Zapomenutá válka v Jemenu se pro Saúdy stává jejich Vietnamem

Marek Hudema Marek Hudema
31. 12. 2016 13:41
Země Perského zálivu vyčerpává konflikt v Jemenu. Zatímco Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán údajně podporuje hutíjské rebely. Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře roku 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Sanáa - Umírat ve válce bylo donedávna pro občany bohatých ropných monarchií Perského zálivu něco nepředstavitelného. Stejně jako daně. Nyní zažívají obojí a krvavá válka v Jemenu vyčerpává jejich ekonomiky.

Navíc ve světě vzbuzují odpor rostoucí civilní oběti, za něž je většinou odpovědná Saúdská Arábie, a postup zemí Zálivu jim začíná odcizovat i jejich západní spojence.

Někteří komentátoři mluví o tom, že zejména pro Saúdskou Arábii se válka v Jemenu stává obdobou americké intervence ve Vietnamu v šedesátých letech minulého století. Dlouhou válkou, kterou je obtížné či téměř nemožné vyhrát a pro kterou je těžké získat podporu jak u vlastních obyvatel, tak u zahraničních spojenců. Podobnosti tu jsou.

Stejně jako byl Vietnam zástupným konfliktem mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, tak je válka v Jemenu zároveň bojem mezi Saúdskou Arábii a Íránem.

Ideologie mocností je v tomto případě náboženská, Saúdská Arábie tu zastupuje sunnitskou většinovou větev islámu, Írán se zase prezentuje jako představitel menšinových šíitů. Saúdové bojují na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Teherán údajně podporuje hutíjské rebely. A podobnosti s válku ve Vietnamu si je dobře vědom.

"Jemen bude Vietnamem Saúdské Arábie," prohlásil jeden z íránských představitelů citovaný časopisem The Economist. "Krvácí tam saúdská vojenská i diplomatická prestiž," dodal.

Saúdská Arábie zahájila svoji intervenci v Jemenu na jaře roku 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu, který za to získal od Saúdů finanční podporu. Koalice má na místě přes deset tisíc mužů, používá desítky letadel a lodí, ale přesto se jí nepodařilo dobýt většinu Jemenu včetně hlavního města Sanáa, které stále ovládají méně vyzbrojení a špatně organizovaní povstalci.

Státy původně o smrti vojáků neinformovaly

Saúdové ztratili v Jemenu už přes čtyři stovky vojáků, o zhruba stejný počet přišli zbylí členové koalice. Povstalci poškodili několik koaličních lodí, sestřelili minimálně šest helikoptér a zaútočili i přímo na saúdskoarabské území.

Zničená studna v Jemenu.
Zničená studna v Jemenu. | Foto: Reuters

Státy Perského zálivu, které původně odmítaly přiznat, že v Jemenu umírají jejich vojáci, povolily zveřejňování zpráv o jejich smrti v médiích, a ve Spojených arabských emirátech dokonce v září byly vyhlášeny tři dny národního smutku na počest padlých vojáků.

Saúdská Arábie vydává na obranu podle švédského institutu SIPRI ročně nyní 82 miliard dolarů, tedy asi zhruba 13 procent svého HDP, a jde o třetí největší zbrojní rozpočet na světě po USA a Číně.

Není jasné, kolik z toho jde na válku v Jemenu, ale tvrdí se, že Jemen výrazně zatěžuje saúdský rozpočet. Saúdská Arábie, která nyní nemá tolik peněz kvůli nižší ceně ropy, proto letos zavedla daně a snížila platy státním zaměstnancům. Podobné problémy se svými rozpočty mají i další země Perského zálivu válčící v Jemenu.

Američané omezili pomoc Saúdům

Bombardování území povstalců a rostoucí počet civilních obětí, který dosáhl podle OSN přes deset tisíc, vedly navíc v prosinci k omezení americké pomoci Saúské Arábii. Spojené státy oznámily, že omezí dodávky přesně naváděné letecké munice pro saúdské letectvo.

Posledním impulsem pro údajně dlouho zvažovaný krok bylo to, když Saúdové bombardovali v říjnu pohřební shromáždění v Sanáa a zabili více než 140 civilistů. "Dlouho jsme vyjadřovali znepokojení nad velmi vysokou úrovní civilních ztrát v Jemenu," uvedl mluvčí Bílého domu Josh Earnets. "Mnohé z těchto obětí jsou výsledkem operací Saúdy vedené koalice."

Objevují se zprávy, že Rijád by rád nějakým způsobem válku v Jemenu ukončil, ale zatím se mu to nedaří. Írán naopak podle agentury Reuters letos posílil svoji podporu hutíjským vzbouřencům. Přes Omán pašuje ruční zbraně, náboje a rakety do Jemenu. Agentuře Reuters to přiznal i nejmenovaný íránský činitel. Omán je mimochodem formálně spojencem Saudská Arábie, místní praktikovaný islám se ale liší od jeho sunnitské i šíitské odnože.

Podpora Íránu Hutíům je ale stále relativně omezená. Jednak mají zbraně z rozsáhlých vládních jemenských arzenálů, kterých se zmocnili, a přes prohlášení některých teheránských politiků o tom, jak nyní Írán kontroluje i Jemen, nepovažuje Írán Hutíe za spolehlivé spojence. I proto, že vyznávají jinou formu šíismu, než Íránci.

Výsledkem občané války v Jemenu je zatím kromě mrtvých i 3,1 milionu Jemenců, kteří kvůli válce opustili své domovy a 14 milionů lidí, kterým podle OSN hrozí nedostatek jídla. Jemen má přes 25 milionů obyvatel.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 8 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy