Vilnius (Od našeho zpravodaje) - Sál hotelu Blue Radisson Astorija v centru Vilniusu je nabitý do posledního místa. U příležitosti 25. výročí obnovení nezávislosti tu litevská vláda pořádá konferenci o výzvách a zodpovědnosti současné žurnalistiky.
Experti i zkušení novináři, mnohdy bývalí zpravodajové v Sovětském svazu a Rusku, se snaží najít způsob, jak se v Evropě bránit nebývale silné vlně ruské propagandy.
Litevci se spolu s dalšími Pobalťany považují za případný další cíl ruské agrese a sama prezidentka Dalia Grybauskaitéová tvrdí, že její země už je cílem informační války. Nálada v Litvě je ale v době výročí nezávislosti bojovná. "Patriotismus se vrátil do módy," shrnuje ji Virgis Valentinavičijus, politický analytik a bývalý poradce litevského premiéra.
Ještě ostřejší slova než prezidentka volil zabitý ruský opozičník Boris Němcov, když Vilnius před dvěma měsíci navštívil. Jak připomněl litevský novinář Audrius Matonis, Němcov tehdy tvrdil, že ruskou propagandu nelze nazvat informační válkou, ale informačním terorismem, protože se podobně jako teroristé neřídí žádnými pravidly.
Matonis šel dokonce ještě dál: Západní média nedávají prostor k vyjádření teroristům, upozornil. A podobná logika by se podle něj měla uplatňovat i na Rusko, které je opakovaně třeba právě v Litvě označováno za teroristický stát.
"Měl by pak prezident Putin jako hlavní terorista dostávat prostor v médiích? Měli bychom ukazovat jeho vyjádření?" provokoval litevský novinář.
Účinnější než armáda
Řada účastníků konference se shodla, že současná ruská propaganda je nový fenomén, který je vůči Západu účinnější než armáda. Kreml nebojuje silou idejí, jako se o to snažil za studené války Sovětský svaz, ale šíří nejistotu pomocí konspiračních teorií nebo přímo lži.
Mobilizuje tím svoji vlastní společnost. A Západ vlastně neví, jak na toto reagovat.
Jednou z možností je zakázat ruské programy, jako se o tom diskutuje v Litvě. Jenže některé stanice jsou založené jako evropské či americké firmy a zákaz s sebou přináší řadu právních problémů.
Jiné řešení je vysílat rusky kvalitní zpravodajství nebo i zábavu. Což ale nesmí být kontrapropaganda, ta by byla neúčinná.
A jde také o peníze. Díky Američanům má Západ k dispozici třicet minut ruského programu denně prostřednictvím společné iniciativy Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda a Hlasu Ameriky. V porovnání s ruskou propagandou je to však téměř nic.
"Ale lepší téměř nic než vůbec nic," zdůraznil Audrius Matonis. V čerstvě zveřejněném rozpočtu amerických stanic o moc víc peněz na ruské programy nenajdete.
Západ ruské propagandě neumí čelit
Podle ruské analytičky Lilie Ševcové je problém ještě složitější a nevyřešila by ho žádná, byť sebevětší, finanční injekce. "Jde o to, jak diskutovat s těmi, kteří nedodržují žádná pravidla," řekla Ševcovová.
Matt Armstrong, který je členem rady, jež dohlíží na vysílání amerických veřejných stanic, jako je Hlas Ameriky nebo Svobodná Evropa, tvrdí, že Západ dělá chybu, že na ruské lži adekvátně nereaguje. "Je třeba mít novináře, kteří jsou schopni a ochotni se ponořit do diskuse a hledat fakta a kontext, přičemž kontext není propaganda, ale historie," vysvětlil. S tím, že stejně, jako jsou "líní novináři, tak jsou i líní čtenáři a diváci".
"Mediální gramotnost klesá," říká a dodává, že právě tohle je jedno z vysvětlení úspěchu ruské propagandy. Ta na svých televizních kanálech sází na atraktivní mix zábavných pořadů a filmů, které prokládá propagandisticky dělaným zpravodajstvím, které nabízí rádoby alternativní pohled na realitu, ale ve skutečnosti všechno zpochybňuje.
Evropě i Americe každopádně podle zúčastněných expertů chybí politická vůle ruské propagandě šířeji čelit.
Samotní novináři ale mohou udělat hodně, shodli se veteráni zpravodajství ze Sovětského svazu a Ruska, Dán Samuel Rachlin a Nor Kjell Dragnes. Podle Dragnese by západní novináři měli opustit falešnou objektivitu a snahu vyvažovat každou zprávu opřenou o fakta názorem ruské, potažmo povstalecké strany, pokud je řeč o Ukrajině.
Ruští politici se podle něj mnohokrát zdiskreditovali tím, že lhali. Novináři mají podle Dragnese dost možností, jak využít třeba sociální sítě a dokázat, že lež je lež.
"Propaganda je válka proti pravdě a Putin je v tom dobrý," řekl Rachlin, na Sibiři narozený litevskému otci a dánské matce. "Nejlepší proti propagandě je pravda, masivně nasazená nejlépe jako prevence ještě před působením propagandy."
