Vznikne po Trumpovi společná evropská armáda? To začnou dříve létat vepři, napsal britský diplomat

Martin Novák Martin Novák
24. 11. 2016 15:30
O společné evropské armádě se toho v minulosti i po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem hodně namluvilo. Nevznikne ale bez společné evropské zahraniční politiky, říká bezpečnostní analytik Dušan Rovenský. Ta je ale zatím podle něj v nedohlednu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

PrahaDonald Trump je prvním americkým prezidentem, který od roku 1949 zpochybnil význam NATO pro Spojené státy. Alespoň v předvolební kampani.

Týdeník Der Spiegel cituje ve svém článku německého důstojníka Severoatlanciké aliance, který po zvolení Trumpa tvrdí: "Poprvé je na stole odchod Spojených států z Aliance, nebo alespoň hrozba takového odchodu."

Má vůbec Evropa pro takový případ záložní plán? O společné evropské armádě bez účastí USA se mluví roky, hlavně v Německu a ve Francii. Naopak Británie byla vždy proti, protože to považovala za možné oslabení NATO.

Překážky padají

V červnu ale Britové rozhodli v referendu, že odejdou z Evropské unie. I přesto je projekt společných evropských obranných sil v nedohlednu.

Bez ohledu na to, co podnikne či nepodnikne po svém příchodu do Bílého domu 20. ledna příštího roku Donald Trump.

"Dát dohromady evropskou obranu není možné bez vzniku společné zahraniční politiky. Obrana je vždy prodloužená ruka politiky do zahraničí. Pokud tedy nebude existovat evropské ministerstvo zahraničí, neuvažujme o formálních evropských vojenských strukturách," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpravodajský analytik Dušan Rovenský. 

"Dokud má každá evropská země vlastní národní zájmy, je to nereálné. Vznikne-li například ruská hrozba v Pobaltí, tamní státy budou požadovat vyslání jednotek, Španělsko nebo Itálie by to ale odmítly, protože se tím necítí být ohroženy,“ dodává Rovenský.

Evropská armáda proti Rusku

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl v červnu v rozhovoru pro německý týdeník Die Welt, že Evropa by měla mít svoji armádu. Dala by tím podle Junckera najevo odhodlanost bránit své hodnoty tváří v tvář nevyzpytatelnému Rusku.

Jiný názor letos prezentovali premiéři České republiky a Maďarska Bohuslav Sobotka a Viktor Orbán.

Jsou pro evropskou armádu, ale chtějí, aby hlídala vnější hranice Evropské unie. Chtějí tedy vlastně spíš společnou pohraniční stráž.

Vysoká představitelká EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová nedávno prohlásila, že aktuální je "společná obrana, nikoliv společná armáda." Žádný plán vytvoření společných evropských obranných struktur mimo NATO tedy podle ní na stole neleží.

Posilujte NATO

Tajemní zůstávají i samotní Američané. Novému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi se hlavně nelíbí, že většina evropských členů NATO neplní závazek utrácet za obranu dvě procenta HDP. Ten plní pouze Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.

Řecko navíc hlavně kvůli tomu, že za hrozbu pro svoji bezpečnost považuje sousední Turecko, taky člena Aliance.

Podle Duašana Rovenského je pravděpodobnější spolupráce napříč Evropou na vývoji a výrobě zbraní než vytváření společných vojenských struktur. V Bruselu sídlí od roku 2004 Evropská obranná agentura (DIA), která má koordinaci vývoje zbraní a techniky za úkol.

"Zbrojní projekty jsou schůdnější cesta. Realizuje se například společný evropský transportní letoun A-400. V tomto ohledu je spolupráce možná. Společná obrana je ale vágní termín, pod kterým si každý představuje něco jiného," říká Rovenský. 

I kdyby podle něj Trump uvolnil vazby mezi USA a evropskými členy NATO, stejně společná evropská obrana nevznikne. Spíše půjde o regionální spolupráci konkrétních zemí. "Dovedu si to představit třeba u Pobaltských republik a Polska. Ale ne na celoevropské úrovni,“ soudí Dušan Rovenský.

Co na to Angela Merkelová, kancléřka nejlidnatější členské země Evropské unie? V srpnu při setkání s italským premiérem Matteem Renzim prohlásila, že Evropa musí hlavně zlepšit spolupráci zpravodajských služeb v boji proti terorismu.

Evropská alternativa k NATO proto zatím neexistuje. A její vznik se ani vzdáleně nerýsuje. Bývalý britský velvyslanec ve Spojených státech Christopher Meyer to nedávno popsal lapidárně ve svém tweetu: "To budou dříve létat vepři…"

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Kanaďané jsou prvními čtvrtfinalisty Davis Cupu

Tenisté Kanady jako první na osmnáctičlenném finálovém turnaji Davisova poháru postoupili do čtvrtfinále. Po pondělní výhře nad Itálií dnes Vasek Pospisil a Denis Shapovalov zařídili vítězství i nad týmem USA a ovládli skupinu F. V Madridu uspěla také světová jednička Rafael Nadal a souboj domácích Španělů s Ruskem vyrovnal na 1:1.

Rusové v úvodním kole porazili Chorvaty a dnes už mohli slavit postup. Před Nadalem totiž Roberto Bautista v duelu týmových dvojek nestačil na Andreje Rubljova a prohrál 6:3, 3:6 a 6:7. Nadal svedl o druhý bod velkou bitvu s Karenem Chačanovem a nakonec vyhrál 6:3, 7:6. Zápas rozhodne čtyřhra až po půlnoci.

Kanaďané a Američané se v Davis Cupu utkali po 54 letech a až na šestnáctý pokus uspěli poprvé kanadští tenisté. Pospisil dnes přehrál Reilleyho Opelku dvakrát 7:6, Shapovalov přidal druhý postupový bod proti Tayloru Fritzovi. Závěrečná čtyřhra byla zrušena. Kanaďané v play off narazí na Austrálii, nebo Belgii ze skupiny D.

Čerství vítězové Turnaje mistrů ve čtyřhře Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut dva dny po triumfu v Londýně navázali na vítěznou šňůru i v Davis Cupu. Pro Francii získali klíčový bod ve svém úvodním duelu s Japonskem.

Herbert s Mahutem zdolali pár Ben McLachlan, Jasutaka Učijama 6:7, 6:4 a 7:5. Loňské finalisty předtím dostal do vedení Jo-Wilfried Tsonga, následně vyrovnal Jošihito Nišioka. Skupinu A doplňuje Srbsko, které zahájí turnaj ve středu a mělo by nasadit i světovou dvojku Novaka Djokoviče.

Vítězství dnes slavily také reprezentace Argentiny (3:0 nad Chile) a Kazachstánu (2:1 nad Nizozemskem). Ze šesti skupin postoupí jejich vítězové a dva nejlepší týmy z druhých míst do čtvrtfinále, dál se bude hrát vyřazovacím způsobem.

Finálový turnaj tenisového Davisova poháru v Madridu:

Skupina A:

Francie - Japonsko 2:1

Tsonga - Učijama 6:2, 6:1, Monfils - Nišioka 5:7, 2:6, Herbert, Mahut - McLachlan, Učijama 6:7 (4:7), 6:4, 7:5.

Skupina B:

Španělsko - Rusko 1:1 po dvouhrách

Bautista - Rubljov 6:3, 3:6, 6:7 (0:7), Nadal - Chačanov 6:3, 7:6 (9:7).

Skupina C:

Argentina - Chile 3:0

Pella - Jarry 6:4, 6:3, Schwartzman - Garín 6:2, 6:2, M. González, Mayer - Jarry, Podlipnik-Castillo 6:3, 7:5.

Skupina D:

Austrálie - Kolumbie 3:0

Kyrgios - A. González 6:4, 6:4, De Minaur - Galán 6:4, 6:3, Peers, Thompson - Cabal, Farah 6:3, 3:6, 7:6 (8:6).

Skupina E:

Kazachstán - Nizozemsko 2:1

Kukuškin - Van de Zandschulp 6:2, 6:2, Bublik - Haase 5:7, 6:3, 6:7 (5:7), Kukuškin, Bublik - Haase, Rojer 6:4, 7:6 (7:2).

Skupina F:

USA - Kanada 1:2

Opelka - Pospisil 6:7 (5:7), 6:7 (7:9), Fritz - Shapovalov 6:7 (6:8), 3:6, Querrey, Sock - Pospisil, Shapovalov 6:0, 6:0 bez boje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy