018 vlastnilo celkem 43 procent amerických domácností jednu nebo více zbraní. Projděte si nová čísla o počtu střelných zbraní ve Spojených státech.
Foto: Reuters

Nejozbrojenější národ na světě

Američané jsou nejozbrojenějším národem na světě. Podle nových dat amerického Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) zemřelo minulý rok ve Spojených státech na následek střelby 39 773 lidí. Jde o 12 úmrtí na sto tisíc obyvatel. 

Z tohoto čísla bylo 14 542 lidí obětí vraždy, přitom o deset let dříve to bylo 12 632 obětí. Ještě znatelnější je ale podle CDC nárůst počtu sebevražd, které byly spáchány střelnou zbraní. Zatímco minulý rok šlo o 23 854 případů, v roce 2007 jich bylo 17 352.

USA jsou také jednou ze šesti zemí, které jsou každoročně zodpovědné za více než polovinu smrtí způsobených střelnou zbraní. Pětici doplňují Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Venezuela a Guatemala. 

Portál Statista také uvádí, že letos vlastnilo jednu nebo více zbraní 43 procent amerických domácností, což je od roku 2013 nejvíce. Podobně hovoří i rok starý výzkum společnosti Pew Research Center. V něm navíc téměř polovina dotázaných (48 procent) uvedla, že vyrůstali v domě se zbraněmi. 

Dvě třetiny Američanů, kteří přímo vlastní střelnou zbraň, jich mají více než jednu. A každý třetí ozbrojený Američan má ve své výbavě pět zbraní nebo ještě více.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii, kterou prosazovala Česká republika.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy