Za "naprostý úspěch" označil Peking start lodi Šen-čou 19. S tříčlennou posádkou odstartovala z čínské provincie Vnitřní Mongolsko. Po šesti hodinách letu se dostala k čínské vesmírné stanici Tchien-kung. Taikonauti, jak se čínským astronautům přezdívá, tam stráví půl roku. Povedou vědecké experimenty a udělají několik volných výstupů do vesmíru, píše britská stanice BBC. Součástí posádky je poprvé v historii vesmírná inženýrka, dříve tuto pozici zastávali jen muži.
Současný start je jenom jedním ze sta cest do vesmíru, které má Čína na tento rok naplánovaný. Země si v poslední době připsala i další úspěchy. Kromě zprovoznění vlastní vesmírné stanice, kterou postavila společně s Ruskem v reakci na omezení přístupu na Mezinárodní vesmírnou stanici, nedávno jako první přivezla z odvrácené strany Měsíce horninu.
Dříve vyslali čínští experti také vesmírné vozítko na Mars a v průběhu následujících let chtějí umístit do vesmíru větší množství satelitů poskytujících vysokorychlostní internet, stejně jako to dělá americká společnost SpaceX s projektem Starlink. V příštím měsíci se začnou také prodávat lístky na turistickou cestu na suborbitální let. Cena jedné letenky vyjde na 1,5 milionu jüanů (téměř 5 milionů korun).
Na průzkum vesmíru dává čínská vláda hodně peněz i nyní, kdy dochází ke zpomalování její ekonomiky. Snaha dobýt vesmír je totiž jedním z cílů současného prezidenta Si Ťin-pchinga. "Prozkoumat široký vesmír, rozvinout vesmírné odvětví a udělat z Číny vesmírnou velmoc je náš věčný sen," popsal své úmysly před dvěma lety.
Asijská velmoc se do objevování vesmíru pustila oproti vesmírným velmocem, tedy Spojeným státům a Rusku, teprve nedávno - prvního taikonauta tam vyslala až v roce 2003. Přesto by se brzy mohli stát Číňané těmi, kteří budou vesmíru vévodit.
"Ani nepřeháním, když řeknu, že Čína bude do roku 2030 globální mocností ve vesmíru," říká pro americký list Wall Street Journal čínský vesmírný vědec Jie Pchej-ťien. "Číňané jsou velmi sebevědomí a mají každé právo být," souhlasí s ním Dean Cheng z Ústavu vesmírné politiky Univerzity George Washingtona.
Závod o Měsíc
Sebevědomí Číny pramení nejen z dosavadních úspěchů, ale i z plánů, které mají a které se částečně shodují s cíli Spojených států. Obě země chtějí dostat člověka zpátky na Měsíc. Přestože americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) tam prvního člověka poslal už v 60. letech minulého století, nyní chce zamířit na jižní pól Měsíce, kde by se měl nacházet led. Pokud by na přirozené družici Země měla vzniknout vědecká základna s dlouhodobým osídlením, dostupnost ledu by byla velkou výhodou a například by ušetřila náklady na přepravu.
Kromě zmrzlé vody Měsíc ukrývá i vzácné suroviny, jako prvky vzácných zemin, železo, titan nebo helium, které podle BBC mohou dosahovat hodnoty miliard až biliard korun.
Být první na místě je proto lukrativní a soupeření mezi Washingtonem a Pekingem přirovnává profesor Kazuto Suzuki z Tokijské univerzity k vesmírnému závodu za studené války. Nyní ale nejde o to, kdo bude na Měsíci jako první, ale kdo bude kontrolovat místní zdroje.
"Je to závod o tom, kdo má lepší technické schopnosti. Čína se rychle dotahuje. Vývoj čínského technologického rozvoje je ohrožující element," říká britskému listu The Guardian Suzuki. "Obecně řečeno, Čína chce být první, aby měla právo na dominanci a monopolizace zdrojů. Pokud máte zdroje, máte velkou výhodu v budoucím průzkumu vesmíru," uvádí.
Podobně mluvil před americkými kongresmany i ředitel NASA Bill Nelson. "Moje obava je, aby se tam nedostali jako první a pak neřekli: 'Tohle je naše oblast, nepřibližujte se,'" cituje ho Wall Street Journal.
Problémy hlásí jen NASA
Kvůli obavám z čínského úspěchu proto mění NASA své plány. Přestože měla lidská posádka původně přistát na Měsíci už letos, technologické překážky, včetně nedokončeného vozítka a skafandrů, jí v tom zabránily. Start by se měl uskutečnit v září 2026.
Posádku prvního letu na Měsíc s lidskou posádkou od 70. let by měli tvořit dva astronauti - muž a žena, z nichž jeden má být jiné než bílé barvy pleti.
Oproti tomu Peking zatím žádné problémy nebo odklady nehlásí a například už oznámil, že má vesmírné obleky připravené. Na jižní straně Měsíce by jeho posádka měla přistát do roku 2030. Výzkumná základna, kterou tam hodlají postavit, má být otevřená všem přátelským státům. Přístup by proto podle Wall Street Journal mělo například Rusko. Pravděpodobnost, že by tam směli i vědci z USA, je menší.
"Pokud jde o čas, Čína výrazně zaostává," popisuje pro agenturu Bloomberg vedoucí pracovník Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu Clayton Swope. Jejich výhodou však je to, že mohou studovat vývoj, který za poslední roky udělaly Spojené státy a učit se z něj. "Napodobují Spojené státy, Si se proto může podívat deset let zpátky a podívat se, jak to dopadlo," myslí si Swope.
