Praha - Z východu i západu se valí další vlna zpráv o nebezpečných virech, epidemiích a nákazách. Dvojí vážné varování adresuje světu na začátku léta Světová zdravotnická organizace (WHO).
Virus, který se šíří ze Saúdské Arábie , podle WHO způsobuje velké obtíže s dýcháním a rychlé selhání ledvin. Nakazilo se jím už několik lidí ve Francii, Německu a Velké Británii.
Jednu oběť nákazy už dříve hlásily Velká Británie a Německo, celkem zemřelo ve světě od září loňského roku osmnáct osob.
Nákaza se podle posledních zjištění šíří z člověka na člověka. Virus z Blízkého východu vědci označují za "bratrance" SARS, protože se podobá syndromu náhlého selhání dýchání (SARS). Epidemie SARS zabila v Asii v roce 2003 zhruba 775 lidí.
Viry způsobující selhání dýchání se nazývají koronaviry, protože vizuálně připomínají sluneční korónu.
"Možnost šíření tady je, ale zatím těch případů je pořád málo. Nakazil se tím Francouz, který byl na dovolené ve Spojených arabských emirátech, a od něj pak muž, který s ním ležel v nemocnici. Takže zřejmě jde o šíření mezilidským kontaktem, ale zatím bych byla opatrná v předpovědích, zda to může být vážná epidemie," řekla Aktuálně.cz Martina Havlíčková, vedoucí Oddělení respiračních, střevních a exantematických virových nákaz Státního zdravotního ústavu.
Podle náměstka ministra zdravotnictví a hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty už česká zdravotnická zařízení dostala pokyn, aby při určitých potížích pacienta brala v úvahu nový koronavir.
"Přes délku trvání výskytu infekcí vyvolaných aktuálním koronavirem v Saúdské Arábii nedochází v Evropě k vzniku ohnisek navzájem souvisejících případů nákazy, což lze s přihlédnutím na vzdušný přenos koronaviru považovat za příznivý moment.
Za velice důležité považuji, a v tomto duchu jsme cestou krajských hygienických stanic informovali zdravotnická zařízení, aby se na možnost nákazy novým koronavirem myslelo při vzniku určitých zdravotních obtíží, které budou mít souvislost s pobytem v Saúdské Arábii či s hospitalizací v zahraničí," uvedl náměstek na dotaz Aktuálně.cz.
V Číně zemřelo už přes třicet lidí po nákaze novým kmenem ptačí chřipky, nazvaným H7N9. Nákaza se přenáší na člověka z drůbeže. Zatím není jisté, zda je přenosný z člověka na člověka.
Podle Světové zdravotnické organizace má tento kmen dvě genetické mutace, které zvyšují možnost jeho přenosu mezi lidmi. Šíří se rychle, způsobuje zápal plic, krvácení a celkové selhání organismu.
Je prý nebezpečnější než známý kmen prasečí chřipky (A)H1N1, který se šířil světem v letech 2009 až 2010.
Varování expertů před katastrofickými pandemiemi ale poněkud ztratilo na účincích poté, co se nepotvrdily některé černé scénáře. Zejména v souvislosti s prasečí chřipkou před třemi lety či ptačí chřipkou v roce 2007.
Některé státy včetně České republiky nakoupily zásoby vakcín, které pak zůstaly nepoužité a putovaly do odpadu.
Místo virů se tak spíše šíří názory, že zprávy o velkých nebezpečích jsou dílem farmaceutických firem a senzacechtivých médií. Fatální následky pandemií se staly námětem béčkových thrillerů, kde obvykle mladá vědkyně zachraňuje na poslední chvíli svět před záhubou. Samozřejmě úspěšně.
Pokud se někdy vážná pandemie objeví, nebude nám hrozit podcenění situace a s tím související pozdní či nedostatečná reakce?
Předseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula se domnívá, že ano. "Jednoznačně je pravda, že veřejné vnímání tohoto nebezpečí je velmi nízké a na řeči či varování lidé moc nedají. Přispěl k tomu fakt, že některé pesimistické předpovědi týkající se nedávných epidemií se nenaplnily.
Bohužel se domnívám, že přesvědčení o šíření velmi rizikové infekce nastane v plné míře až tehdy, když to výrazně pocítíme například větším počtem úmrtí a nakažených," řekl Roman Prymula Akuálně.cz.
Také Martina Hlavíčková se domnívá, že možnost podcenění následků pandemie existuje.
"Tato možnost asi existuje. Ale když by situace opravdu byla vážná a příslušné orgány na to budou reagovat zprávami a pokyny, tak se domnívám, že na to lidé reagovat budou. Samozřejmě vždy bude kritika, že se přehánělo, nebo naopak podceňovalo, s tím se těžko dá něco dělat," říká Martina Havlíčková.
Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta se domnívá, že ve skutečně vážné situaci si lidé riziko uvědomí. "Jsem toho názoru, že reakci společnosti na případnou pandemii infekčního onemocnění či její hrozbu lze velice efektivně ovlivnit cílenou informační kampaní, která bude vycházet z poznatků o vlastnostech původce pandemie," říká.
Tvrzení, že paniku kolem prasečí chřipky vyvolaly záměrně farmaceutické firmy s cílem prodat vakcíny a vydělat peníze, podpořil například šéf zdravotní sekce Rady Evropy Wolfgang Wodarg.
"Měli jsme slabou chřipku - a falešnou pandemii," řekl poté, co se ukázalo, že dopad nebude tak katastrofální (podle odhadů si epidemie prasečí chřipky vyžádala ve světě zhruba dvanáct tisíc obětí). V Česku se k tomuto závěru přiklonil například poslanec a bývalý středočeský hejtman David Rath.
Martina Havlíčková ale takové jednoznačné odsudky odmítá, protože lékaři nemohou dopředu vědět, jak se který vir zachová a rozšíří.
"Byl to nový virus, nikdo nevěděl, jak se bude chovat. To na začátku nikdy nemůžete přesně odhadnout. Výroba té vakcíny byla na místě. Skutečnost, že ta pandemická vlna byla mírnější, než se očekávalo, to prostě nešlo dopředu vědět. Při plánovaní opatření proti pandemické chřipce se vychází z nějakých průměrných odhadů. Ze statistického modelu, který se ale samozřejmě pak nemusí potvrdit. Může to být nedostačující, nebo naopak předimenzované. Ale jak říkám, dopředu to nelze zcela odhadnout."
O jeden z nejvíce alarmujících a poté také velmi kritizovaných výroků o nebezpečí pandemie se postaral před osmi lety David Nabarro, zvláštní pověřenec generálního tajemníka OSN pro boj s globální pandemií ptačí chřipky. Prohlásil, že by mohla zabít ve světě až 150 milionů lidí.
Tak silná slova kolem šíření viru ze Saúdské Arábie v Evropě ani kolem nové ptačí chřipky v Číně nepadají, ale odborníci nabádají k ostražitosti.
Oba nakažení Francouzi jsou ve vážném stavu a francouzská ministryně zdravotnictví Marisol Tournaieová navštívila nemocnici v Lille, kde leží jeden nakažený v izolaci od okolí, a zveřejnila seznam příznaků onemocnění a možností, jak se nákaze vyhnout.
