Ženeva - Pokud chce západní svět zabránit tragédiím podobným těm, k níž o víkendu došlo ve Středozemním moři, bude muset v příštích pěti letech přijmout až milion syrských uprchlíků, kteří z rodné země prchají před vleklou občanskou válkou.
Z nečinnosti, s níž evropské země přihlížejí přílivu běženců, totiž jen těží pašeráci, prohlásil zvláštní zpravodaj OSN Francois Crépeau.
Bohaté země by se proto podle experta na migraci měly dohodnout na komplexním plánu, na jehož základě budou schopny přijímat uprchlíky a zabránit tím rostoucímu počtu katastrof.
Do budoucna by se plán mohl prodloužit na sedm let a zahrnout i uprchlíky dalších národností, například Eritrejce, kteří - hned po Syřanech - tvoří druhou nejpočetnější skupinu migrantů.
Míň pašeráků, menší náklady
"Podle toho, jak vypadá současná situace, je jasné, že Sýrii opustí ještě velký počet lidí. A pokud jim Evropa neposkytne oficiální a efektivní pomoc, nezbude jim nic jiného, než se obrátit na pašeráky. To jsou ti, kteří z nečinnosti Evropy těží," řekl Crépeau v rozhovoru pro britský The Guardian.
Naráží na fakt, že jen během letošního roku zahynulo během riskantní cesty přes Středomoří do Evropy nejméně 1500 lidí.
Expert je přesvědčen, že společný plán by byl výhodný pro všechny. Snížil by se počet obětí, omezila by se činnost pašeráků a snížily by se také náklady na žádosti o azyl.
Migranti by totiž mohli už v Istanbulu, Ammánu nebo Bejrútu oficiálně požádat o možnost vstoupit do Evropy, Severní Ameriky či Austrálie.
Změna bude výhodná
Crépeau vysvětluje, že nestačí jen poslat peníze. Například Velká Británie poskytla na humanitární pomoc na 700 milionů liber, ale souhlasila s přijetím pouze 143 syrských uprchlíků. Spojené státy nejsou v tomto ohledu o nic více velkorysé.
Ve svých úvahách zachází ještě dále. Navrhuje zpřístupnit cestu do Evropy i tzv. ekonomickým migrantům ze subsaharské Afriky, kteří na starý kontinent míří za pracovními příležitostmi.
"Tito lidé možná nepotřebují naši ochranu, ale jsou zoufalí a bojí se o svoji budoucnost, protože pro ně není v jejich zemi dost práce," říká a navrhuje jakési sezónní vízum pro migranty s nízkou pracovní kvalifikací.
Především však zdůrazňuje, že jakákoliv regulace v otázkách přistěhovalectví a migrace obyvatel je z dlouhodobého hlediska výhodná. Nemůže být ale řízena pašeráky a podléhat černému trhu. Je proto potřeba politiky, která bude vůči uprchlíkům otevřenější.
Tábory na severu Afriky
Evropští politici se k lidem, kteří se ocitli v bezvýchodné situaci, staví velmi obezřetně.
Itálie například řeší, jak zastavit příliv pašeráckých lodí s běženci. Jen za posledních deset dní totiž k jejím břehům dorazilo přes 11 000 běženců. V úterý zachránilo italské námořnictvo z převaděčské lodi na jižním pobřeží Itálie 446 migrantů, z nichž 59 bylo dětí. Ve středu dorazilo do italských přístavů dalších asi 560 uprchlíků.
Spekuluje se tak například o zřízení uprchlických táborů v zemích sousedících s Libyí, odkud většina plavidel vyplouvá.
Po tragédii, při níž se v noci na 19. dubna ve Středozemním moři potopila přeplněná loď s uprchlíky a která si vyžádala přes 800 mrtvých, bude situaci řešit i mimořádný summit EU.
