Brusel – Byla to slova, která se nesla bruselskou centrálou NATO jako špatná ozvěna.
„Pokud nebudeme dostatečně odměněni za své obrovské (zbrojní) výdaje na ochranu těchto velmi bohatých států (…), budu naprosto připraven říci těmto zemím: Gratuluji vám, můžete se bránit samy!“
Červencová slova tehdy ještě prezidentského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Severoatlantické aliance otřásla v Bruselu doposud pevnou poválečnou jistotou: USA jsou i přes jisté rétorické výhrady ochotné platit většinu výdajů Aliance a bránit každého z jejích členů.
S Trumpovým zvolením do funkce prezidenta USA nabyla jeho slova – i přes částečné zmírnění – nový význam. Znejistělá Evropská unie se na ně proto pokouší reagovat.
Společné nákupy zbraní
Návrhy Evropské komise, které mají být oficiálně zveřejněné ve středu, navazují na rozhodnutí členských států EU zlepšit koordinaci při zajišťování vlastní obrany, posílení protiteroristických jednotek nebo ostrahy vnějších hranic.
Podle zdrojů deníku Financial Times mají konkrétně navrhovat dramatické zvýšení podílu společných nákupů obranné techniky a standardizaci některých klíčových zbraní napříč kontinentem. 80 procent vojenské techniky zatím podle údajů Evropské komise nakupují členské státy ve vlastních výběrových řízeních.
V součtu svých členských států je EU druhá po Spojených státech ve výdajích na zbrojení na světě. Podle údajů Evropské komise, citovaných deníkem Financial Times, jí ale zdvojování některých výdajů, neschopnost společně nakupovat a vnášet do zbrojních investicí dostatek konkurence stojí ročně 25–100 miliard eur (v přepočtu minimálně 675 miliard českých korun – pozn. red.).
Budeme brzy pozadu
Podle EK tak kvůli tomu může starý kontinent rychle přijít o doposud silnou pozici ve vývoji nových zbraní a technologií. A to nejen na úkor USA, ale taky například Číny, jejíž obranný rozpočet se za poslední desetiletí zvýšil o 150 procent.
Plány Bruselu nemají podle expertů podvazovat akceschopnost NATO. Spíše vytvořit záložní plán pro případ, že Aliance nebude po Trumpově nástupu ochotná plně zajistit bezpečnost všech svých členů.
Dvacet dva z celkových 28 států Unie je zároveň členy NATO. Hlavní hráč Aliance, Spojené státy, ale další členy dlouhodobě vyzývá, aby urychleně zvýšili výdaje na zbrojení na celková 2 procenta HDP. Donald Trump k tomu poprvé připojil v předvolební kampani výhrůžku, že pokud tak neučiní, nemusí Aliance dál fungovat.
Stanovený limit pro výdaje na zbrojeni zatím v rámci NATO plní vedle USA už jen Velká Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Podle premiéra Sobotky je tento výhled pro Česko reálný až v roce 2025. K novým obranným plánům Evropské komise se český premiér zatím nevyjádřil.
