Odstoupení Nazarbajeva a oznámení o přejmenování hlavního města vyvolalo v zemi demonstrace. Do ulic několika kazašských měst vyšly stovky lidí, proti kterým zasáhla policie. Nový prezident Kasym-Žomart Tokajev tak zahájil svou éru zatýkáním.
Několik desítek lidí bylo například zatčeno v bývalém hlavním městě Almaty (které se mimochodem také dříve jmenovalo jinak, Alma-Ata). "Přišel jsem, abych protestoval proti zkorumpovanému systému, který se tu vybudoval za posledních třicet let," řekl serveru Eurasianet.org mladý muž těsně předtím, než ho policie zadržela.
Protestujícím nejvíce vadí, že lidé byli postaveni před hotovou věc. "Jsme proti přejmenování. My jsme lid. Máme také svoje mínění," řekla další žena na jedné z demonstrací. Ty pokračovaly i v pátek.
Na internetu také vznikla petice proti přejmenování, která získala 42 tisíc podpisů. Kazašské úřady ale přístup k webové stránce okamžitě zablokovaly.
Přejmenování mezi lidmi vyvolává kromě kritiky i řadu otázek. Například kolik bude celá akce vlastně stát. Jenže ministr ekonomiky Ruslan Dalenov přiznal, že neví. "Ještě jsme to nepočítali, ale předpokládám, že nebudeme muset navyšovat rozpočet," řekl kazašské verzi ruské agentury Sputnik.
Jeden název za druhým
Někteří Kazaši už na internetu vtipkují, ať jsou tedy cedule s názvem metropole výměnné. Aspoň se příště ušetří.
Naráží tak na to, že pro město v kazašské stepi to je už pátý název. V roce 1830 bylo založeno jako kozácká pevnůstka Akmoly, po povýšení na město Akmolinsk. Akmoly v kazaštině znamená "bílý hrob".
Po druhé světové válce se sovětské vedení rozhodlo proměnit místní step v lány s pšenicí, a Akmolinsk se stal centrem "kraje celiny" s novým názvem Celinograd. To ale vydrželo jen do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, kdy se k městu vrátil starý název Akmoly.
O sedm let později se tehdejší prezident Nursultan Nazarbajev rozhodl do Akmoly přestěhovat metropoli. "Bílý hrob" ale nezněl dostatečně reprezentivně, a tak město dostalo název Astana, což v kazaštině znamená "hlavní město".
Čtvrť jako ze sci-fi
Podobně jako brazilská Brasília nebo australská Canberra město de facto vzniklo jako nové sídlo pro ústřední vládu. Ta vypsala architektonickou a urbanistickou soutěž, kterou v roce 1998 vyhrál renomovaný japonský architekt Kisho Kirokawa. Zachoval původní město a na druhém břehu řeky Išim vybudoval novou vládní čtvrť.
Její výstavba začala v dobách, kdy cena ropy začala prudce růst, a tudíž se na výdaje příliš nehledělo. Ve městě vyrostlo třináct mrakodrapů, vyšších než sto metrů.
Třešničkou na dortu má být výstavba unikátní čtvrti Batygaj o rozloze přes milion metrů čtverečních. Žít by v ní mělo deset tisíc obyvatel, kteří se budou celoročně těšit stálému klimatu. Celá čtvrť má být totiž ukryta pod obří střechou jako ze sci-fi filmů.
Realita je ale poněkud střízlivější. "Jistě, když jste mezi mrakodrapy, tak to na vás udělá dojem. Ale popojedete o kus dál a jste mezi pětipatrovými domy z šedesátých let, které vypadají jako kdekoli jinde v bývalém Sovětském svazu. Hlavní problém je, že to není normální město s lidmi, kteří by tu stále žili. Většina úředníků sem jezdí na všední den, a na víkend zase jedou domů za rodinou," vysvětluje IT podnikatel Sajdally Kudajmejdin, který kvůli kontaktům se státní správou do města několikrát měsíčně cestuje.
Na současné protesty proti přejmenování města se dívá spíše skepticky. "Smysl by mělo, kdyby protesty byly hlavně v Astaně. Jenže tam mohou být jenom ve všední den, protože o víkendu všichni jedou domů," směje se Kudajmejdin.
Nazarbajev u moci zůstane
Kazašský parlament schválil přejmenování ve středu. Den předtím podal dlouholetý prezident Nursultan Nazarbajev nečekaně demisi.
Osmasedmdesátiletý Nazarbajev, který tuto středoasijskou zemi vedl od roku 1991, rezignaci zdůvodnil nutností příchodu nové generace lídrů.
Prezidentského úřadu v Kazachstánu se ve středu ujal dosavadní předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev, který výnos o přejmenování metropole podepsal v pátek. Nazarbajev se moci v zemi ale zcela nevzdal: ponechal si funkci šéfa bezpečnostní rady státu a zůstává vůdcem de facto monopolní vládní strany Světlo vlasti.
