Policisté zasahují tvrdě. V Petrohradu zatkli Jelenu Osipovovou, která za druhé světové války přežila německou blokádu Leningradu a proti invazi na Ukrajinu teď vyrazila protestovat s plakáty. V Jekatěrinburgu zase zkroutili ruce mladé ženě a srazili ji k zemi. Policie zatkla dokonce malou holčičku, která namalovala na papír ukrajinskou vlajku.
Plyšáky a květiny, položené před ukrajinské velvyslanectví v Moskvě, policie průběžně odstraňuje. Ukrajinští diplomaté už v budově nejsou, minulý čtvrtek z Ruska odjeli do Lotyšska. Od začátku války už zatkli ruští policisté při protestech přes 6500 lidí, uvádí ruská lidskoprávní organizace OVD-Info, která monitoruje politickou perzekuci.
Екатеринбург. Девушку жёстко задерживают на антивоенном митинге. Какое позорище pic.twitter.com/tCi7GD0YV7
— Сталингулаг (@StalinGulag) March 2, 2022
Kremelský režim po rozpoutání války na Ukrajině rázně účtuje se všemi kritiky a zavírá poslední nezávislé informační kanály. Ve státní televizi, která je pro mnoho Rusů - hlavně těch starších - hlavním zdrojem informací, se neobjevují záběry ani fotografie rozstřílených měst.
Místo toho jsou k vidění debaty o vztazích Ruska, Západu a Ukrajiny. Zpravodajství z invaze je omezené na postup ruských vojsk a zajišťování měst nebo na tvrzení, že ukrajinské zprávy o ruských ztrátách jsou lživé a že Ukrajinci používají lidské štíty.
Pokud se přece jen objeví záběr škod v napadené zemi, tak s komentářem, že za zničení může ukrajinská strana. Ruská televize v posledních letech chrlí denně příspěvky o tom, jak je Ukrajina zkorumpovaná, držená při životě Spojenými státy, neonacistická, banderovská a utlačující práva ruskojazyčných obyvatel.
Omezení sociálních sítí i médií
Vládní cenzoři blokují sociální sítě Facebook, Twitter, Instagram nebo ruskojazyčnou platformu VKontakte. Nesmí se používat slova jako válka nebo invaze. Novináři a editoři webů se musí držet Putinova výrazu "speciální vojenská operace".
Opakuje se tak čtyři desítky let stará historie: když v roce 1979 vstoupila sovětská armáda do Afghánistánu, média také nesměla používat slovo válka a na náhrobcích padlých vojáků nemohla být o Afghánistánu jakákoliv zmínka.
Ve středu ruská vláda poprvé oficiálně promluvila o obětech na Ukrajině. Ministerstvo obrany uvedlo, že padlo 498 vojáků a 1597 utrpělo zranění. Ukrajinská strana tvrdí, že počet ruských obětí je mnohonásobně vyšší. Jaký je počet mrtvých doopravdy, není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Situaci komplikují pokračující tvrdé boje.
Z Ruska v těchto dnech mizí poslední média, která neinformovala tak, jak si přeje Kreml. Ve čtvrtek skončila rozhlasová stanice Echo Moskvy. Nezávislou stanici, která odmítala o Ukrajině mluvit v souladu s vládními instrukcemi, poslouchalo ve 140milionové zemi pravidelně kolem tří milionů lidí.
Na začátku týdne vyzval generální prokurátor k omezení vysílání Echa s odůvodněním, že zveřejňuje "materiály s výzvami k extremistickým aktivitám a lživé zprávy o postupu ruské armády". Správní rada rádia ve čtvrtek rozhodla, že pokračovat nemá smysl, a rozhodla o rozpuštění stanice.
Končí také nezávislá internetová televize Dožď, česky Déšť. Ta vysílala debaty a zpravodajství čtyřiadvacet hodin denně od roku 2010 a byla jedním z mála médií, kde bylo možné prezidenta Vladimira Putina kritizovat. Generální prokuratura teď nařídila její zrušení kvůli válce na Ukrajině, se stejným odůvodněním jako v případě Echa Moskvy.
Jak jinak říct "válka"?
Alespoň v elektronické podobě ještě existuje deník Novaja Gazeta, s jehož založením před 30 lety pomáhal penězi ze své nadace bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. Teď je ale deník opatrný a místo války používá slovo útok. Ve svém zpravodajství se omezuje na neutrální nekomentované zprávy a nepublikuje fotografie či videa zveřejňovaná Ukrajinci.
Deník Kommersant, který je přes své vlastníky pod kontrolou Kremlu, má na webové stránce velký titulek Vojenská operace na Ukrajině. Mezi mnoho materiálů ale zařadil například videoreportáž o ukrajinských uprchlících v Moldavsku. Z velké části ale přebírají jen vyjádření ruských představitelů a věnují se spíše ekonomickým dopadům sankcí než tomu, co se děje přímo na Ukrajině.
"Potřebujeme, aby se informace o dění na Ukrajině dostaly k ruským lidem," uvedla k tomu ve čtvrtek v litevském Vilniusu britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
