Vznikne po Trumpovi společná evropská armáda? To začnou dříve létat vepři, napsal britský diplomat

Martin Novák Martin Novák
24. 11. 2016 15:30
O společné evropské armádě se toho v minulosti i po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem hodně namluvilo. Nevznikne ale bez společné evropské zahraniční politiky, říká bezpečnostní analytik Dušan Rovenský. Ta je ale zatím podle něj v nedohlednu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

PrahaDonald Trump je prvním americkým prezidentem, který od roku 1949 zpochybnil význam NATO pro Spojené státy. Alespoň v předvolební kampani.

Týdeník Der Spiegel cituje ve svém článku německého důstojníka Severoatlanciké aliance, který po zvolení Trumpa tvrdí: "Poprvé je na stole odchod Spojených států z Aliance, nebo alespoň hrozba takového odchodu."

Má vůbec Evropa pro takový případ záložní plán? O společné evropské armádě bez účastí USA se mluví roky, hlavně v Německu a ve Francii. Naopak Británie byla vždy proti, protože to považovala za možné oslabení NATO.

Překážky padají

V červnu ale Britové rozhodli v referendu, že odejdou z Evropské unie. I přesto je projekt společných evropských obranných sil v nedohlednu.

Bez ohledu na to, co podnikne či nepodnikne po svém příchodu do Bílého domu 20. ledna příštího roku Donald Trump.

"Dát dohromady evropskou obranu není možné bez vzniku společné zahraniční politiky. Obrana je vždy prodloužená ruka politiky do zahraničí. Pokud tedy nebude existovat evropské ministerstvo zahraničí, neuvažujme o formálních evropských vojenských strukturách," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpravodajský analytik Dušan Rovenský. 

"Dokud má každá evropská země vlastní národní zájmy, je to nereálné. Vznikne-li například ruská hrozba v Pobaltí, tamní státy budou požadovat vyslání jednotek, Španělsko nebo Itálie by to ale odmítly, protože se tím necítí být ohroženy,“ dodává Rovenský.

Evropská armáda proti Rusku

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl v červnu v rozhovoru pro německý týdeník Die Welt, že Evropa by měla mít svoji armádu. Dala by tím podle Junckera najevo odhodlanost bránit své hodnoty tváří v tvář nevyzpytatelnému Rusku.

Jiný názor letos prezentovali premiéři České republiky a Maďarska Bohuslav Sobotka a Viktor Orbán.

Jsou pro evropskou armádu, ale chtějí, aby hlídala vnější hranice Evropské unie. Chtějí tedy vlastně spíš společnou pohraniční stráž.

Vysoká představitelká EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová nedávno prohlásila, že aktuální je "společná obrana, nikoliv společná armáda." Žádný plán vytvoření společných evropských obranných struktur mimo NATO tedy podle ní na stole neleží.

Posilujte NATO

Tajemní zůstávají i samotní Američané. Novému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi se hlavně nelíbí, že většina evropských členů NATO neplní závazek utrácet za obranu dvě procenta HDP. Ten plní pouze Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.

Řecko navíc hlavně kvůli tomu, že za hrozbu pro svoji bezpečnost považuje sousední Turecko, taky člena Aliance.

Podle Duašana Rovenského je pravděpodobnější spolupráce napříč Evropou na vývoji a výrobě zbraní než vytváření společných vojenských struktur. V Bruselu sídlí od roku 2004 Evropská obranná agentura (DIA), která má koordinaci vývoje zbraní a techniky za úkol.

"Zbrojní projekty jsou schůdnější cesta. Realizuje se například společný evropský transportní letoun A-400. V tomto ohledu je spolupráce možná. Společná obrana je ale vágní termín, pod kterým si každý představuje něco jiného," říká Rovenský. 

I kdyby podle něj Trump uvolnil vazby mezi USA a evropskými členy NATO, stejně společná evropská obrana nevznikne. Spíše půjde o regionální spolupráci konkrétních zemí. "Dovedu si to představit třeba u Pobaltských republik a Polska. Ale ne na celoevropské úrovni,“ soudí Dušan Rovenský.

Co na to Angela Merkelová, kancléřka nejlidnatější členské země Evropské unie? V srpnu při setkání s italským premiérem Matteem Renzim prohlásila, že Evropa musí hlavně zlepšit spolupráci zpravodajských služeb v boji proti terorismu.

Evropská alternativa k NATO proto zatím neexistuje. A její vznik se ani vzdáleně nerýsuje. Bývalý britský velvyslanec ve Spojených státech Christopher Meyer to nedávno popsal lapidárně ve svém tweetu: "To budou dříve létat vepři…"

 

Právě se děje

před 13 minutami

Čeští ekologové se mohou odvolat proti rozšíření dolu Turów, čas mají do 17. března

Do Česka oficiálně dorazil z Polska překlad souhlasu k rozšíření polského dolu Turów, takže se proti němu nyní mohou čeští ekologové odvolat. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo životního prostředí. Na odvolání mají ekologické organizace čas do 17. března. Samo ministerstvo už dříve vydalo k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice nesouhlasné stanovisko. Proti rozšíření se staví i Liberecký kraj a dotčené české obce. Česko se obává, že rozšíření může mít negativní dopad na zásobování části Liberecka pitnou vodou.

V lednu vydalo polské Regionální ředitelství pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí.

"Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí polského úřadu zveřejnilo v plném znění a v českém jazyce na svých stránkách. Česká veřejnost má podle polského práva možnost se proti rozhodnutí polského úřadu odvolat výhradně prostřednictvím ekologických organizací," sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

před 58 minutami

Syrský prezident Asad: Boje v Sýrii budou pokračovat až do osvobození celé země

Současná ofenziva syrské a ruské armády proti povstalcům na severu Sýrie nesignalizuje konec syrského konfliktu. Řekl to syrský prezident Bašár Asad. Boje podle něj budou pokračovat. Syrské armádě se s pomocí Ruska podařilo o víkendu získat další města v okolí někdejšího průmyslového centra země Aleppa. Tento týden má být obnovený provoz na tamním letišti, které bylo zavřené od roku 2012.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Varům bude chybět zraněný kapitán Skuhravý

Hokejisté extraligových Karlových Varů se budou muset v závěru základní části obejít bez pomoci kapitána Václava Skuhravého. Jedenačtyřicetiletý útočník utrpěl v nedělním zápase na ledě Sparty blíže nespecifikované zranění v dolní části těla a bude mimo hru dva až tři týdny. Energie o tom informovala na svém klubovém webu.

Skuhravý odehrál na Spartě dvě třetiny, ve třetí části už stál na střídačce jen v civilu a pomáhal trenérům. Západočeši v O2 areně prohráli 3:6.

Odchovanec Kladna odehrál v této sezoně za Karlovy Vary 40 zápasů, vstřelil čtyři branky a přidal 17 asistencí. Energie je šest kol před koncem základní části soutěže sedmá a bojuje o 6. místo a přímý postup do čtvrtfinále play off. Na jedenácté Vítkovice má k dobru 12 bodů, takže by ve vyřazovací části neměla chybět.

Zdroj: ČTK
Další zprávy